Po úspěšně absolvovaném prvním dni live vystoupení Animelo Summer Live 2011 jsem v neděli vyrazil na den druhý, možná bych také mohl říct den hlavní, alespoň pro mě. Tentokrát jsem chtěl vyrazit dřív, což jsem také udělal, ale cestou jsem udělal krátkou odbočku a ještě se zastavil v Akihabaře pro ultračervené cyalumes, protože byť image barva Mizuki Nany je modrá, bylo jasné, že tentokrát bude potřeba hlavně červená. Jaké písničky na koncertu zazní předem nikdo neví, ale minimálně částečně to lze odhadovat. Většinou se totiž jedná o hity z uplynulého roku, takže v případě Nany nikdo nepochyboval, že zazní minimálně ending z BLOOD-C „Junketsu Paradox“ a pravděpodobně i skladba „SCARLET KNIGHT“. Jestli právě přemýšlíte, kdo či co určuje, jakou barvu potřebujete, tak se podívejte na předchozí větu a měli byste pochopit, proč je image barva těchto písniček právě červená (za předpokladu, že umíte anglicky). Obecně se dá říci, že záleží na atmosféře skladby, případně jejím textu či původu. Pokud vám písnička připadá absolutně epická, pravděpodobně na Anisamě nic nezkazíte ultraoranžovou, ale neplatí to vždy, takže pokud nejste image barev příliš znalí, sledujte okolí a přizpůsobte se. Kdybyste například při vystoupení Yukarin vytáhli UO (ultraoranžová), a i to se stává, tak vás v okolí určitě bude chtít někdo uškrtit. Takovýchto zásadních chyb je rozhodně lepší se vyvarovat.

Jelikož jsem se tedy trochu zdržel – Animate otevírá až v deset – dorazil jsem k Saitama Super Arena až někdy v jedenáct. I přesto byl včera již vyprodaný ekoruksak stále k dispozici. Do začátku koncertu zbývalo stále několik hodin, tak jsem se šel podívat do tamního obchodního domu, který byl plný lidí, co stejně jako já zabíjeli čas a nabírali energii před koncertem. Já doplnil své HP pomocí tabulky čokolády a okonomiyaki, a pak jsem se vydal zpět a nakouknul do podzemního restauračního komplexu u arény, kde jsem se odložil na šikmou podlahu jako spousta ostatních lidí a čekal na otevření arény.

Stejně jako první den jsem šel dovnitř docela brzo, abych se mohl připravit, dojít si na záchod bez čekání a tak podobně. Když jsem přišel ke svému místu, zmohl jsem se tak akorát na: „ヤバイ！チケー“ (To mě podrž, to je ale blízko!) stejně jako všichni ostatní, co přišli po mně. Byl jsem v bloku B3 (bloky jsou A-F, 1-9), osmé sedadlo od předního pódia, které jsem měl přímo po pravé ruce, zhruba tak 10 metrů před sebou. A ještě lepší mělo přijít, ale k tomu se dostanu později.

Mizuki Nana & Horie Yui – (medley) Hikari ~ COSMIC LOVE
Je to tady! Stejně jako první den jsem odhadl zahajovací dvojici správně. Koho jiného chcete dát k Naně, když Yukarin byla první den? Hikari (skladba Hocchan) je úžasná písnička a perfektně sedí jak Hocchan tak Naně. V případě Hocchan v ní vynikne něžnost jejího hlasu, u Nany zas vynikne neskutečná síla a pronikavost jejího hlasu. Zubní vrtačka, odsávadlo a kompresor by dnes již neměly žádnou šanci. Ale to už je trochu jiná kapitola a to by bylo na dlouho. COSMIC LOVE, opening z Rosario to Vampire, vhodná volba pro nastartování kolosu zvaného publikum, neboť se jedná o velmi veselou, živou písničku. Modře oděná Nana-chan a žlutě oděná Hocchan mizí z pódia za řevu publika toužícího slyšet víc.

Kuribayashi Minami – Rumbling Hearts
Kuribayashi Minami – Toki Sude ni Hajimari wo Kizamu
Kuribayashi Minami – STRAIGHT JET
Příchodem další vystupující budiž zmizení předchozích odpuštěno. Opening z hry Kimi ga Nozomu Eien, velmi stará písnička, která byla mými „sousedy“ velmi vřele přijata. V tuhle chvíli mi už bylo jasné, že jsem na lepším místě než včera nejen díky mnohem menší vzdálenosti od vystupujících, ale také díky tomu, že okolo mě jsou lidé, co si chtějí koncert užít naplno se vším, co k tomu patří. Samozřejmě jsem se nenechal zahanbit a byť jsem neřval, „Minami, vezmi si mě!“ ani, „Dám ti svojí (flašku) vody!“ jako jeden z mých sousedů, i své hlasivky jsem pořádně zapojil. Zejména při Rumbling Hearts se člověk dost zapojí. Písničky Minami nemají chybu a donutily mne koupit si kompilační album nejlepších skladeb Minami, které vyšlo na začátku srpna.

