Dostáváme se k závěrečné části krátkého výběru zajímavých soundtracků z loňského roku. V nastaveném trendu budeme pokračovat – opět tři tituly. Znovu zmíníme jak tvorbu filmovou, tak tituly ze seriálové sféry.
Liz to aoi tori Original Soundtrack girls,dance,staircase
Ušio Kensuke, Macuda Akito
Datum vydání: 25. dubna 2018
Katalogový kód: LACA-9595~6
Liz to aoi tori představuje něco neskutečného. Film vymykající se realitě, kterou známe, a nejinak je na tom i hudební doprovod od Ušia Kensukeho. Ono to vlastně ani jinak být nemůže, neboť tvorba vizuální i audio stránky snímku byla velice úzce provázána. Je proto k neuvěření, že Ušio vytvořil hudbu, která je neoddělitelnou součástí výsledného filmu, avšak i přesto funguje jako samostatný poslech na CD, což je výkon hodný mistra. Ušiova tvorba pro DEVILMAN crybaby je další z jeho fantastických desek, nicméně unikátnost Liz to aoi tori odsouvá stranou vše ostatní.
Z logických důvodů zde Ušio nevyužívá elektroniku, které je jinak velice nakloněn, ale zcela objímá ambienci, jednoduché melodie a kombinace obojího. CD začíná (wind,glass,bluebird) příchodem do školy se vším, co k tomu patří – kroky chodbou, vrzání židlí, vodou tekoucí z kohoutku, drhnutí (nikoli vrzání) křídou o tabuli, předměty padající na školní lavici – a následně se přelévá v úvodní kompozici vyjadřující hlavní motivy filmu. Jednoduchá klavírní melodie, stále prostoupená ambientními zvuky, která pozvolna nabírá vedlejší linky, jak se školní budova plní studenty a ráno ožívá. Vše je, jak má být.
V průběhu cesty prvním diskem se setkáme s představením i rozvíjením základních hudebních motivů i komplexnějšími kompozicemi, jejichž síla je však záměrně osekána na minimum, aby v sobě stále nesly základní stylistickou (i narativní) linku soundtracku i filmu jako takového. Nechybí ani skladby, u nichž je možno přemítat nad tím, zdali jde stále o hudbu, avšak i v těch je cítit nesmírná láska k filmu a na CD mají své místo.
A jak jsme začali, tak i končíme (wind,glass,girls). Výuka skončila, zájmové aktivity rovněž; je čas opustit školní budovu a vydat se domů – z pohledu hrdinky filmu do samoty. Dveře se zavírají, uklidí se učebna, zavřou brašny a prázdnými chodbami se opět nese ozvěna kroků. Školní branou ven a po ulici kolem šustícího listí domů, než však dojde na teskné rozloučení, stihne se rozdílné krokové tempo na prchavý okamžik srovnat v jeden rytmus – dokonalý soulad. Konec.
Alespoň tematický a emocionální. Film vyvrcholil. Zbývá pouze epilog v podobě eponymního girls,dance,staircase v podání člena chlapeckého sboru. Slova napsala režisérka filmu Jamada Naoko a představují sbohem příběhu.
O Ušiovi již byla napsána spousta slov (a mohla by být i další), nicméně soundtrack obsahuje ještě druhého hlavního aktéra, kterým je Macuda Akito. Ten skládal hudební doprovod i skladby pro žesťový orchestr k Hibike! Euphonium seriálům, avšak nutno podotknout, že zatímco v orchestrálních kompozicích je skvělý skladatel, jeho hudební doprovody jsou velice nenápadité a na samostatný poslech přímo nudné. Nechat jej tedy plně v režii orchestrálních kompozic a předat BGM do rukou Ušia byl skvostný nápad, neb ten je naopak slabší v aranžích pro početnější orchestr.
Macuda tedy pro film složil celý koncert o třiceti minutách (z nichž ve filmu slyšíme pouze část), počítáme-li prolog i čtyři hlavní věty. A jakožto i v případě Hibike! jde i zde o skvělý poslech. Již v prologu je představen ústřední hudební motiv, jehož variace slyšíme dále v hlavním těle koncertu. Hudebně kompozice stojí na hoboji a flétně, což není vzhledem k narativní složce filmu překvapivé. Druhý disk obsahuje rovněž bezmála devítiminutové aranžmá koncertu pro soutěž, k níž děj směřuje i nesměřuje. A jako na rozloučenou (již podruhé v rámci tohoto soundtracku) na konci CD najdeme krátkou cvičnou skladbu pro hoboj, která je stejně tak hravá, jako je smutná. Zároveň odkazuje ke vzorům ustanoveným v Ušiově BGM. Ani druhé rozloučení neztrácí nic ze své síly, možná právě naopak. Po dalším setrvání v tomto hudebním světě je druhý konec o to kyselejší. Kdo by se ale mohl zlobit, když toho jeden soundtrack na dvou CD tolik nabízí?
