Reitaisai 10 – do Gensoukyo a zase zpět

Událostí, které by mohly otaku v Japonsku zaujmout, je mnoho. Pokud bychom ale chtěli ty ze světa doujin tvorby nějak zhruba rozdělit na dvě hlavní kategorie, pak jsou to vícežánrové a „only“ (specializované) akce. Zatímco mezi těmi vícežánrovými jednoznačně dominuje velikostí, popularitou, kvalitou i krvavostí na Konatě již několikrát opěvovaná battle royale zvaná Comiket, velkých a známých „only“ eventů mnoho není. Jedná se většinou o spíše komorní akce, které navíc podléhají vlnám popularity, a tak si obvykle neudrží delší tradici. Výjimkou je ale největší only událost v Japonsku, na Touhou specializovaný Reitaisai.

Povídat si tady o historii akce a dalších nudných tématech, které si každý snadno najde na wiki, nemá smysl. Proto jsem, jak je na Konatě dobrým zvykem, vyrazil v květnu na jubilejní 10. Reitaisai do tokijského Ariake osobně, abych vám mohl přinést zážitky a dojmy přímo z první ruky. Pro netrpělivé hned na začátek řeknu, že je to akce výborná, a pokud máte alespoň trochu rádi svět Touhou, jeho hry, doujiny, hudbu a cosplay, tak její návštěvy nebudete litovat.

Prvního rozdílu oproti Comiketu si návštěvník všimne hned při příjezdu. Při přesedání na Yurikamome, případně Rinkaisen, nejsou fronty. Člověk nejede jako sardinka prvním vlakem, ale relativně prázdným vlakem (tzn. můžete hýbat rukama) kolem osmé až deváté hodiny ráno. Reitaisai má totiž nastavena mnohem přísnější pravidla než ranním masakrem a nočním přespáváním tolik proslavený Comiket. Kdo přijde moc brzo, případně na místě přespí, ten bude zařazen do speciální „penaltové“ fronty a vpuštěn dovnitř až jako poslední. Má to něco do sebe, i když ani takováto opatření čekání na vstup neodstraní. Já si na parkovišti u východních hal počkal něco kolem dvou hodin, a když fronty začaly vstávat, plnilo se už i parkoviště spodní. Takže situace asi jako první den Comiketu, pouze s tím rozdílem, že tady není žádná druhá fronta u západních hal.

Co se velikosti eventu týče, tak 10. Reitaisai nabídl prostor pro více než 5000 vystavujících kroužků a zabral celé východní haly Tokyo Big Sightu. Nezaplnil je ale celé. Z šesti hal byla jedna vyhrazena firemním stánkům a jedna jako vnitřní prostor pro cosplay. Ten se také konal na venkovním prostranství, kde byly kolem dokola vystaveny Touhou itashy. Vnitřní rozložení i systém je jinak stejný jako tradiční Comiketové uspořádání. Kroužky jsou seskupené do ostrůvků, většinou seřazené podle žánru nebo hlavní postavy. Kolem stěn jsou potom velké kroužky, na které se stojí fronty venku. (Což se na Reitaisai neděje naštěstí až tak často jako na Comiketu, ale těm velkým a známým jménům se to stejně nevyhne. Kdo chce něco od Manpuku Jinja, ZUNa a podobných, tak si holt vystojí frontu jako na Comiketu.) Obsah pro všechny věkové skupiny a 18+ sekce jsou v oddělených halách.

Cosplay je na jednu stranu také svázán více pravidly, na stranu druhou ale zase organizátoři umožňují cosplayerům i fotografům přinést si s sebou na cosplay square více věcí. Jsou zde například tolerovány dlouhé hole, čarodějnické hůlky, reálně vypadající meče, velká křídla, ale také velké objektivy, blesky, odrazné desky, stojany apod. Comiket také nedávno uvolnil pravidla pro kostýmy, takže dlouhé meče a podobné rekvizity se již používat smějí, ale s podobným fotografickým vybavením byste stále ještě neuspěli. Nehledě na to, že by na něj ani fyzicky nebylo místo. Na rozdíl od toho je na Reitaisai místa dost, fotografové se u modelů střídají po jednom a cosplayeři se jim věnují déle, dělají pózy na přání a upravují rekvizity dle potřeby. Tomuto prostředí také odpovídá kvalita cosplaye, která je velmi vysoká. Mimochodem cosplayeři i fotografové podléhají registraci, která stojí 1000 jenů. Bez ní není možné na Reitaisai fotit vůbec nic. Já si ji sice vyřídil, ale nakonec jsem stejně nefotil, protože v moři profesionálních zrcadlovek s obrovskými objektivy mi bylo trapné vytáhnout můj malý korejský digitálek.

Kdybych měl Reitaisai nakonec nějak zhodnotit, tak je to velmi příjemná akce. Je o něco menší a tím i přátelštější než Comiket, ale zase je stále ještě dost velká na to, aby se na ní člověk celý den bez přestávky bavil. Organizace je výborná a jediný detail, který bych vytkl, je používání katalogu jako vstupenky. Těžký katalog, srovnatelný s tím Comiketovým, tak musíte tahat celou akci s sebou a až do 15:00, kdy se vstup uvolní, ho ukazovat organizátorům před každým vstupem do haly. Pokud k tomu přikoupíte takových těch pět kilo doujinů a znatelné množství CD jako já, tak vám to za chvíli utrhne ramena. Když ale tento drobný detail pominu a připočtu velké množství kvalitního cosplaye, přátelské lidi z prodávajících kroužků, kteří se s vámi hned rádi pustí do řeči, a obrovské množství kvalitního obsahu, tak tady máme recept na Touhou akci, kterou jen tak něco na světě nepřekoná.

Reitaisai, celým názvem Hakurei Jinja Reitaisai, se koná každý rok v dubnu nebo květnu na výstavišti Tokyo Big Sight v tokijském Ariake. (Stejné místo jako Comiket.) Pokud jaro v Japonsku nestihnete, tak nezoufejte. Má totiž ještě obdobnou sesterskou akci, která se pod názvem Reitaisai SP koná na podzim.