Kuribayashi Minami & Kurosaki Maon – Tsubasa wa Pleasure Line
ネ申曲ｷﾀー Čas na megahit, který by asi jen málokdo tipoval, že přijde. Je to již asi osm let, co Chrno Crusade běželo v televizi. A aby toho nebylo málo, společně s Minami zpívala Ojou, Kurosaki Maon. Ta si to musela užít nejvíc ze všech, neboť Minami pro ni byla a je největší vzor. Rozhodně to bylo znamenité vystoupení

Kurosaki Maon – Magic∞World
Kurosaki Maon – Memories Last
A teď už sólo Ojou. Oba endingy z Index II. Páni, já netušil, že Maon je tak úžasná. Perfektní hlas, otaku, její nejoblíbenější jsou anime od Key (Kanon, Air, Clannad, AB), ideální typ muže je takový, co má podobné zájmy, takže otaku. Mimochodem, „ojou“ je běžně uctivý výraz a znamená „slečna“, ale v případě Maon je definice trochu jiná.「オタク（ヲタ）なお嬢様だから」(w)otaku ojou-sama, tedy (w)ojou「ヲ嬢」. Ojou dokáže pořádně rozpálit publikum a řekl bych, že to platí i naopak. Během MC oznámila, že v listopadu vydá nové album, druhé, pokud se bude počítat album s endingy z H.O.T.D.

Miyano Mamoru – Orufe
Miyano Mamoru – BODY ROCK
Na pódium přišel mad scientist Okabe Rintarou alias Hououin Kyouma. Docela dobré vystoupení plné života. Hlavně ženská část publika byla aktivní.

RO-KYU-BU! – SHOOT!
Omluvte můj následující výlev, ale bez něj těžko popíšu jak moje nadšení a pocity, tak atmosféru v aréně v daný okamžik. ktkr!!!!!!! OMG!! Ony jsou na předním pódiu!! Kana-chaaaa~~~n!!! Ty nohy! UWAAAAAAAAAAAAAAA!!!! Rina-chan kawaii!! Pikashaaa~ Yui-chan! Yukachi! Kompletní dívčí basketbalový tým z Rou Kyuu Bu! se vynořil na předním pódiu a začal hrát opening z anime. Pro choreografii, kterou můžete vidět v PV, bylo přední pódium nepochybně vhodná volba. Mimochodem, celou choreografii vymyslela Ogura Yui-chan. V šestnácti letech parádní výkon. Ostatní měly spoustu práce všechny náročné pohyby se naučit, hlavně Kana už dlouho, ještě před natáčením PV, naříkala, jak jí to nejde ^^‘ Vše ale proběhlo bez jediné viditelné chyby a ani náročná choreografie neměla žádný negativní vliv na jejich parádní pěvecký výkon.

MC a představení jednotlivých členů týmu: „Ro-kyu-bu Fantastická 4, Hanazawa Kana! Ro-kyu-bu Cool 5, Iguchi Yuka! Ro-kyu-bu 6. Smysl, Hikasa Youko! Ro-kyu-bu Šťastná 7, Hidaka Rina! Ro-kyu-bu 8 beat, Ogura Yui!“ Po představení Kany jsem si neodpustil zvolání: „香菜ちゃんペロペロ！“ Kdo ví, co to znamená, ví. Kdo neví, nechť zůstane v nevědomosti, anebo si to najde.

RO-KYU-BU! – Party Love ~Okkiku Naritai~
Druhá písnička! Tentokrát samozřejmě ending, protože nic jiného ještě k dispozici není. Album RO-KYU-BU! s názvem „pure elements“ vychází na začátku října. Na druhou písničku odešly na hlavní pódium, ale to mně už bylo jedno. Nohy Kany mě stihly oslepit už během SHOOT!. A opravdu nejsem tak daleko od pravdy, neboť na přímce táhnoucí se ode mě až za Kanu bylo po nějakou chvíli osvětlovací světlo orz Kana-chan, proč tolik záříš? XD Týpek napravo ode mě spotřeboval během těchto dvou písniček RO-KYU-BU! hrubým odhadem tak 100 UO cyalumes. Měl je chytře v nějakých PET lahvích, kterými pak mával. Já jich taky použil hned několik, ale ne víc než pět. Nemůžu je přece všechny spotřebovat na jedny vystupující, ne?