(CD1) 01. wind,glass,bluebird (Ušio Kensuke)
Kidó senši Gundam THE ORIGIN ~Chronicle of the Loum Battlefield~ ORIGINAL SOUND TRACKS
Hattori Takajuki
Datum vydání: 30. května 2018
Katalogový kód: LACA-15725
Hudební doprovod k posledním dvěma filmům z THE ORIGIN projektu představuje nejen grandiózní vyvrcholení, ale i nenásilné ohlédnutí se zpět za celým hudebním tělem, jež pro filmovou hexalogii Hattori vytvořil. Skladatel zůstává víceméně věrný své tradiční orchestraci a nepouští se do žádných větších inovací. I tak jde o velice slušný poslech, který však nepochybně nabídne více posluchačům již obeznámeným se soundtrackem jako celkem.
Album propuká variací na hudební motiv centrálního konfliktu (Zeon aššó) a podobného stylu se drží i v následujících skladbách, ve kterých se nové kompozice mísí s těmi již známými. Ve středu nás oblaží dvě písně, první s vokály Sawady Kaori a druhá v podání Watanabe Nacumi. Sawada celou skladbu strhává fantastickým emocionálním výkonem, který násilně škube srdcem. Watanabe naopak předvádí mistrné skloubení jemné jazzové linky se svým sametovým hlasem a zve tak uprostřed války k prchavé chvilce odpočinku.
Následně jsme opět vrhnuti do války (Loum čúiki no kaisen) další variací na motiv konfliktu skloubený s ústředním motivem, ustanoveným v soundtracku k prvnímu filmu. V závěru (Mirai no senši-tači) se vracíme k přeživším, na něž čeká ještě spousta útrap, neboť to, čím si prošli, byl teprve začátek skutečné války, která co nevidět vypukne. Skladba je opět velice lehkou variací na hlavní motiv, nicméně zde je melodicky hravější; neztrácí ovšem nic ze své intenzity. Na úplné rozloučení stihne zahrát Nigaki kokjó v Hattoriho aranži. Skladatelem je Watanabe Takeo, jeden z autorů hudby k původnímu Kidó senši Gundam, čímž se kruh uzavírá. Co na postavy čeká, je nám již dobře známý příběh.
24. Mirai no senši-tači
SSSS.GRIDMAN ORIGINAL SOUNDTRACK
Sagisu Širó
Datum vydání: 19. prosince 2018
Katalogový kód: PCCG-01740
V případě tohoto seriálu pravděpodobně nešlo vybrat vhodnějšího hudebního skladatele než právě Sagisua. Série je ve své podstatě vizuálním vyznáním lásky starým tokusacu seriálům, kaidžú filmům, mecha anime, tvůrčímu odkazu animátora Óbariho Masamiho a rovněž také režisérským tendencím Anna Hideakiho. Je tedy velice trefné, že je pro seriál skladatelem člověk, jehož kompozice jsou nedílnou součástí našich vzpomínek na Evangelion a mimo něj i na nedávný film Šin Godžira.
GRIDMAN je hudebně umístěn záměrně do stejné polohy jako Eva i Godžira. Těšit se tak můžeme na vládnoucí trubky a silnou linku basových žesťů, jak to má Sagisu rád. CD začíná vtrhnutím kaidžú (1144 C type) rozsévajícím strach i zkázu, jen aby se po úvodním teroru skladba přelinula v triumfální příchod Gridmana (1144 A type); vše bude dobré, hrdina hrozbu zažene. V případě odolnějších nepřátel to však nezvládne sám, potřebuje pomoc. Té se mu dostane od týmu jeho společníků, kteří se promění ve zbroj i zbraně a spojí se (1144_united_full). Nicméně sic svět ohrožují monstra a zastavit se je snaží mimozemská bytost, jde o lidský příběh, a proto je třeba přičinění lidského protagonisty seriálu (1801 A type), jehož hudební motiv je nejsilnější vzpomínkou na tradiční tokusacu i kaidžú filmy. Gridman je kompletní.
Soundtrack však nesestává pouze z orchestrálních skladeb. Píseň HumanLove a její variace, v níž slyšíme Paula Leeho, je hravým zamyšlením nad jednou z tematických linek seriálu. Zmínkou o variacích se však dostáváme k aspektu, který nemusí být některým posluchačům příliš po chuti – a sice, že OST se skládá převážně z několika základních témat, jejich rozkouskování a mnohých variací na tyto ustanovené hudební linky. Ty, kteří se od tohoto dokáží odpoutat, čeká sice nepřekvapivé, ale zato velice promyšlené album se skvělou orchestrací Varšavské národní filharmonie.
02. 1144 A type
Tímto uzavíráme drobný výběr zajímavých hudebních doprovodů z loňského roku. Pochopitelně těch, co stojí za zmínku, bylo mnohem více. Například již zmiňovaný Ušio Kensuke se vedle Liz předvedl i svým soundtrackem k DEVILMAN crybaby, u kterého zabrousil do sobě velice blízké elektroniky. Kanno Júgo dokázal pro seriál Grancrest Senki na dvou CD vybudovat ohromnými kompozicemi epickou výpravu. Iwasaki Taisei předvedl v OST k Hisone to Masotan velice jemný cit pro orchestraci; několik skladeb bylo složeno přímo na míru určitým scénám. Abe Umitaró se postaral o velice hravou hudbu k filmu Penguin Highway. Jazzová kapela fox capture plan vytvořila album jako soundtrack k seriálu Seišun buta jaró wa Bunny Girl senpai no jume wo minai plné líbivých pianových melodií. A tak bychom mohli pokračovat…