Započala nám druhá série anime Šingeki no Kjodžin, je tedy ideální doba na to, abychom se podívali na devátý svazek mangy, z jehož první kapitoly nová epizoda anime vychází. Devátá kniha jde ale ještě dále za první epizodu seriálu, takže pozor na spoilery!
Eren a jeho skupina osobních strážců tentokrát poměrně výrazně ustupují do pozadí. Prohodí pár vět, dojde na trochu plánování a snaží se ze svázaného jazyka tvrdohlavého kněze dostat nějaké informace. Erenova linie tedy slouží spíše jako nastínění toho, na co se můžeme těšit v budoucnu.
Tentokrát se ovšem děj točí spíše kolem vedlejších postav, které si musí poradit s evakuací civilistů před hordou titánů kráčejících s obrovským chlupáčem v čele. Tento nový chlupatý megazord, jehož pravou identitu prozatím neznáme, vypadá, jako by ze sebe titán ze hry Shadow of the Collossus sklepal brnění. Jeho poměrně jednoduchý design vypadá skvěle, nebezpečně a strašidelně. Nad ostatními vyčnívá nejen díky odmítání depilace, ale také svými extrémně dlouhými pažemi, kterému poskytují nejednu výhodu. Tenhle se povedl jak svým vzhledem, tak i svou zvídavou osobností.
Vyvedla se i Connieho dějová linie, která prozradila až nečekaně moc a prakticky tak udělala z Útoku titánů oficiálně mysterióznější verzi komiksu Živí mrtví pro neplnoleté. Alespoň trochu bystrému čtenáři konečně dojde, odkud se berou titáni a to je něco, na co čekáme prakticky již od první kapitoly. Teď už jen zjistit, kdo za tím vším stojí a za jakým účelem jsou titáni tvořeni.
Za toto všechno palec nahoru, včetně malých konverzačních špeků, především pak za tíživý rozhovor mezi dvěma záměrně nejmenovanými postavami, které ležérně prozradí nejen své sexuální preference, ale i něco mnohem závažnějšího.
Celkovou kvalitu ovšem kazí několik trapných či nepřesvědčivých momentů. A nejedná se jen o pár hloupých vět, které sem tam padnou. Vrcholem ani není nucený a nemístný smích, který měl nebezpečnou konverzaci honem utnout. Největším prohřeškem tohoto svazku je Sasha. To je ta hloupá selka s bezedným žaludkem, která se pořád něčím láduje a místy tak připomíná spíše vyhladovělé zvíře než skutečnou lidskou bytost. Scéna z její minulosti je nepřesvědčivá jako její osobnost. Okamžik, kdy jí vylétne sekera z rukou a zasekne se do stropu, je vyloženě k smíchu. A v neposlední řadě moment, ve kterém při hrdinském sebeobětování vyklouzne titánovi ze sevření, je snad až k pláči.
Vypravěčská kvalita manga série Útok titánů klesá a stoupá jako japonská hornatá krajina. V jednu chvíli otáčíte stranu za stranou v záchvatu potřeby vědět, co bude dál, jindy zas máte chuť vytrhávat strany, aby se jejich hloupost nešířila dál. Tahle nevyrovnanost se doposud střídala spíš po svazcích, tento svazek je ale samostatnou horskou dráhou. Skvělé nápady střídají ty pitomé, čtenářova nálada se mění od spokojenosti k zoufalství. Autora zachraňuje především rovnoměrně dávkované posuny v příběhu a odhalování tajemstvích, kterých titány očividně obklopuje více. Metál tento svazek sice nedostane, ve výsledku se ale nejedná o špatnou knihu. Místy možná pitomou, ale především stále ještě zábavnou.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkujeme nakladatelství Crew.