Milky Holmes – Seikai wa Hitotsu! Ja Nai!!
Milky Holmes – Ameagari no Mirai
Od Milky Holmes jsem toho moc nečekal, proto jsem byl mile překvapen, že byly docela fajn.

Itou Kanako + Shikura Chiyomaru – Hacking to the Gate
A je to tady, čas na další pořádně oranžovou skladbu. Opening z jednoho z nejlepších, zda-li ne nejlepšího, anime tohoto roku, Steins;Gate. Zpěvačka se zajímavým hlasem, Itou Kanako, a ředitel firmy MAGES. a zakladatel firmy 5pb. a hudební skladatel a kytarista v jednom, Shikura Chiyomaru. Když ho vidíte na pódiu, tak byste opravdu neřekli, že to je ředitel nějaké firmy. Ze začátku mi přišlo, že měli trochu problém s ozvučením, ale za chvíli to bylo lepší. Ale to je jen detail, který tuhle perfektní písničku jen těžko zkazí. Bohužel letos Itou a Shikura vystupovali jen s jednou skladbou.

PHANTASM (FES cv.Sakakibara Yui) – Tokitsukasadoru Juuni no Meiyaku
Steins;Gate pokračovalo endingem a z pod pódia se vynořivší Yuinyan v kostýmu FES. Yuinyan v téhle stříbrné paruce vypadá dost cool a asi tenhle její alternativní vzhled dokonce preferuji. Co se týče zpěvu, Yuinyan nemusela bojovat se žádnou hlasitou hudbou a také díky tomu mohla předvést svůj impozantní hluboký hlas v plné kráse.

Miyano Mamoru & Taniyama Kishou – Uragiri no Yuuyake
Opening z Drrr! asi nikdo nečekal. Co víc říct než že dva cool umělci a cool písnička je vhodná kombinace. Publikum se kompletně zbarvilo jak jinak než v barvě yuuyake (západu slunce)

Horie Yui – Immoralist
Tuhle písničku od Hocchan miluju. To nejlepší na celém anime Dragon Crisis. V téhle písničce Hocchan krásně ukazuje svoji „drsnou“ stránku a přesto, že je v ní spousta různých přechodů a změn v melodii a rytmu, Hocchan s tím neměla sebemenší problém. Profík je profík.
Horie Yui – (medley) PRESENTER ~ YAHHO!!
Opening z anime DOG DAYS není špatný, ale rozhodně nemá na YAHHO!!. Je to jedna z těch písniček Hocchan, které překypují pozitivní energií a ukazují její ever17 zářivý výraz. Pocit jednotnosti publika, když všichni zpívali (řvali) „YAHHO!!“, byl ohromující. Během MC se Hocchan ptala, jestli jí sluší její nový krátký účes. JO!!!

Ishikawa Chiaki – Mou Nanimo Kowakunai, Kowaku wa Nai
Ishikawa Chiaki – Fukanzen Nenshou
Od Ishikawy znám hlavně písničku Uninstall (OP Bokurano) a tyhlety mě nějak extra neohromily. Zpěvačka je to ale dobrá.

JAM PROJECT – NOAH
JAM PROJECT – Vanguard
JAM PROJECT – Rescue Fire
Dnes JAM PROJECT uzavíral první polovinu. Žádné „motto motto“ jako první den, ale opět vystoupení, co rozproudilo celou arénu.

Přestávka cca 20 minut. Tentokrát byla první polovina asi o 20 minut delší než první den. Stejně jako první den jsem, naštěstí, nepotřeboval navštívit včelí úl. Zdálo se, že na druhou polovinu zbývají jen tři vystupující, což byl nesmysl, takže jsme se sousedy přemýšleli, kdo navíc by se mohl ukázat. Jedna z možností byl Nishikawa. Nemožné přání HTT či Sphere.

Erio wo Kamatte-chan – Os-Uchuujin
Říkali jsme si, že by byla sranda, kdyby se Erio (Oogame Asuka aka Kame-chan) objevila na pódiu zabalená ve futonu (kdo viděl Denpa Onna to Seishun Otoko chápe). Nejdříve na pódium přijel otravný Noko a mlel kraviny. A dlouho. Ne jeden člověk volal: „Je to dlouhý!“ Konečně, Kame-chan přišla na pódium. Ha! Futon! ^^
Zpěv Kame-chan byl ze začátku trochu mimo, ale jelikož je Kame-chan mrňavá a roztomilá, tak by mi bylo jedno, i kdyby zpívala jak padesát let nepromazané panty u železných dveří.
Erio wo Kamatte-chan – Kotatsu kara Nagameru Sekai Chizu
Druhou písničku od Kamatte-chan jsem nečekal. Kame-chan už zpívala líp než při první písničce. Nakonec přišla na přední pódium, znovu se zachoulala do futonu a zajela pod pódium.

GRAN RODEO – SUPERNOVA
GRAN RODEO – Outsider
GRAN RODEO – Go For It!
Aha, GRAN RODEO. Na ty jsme zapomněli, protože Kishow, zpěvák, měl duet s Miyanem. Škoda, že nebyl opening z Needless, ten mám od nich nejradši. Jinak to ale bylo pěkné, živé vystoupení.

Kalafina – Magia
Začal hrát temná melodie a na obrazovce se objevil nápis Mahou Shoujo Madoka Magica. Je čas uzavřít kontrakt a poslechnout si divy z pekla/nebe (záleží na vašem úhlu pohledu). V oficiální brožuře nás vyzývali, ať jejich vystoupení doprovodíme cyalumes, což není u koncertů Kalafiny zvykem, a byly zvědavé, jaké barvy zvolíme. Většina lidí, včetně mě, sáhla po červené. Samotné výkon Kalafiny asi není potřeba moc komentovat. V duchu mahou shoujo anime, bylo to čarovné vystoupení.
Kalafina – sprinter
Jeden z theme songů z Kara no Kyoukai. Pěkná volba, parádní vystoupení. Keiko~~!!!

Altima – I’ll believe
Na předním pódiu se objevily tanečnice v povědomých školních uniformách. Chvíli nám trvalo, než nám došlo, z čeho jsou, a byl jsem to já, kdo na to přišel ^^ SHANA!! Což znamená… ALTIMA!!! Tanečnice se dostaly na hlavní pódium a z reproduktorů se ozval známý hlas, který představoval jednotlivé členy ALTIMy. Ten známý hlas nepatřil nikomu jinému než Kugimiyi Rie, „motsu z m.o.v.e… sat z fripSide … a MAON! ALTIMo, ukažte svoji sílu!“ Tu zrodilo se nové uskupení tvořeno muzikantem a šoumenem bezvadným, skladatelem a klávesistou perfektním a zpěvačkou úžasnou ze samého nitra otaku kultury.

T.M.Revolution – FLAGS
T.M.Revolution – SWORD SUMMIT
T.M.Revolution – ignited
Pódium zahalil kouř a nikdo moc nevěděl, co se bude dít dál. Ze seznamu zbývala už jen Nana, a dal bych ruku do ohně, že ta to nebude. Nakonec se objevil další speciální host, Nishikawa Takanori aka T.M.Revolution.
Nishikawa to umí pořádně rozproudit. Líbila se mi jeho slova, že je jedno, kdo je náš oblíbený zpěvák, zpěvačka či skupina a kvůli komu jsme sem přišli, důležité je, abychom si to tu celé pořádně užili. Nemůžu než plně souhlasit.

Mizuki Nana & Endoh Masaaki – Eternal Blaze
Houslové sólo a po něm následovalo sólo na klavír. Co přijde po předehře? … „Haruka sora hibiiteru…“ WUUUUUUUUUUUUUUUT?! To snad není možný! To je EB!!!!!!!!!!!!!!!!! Něco tak prázdného jako slova nemůže popsat moje pocity v té chvíli, kdy Nana začla zpívat všem velmi dobře známá slova. Dvě UO, rychle! Můj mozek moc nepracoval, protože se vznášel několik desítek metrů nade mnou. Během Eternal Blaze nechyběly ani nějaké ty ohnivé efekty, ale nebylo jich tolik jako u vystoupení Altimy. Byl jsem nesmírně rád, že jsem mohl slyšet Mizuki Nana – UNBREAKABLE
Přišel čas na modrou barvu. Tohle UNBREAKABLE naživo bylo mnohem intenzivnější než na CD a dokonce překonalo moje očekávání.
V MC Nana říkala, že tohle je její sedmé vystoupení na Anisamě (byla od počátku na všech ročnících, čímž se může chlubit jen ona, JAM PROJECT a Kuribayashi Minami). Lidé samozřejmě na to začali volat „Nana“, což znamená jak Nanino jméno, tak právě číslo sedm v japonštině.
Mizuki Nana – Junketsu Paradox
Čas vytáhnout ultra červené. Junketsu Paradox je jednoznačně má nejoblíbenější Nanina písnička z tohoto roku.
Mizuki Nana – SCARLET KNIGHT
Druhé dějiství pro ultra červené. Další úžasné vystoupení a další minuty, kdy si člověk může užívat překrásný a pronikavý hlas Nany. Nana na sobě měla krásné černobílé šaty

Mávaje šesti-barevnou duhou nad hlavou a volaje: „Encore!“ jsem čekal na závěrečný přídavek v podobě Anisama Theme Song. Trvalo jim to trochu déle než první den – Nana se asi pomalu převlékala XD – ale po nějaké té chvíli se objevili, převlečeni v oficiálních tričkách, na pódiu. Nakonec jsem byl ale velmi velmi vděčný, že si dali trochu na čas, protože když začali zpívat Theme Song Rainbow, tak mi na rameno zaklepal člověk ode mne napravo a říkal mi, „Můžeme se posunout.“ Nejdřív jsem nevěděl, kam se chce posunovat, ale pak jsem si všiml, že v mé řadě napravo ode mě zmizelo pět lidí. Jeden odešel už během Nanina UNBREAKABLE a další během čekání na encore. To znamenalo, že jsme se mohli všichni posunout a v tu ránu jsem byl na třetím místě od předního pódia, ve vzdálenosti ani ne pěti metrů. O_____________________________O I WON THE GAME!!!

Moc si nepamatuji, o čem mluvili při encore, protože jsem dokázal myslet jen na to, že za chvíli všichni přijdou na přední pódium ^^‘

Anisama 2011 Theme Song 「rainbow」

ktkr Všichni jdou na přední pódium. Já a lidi okolo mě plní nadšení. „NANA-CHAAAAAAAAAN!!“ Nana se zastavila pár řad přede mnou a koukala a mávala přímo před sebe ._. Když už jsem myslel, že moje šance jsou nulové a že se za chvilku otočí a půjde na další kraj obdelníkového pódia, otočila se a šla na roh! Na roh, u kterého byla přesně moje řada! „NANA-CHAAAAAAAAAN!!“ OMG Mise oční kontakt splněna! Nana se na mě usmála!!! Chtěl bych zde oponovat teorii, jež říká, že příjemné chvíle se zdají být strašně krátké a nepříjemné zas naopak delší než ve skutečnosti jsou. Můj oční kontakt s Nanou mohl trvat tak tři sekundy, ale měl jsem pocit, jako by byl nekonečný… Defibrilátor!!
Byl jsem docela úspěšný v navazování očních kontaktů, pravděpodobně proto, že jsem jako cizinec vyčníval XD Jako další zápočty jsem si mohl připsat Itou Kanako, Miyana Mamoru (Mamoru, ty se máš usmívat na dívky, ne na mě! XD) a asi i Maon. Co víc říct, Kaniny nohy byly sexy. Úsměv Riny-chan je neskutečně rozkošný. Hocchan… navždy 17-letá dívka XD (mimochodem, včera, 20.9., měla Hocchan své již osmnácté sedmnácté narozeniny XD I tady tedy: „Hocchan, všechno nejlepší!“

A to byl konec. Na obrazovce se objevilo: „see you next year!! (naviděnou příští rok!!) Animelo Summer Live 2012“ Po poslední, kdovíkolikáté vlně potlesku se postupně jednotlivé bloky začaly odebírat směrem k východu.

Moje top 3 z druhého dne? Nana, RO-KYU-BU!, Hocchan, Maon, Minami, Kalafina, PHANTASM, Itou Kanako, Miyano Mamoru. Počkat, to nejsou tři, to jsou tři na druhou XD

Drobné zajímavosti na závěr, kromě JAM PROJECT, kteří byli v seznamu vystupujících pro oba dny, se na prvním i na druhém dni objevila ještě Nana a sat. Za oba dny činil počet návštěvníků cca 53500 lidí, z nichž je řada započítána dvakrát, neboť přišla na oba dny. Na pódiu se vystřídalo 32 zpěvaček, zpěváků, kapel či uskupení a zaznělo 87 různých písniček ať už v plné či zkrácené podobě. Dohromady zhruba 9 hodin a 20 minut zábavy.