Kamen Rider Gaim – Mahó Šónen Kóta Magika

Kamen Rider je obrovský fenomén, o kterém jste ale nejspíš neslyšeli. Hrané superhrdinské příběhy původně vytvořené mangakou Šótaróem Išinomorim se objevují na televizních obrazovkách už od 70. let. A těší se velké popularitě v Japonsku a v jihovýchodní Asii. Položil základy Super Sentai, se kterými jste se mohli setkat v poameričtěné podobě na Nově jako Strážci vesmíru (pokud vám minimálně táhne na 30), případně na Jetixu, kde zůstal originální název Power Rangers.
Superhrdinská show o kybernetickém jezdci na motorce, který čelí temné organizaci snažící se ovládnout svět, se za víc než 50 let existence hodně proměnila, dočkala se už 40 sérií a nemalé části spinoffů.

Vyrostla na něm celá jedna generace tvůrců anime. A pod scénáři jsou často podepsaní prominentní anime scenáristé. Jako třeba Hideaki Anno, který si splnil dětský sen a natočil remake původního Kamen Ridera pod názvem Šin Kamen Rider. Tenhle film (stejně jako další KR remaky a speciály) cílí na dospělé publikum a tvůrci mají mnohem volnější prostor.

Dalším známým anime tvůrcem je Gen Urobuči. Ten na rozdíl od Anna pracoval na regulérní Kamen Rider sérii. Dostalo se nám tak odpověď na nikým nepoloženou otázku: Jak by vypadala Mahó Šódžo Madoka Magica, kdyby cílila na děti? A byl to hraný superhrdinský šónen…
Tohle je Kamen Rider Gaim.

Z malé vesnice Zawame se příchodem společnosti Yggdrasill se stalo obrovské město. Hlavní zábavou mezi středoškoláky je streetdance týmová liga Beat Riders. Kromě tanců bojují také o místo, kde můžou mít performanci. Nebojují přímo, ale pomocí speciálních zámků (Lockseed) povolávají invy, záhadné a dost agresivní tvory. To vše mediálně pokrývá žoviální DJ Sagara.

Kóta, bývalý člen Beat Rider týmu Gaim, se potýká s problémy dospělého života, jako je shánění práce. Dostane se ke zvláštnímu lockseedu a opasku (sengoku driver), který mu umožní se stát pomerančovým samurajem – Kamen Riderem Gaim.

Zároveň zmizel Kótův kamarád a člen týmu Gaim. A kolem města Zawame se objevují tajemné portály do jiného světa, který je zdroj lockseedů a invů. Do tohoto celého je evidentně zatažená korporace Yggdrasill. A DJ Sagara ví víc, než se zdá na první pohled…

Gen Urobuči stejně jako mnoho dalších Japonců vyrostl na Kamen Riderovi. Vzal sebou další scenáristy z NitroPlus a plnou vervou se vrhli na tvorbu Kamen Ridera. Sám Urobuči se podílel na více než 40 epizodách a zbytek měli na starosti jeho dlouholetí kolegové. Teda až na jednu epizodu.

Jeho oblíbeným je Kamen Rider Black, který mu posloužil jako inspirace, a sám se vyjádřil, že by rád Kamen Rider vrátil do starších, temnějších kolejí. Což je výzva, když vás limituje zasazení do Super Hero Time – televizního bloku v sobotu ráno na TV Asahi a nemalé zapojení (nejen) hračkářského giganta Bandai. Designové téma Kamen Rider Gaim je totiž ovoce. Ovoce říznuté sengoku válečníky.

Seriál jede z počátku na dost veselé notě. Je tu sice hrozba monster a portálů z jiného světa, ale až na občasné souboje jsou v centru dance offy beat riderů. Kóta je idealista a ten nejvíc optimistický člověk, který může soupeřit s Madokou. Když se z něj stane Kamen Rider Gaim, snaží se to využít i v rámci své snahy si najít práci. Bohužel nadělá víc škody než užitku. Zároveň jako člověk, který evidentně vyrůstal na podobných superhrdinských show, si doma trénuje nástup a vymýšlí pózy pro proměnu (henšin).

Ke svým opaskům se dostávají další tanečníci z jiných týmů. Ať už jde o Kótova dlouholetého kamaráda Mitchyho nebo šéfa konkurenčního týmu Kaita. Souboje o taneční plac se od invů přesouvají k samotným Kamen Riderům. A aby těch humorů nebylo málo, po Sagarovi přichází další excentrický muž ve středním věku. Oren Pierre Alfonzo, cukrář místní… ehm… patisserie a ten nejvíc francouzský Japonec v historii.

Ovšem zlom nastane v první třetině. Onou pomyslnou ztrátou hlavy je zjištění, jak vznikají invové (a má to souvislost i se ztraceným členem Gaimu). Přichází nový tým Kamen Riderů přímo z Yggdrasillu. Ti mají svoje zájmy i mimo politiku Yggdrasillu. Stejně tak dojde k zásadnímu zjištění. K nám nepronikají monstra z cizího světa, k nám proniká samotný cizí svět – les Helheim. Klíčem k ovládnutí Helheimu a rozhodnutí o osudu obou světů není nic menšího než zakázané ovoce ze stromu poznání. A je tu had, co ho chce předat, ale nebude to zadarmo…

Abych vám to nevyzradil celé, utnu popis děje už tady. Celá série má 47 epizod (+ speciály a crossovery). Navíc si dává na čas, než se rozjede a než začnou přicházet ty očekávané tropy, které sebou nese jméno Gena Urobučiho.

Jakmile se ale navýší sázky, celý seriál posune. Kóta je věčný idealista, čímž se dostává do konfliktu se svými blízkými, kteří se obávají, jestli ho nepřivede tento přístup do záhuby.

Jeho blízký přítel Mitchy zase přestavuje opak, je ryzí pragmatik, který se zúčastní a sám provede dost ošklivých věcí, aby věci dobře dopadly. Snaží se hrát zákulisní hry, být jako jeho starší bratr, korporátní žralok, ale nabízí se otázka, jestli na tento způsob jednání má schopnosti a žaludek.

Yggdrasill, tamní korporát, jede dost špinavou hru, aby splnil svůj cíl ohledně Helheimu. Navíc má uvnitř téměř až gangsterskou skupinu, kteří jedou pro jistotu proti všem. Lidi z Yggdrasillu stojí za Sengoku drivery a mají dobrý důvod, aby je měli v rukou teenageři.

A pak je tu Helheim, to hlavní zlo, kvůli kterému se všechny ty věci dějí. I když zlo… Helheim je přírodní princip evoluce, nutný pokrok, ale tento pokrok znamená náš konec. A jeho reprezentant? Tady se dostáváme k té pomyslné faustovské figuře, tomu pomyslnému hadovi, který chce předat moc nad Helheimem. Ano, je to ten očekávaný Kjúbé. Je velice zábavné srovnat tyto dvě postavy, které jsou si v mnohem podobné, ale každému jde o přesně opačnou věc.

Jsme v situaci, kdy každý z aktérů má svůj důvod, proč chce mít plod stromu poznání. Kvůli tomu i klaďáci dělají ošklivé věci a špatně se rozhodují. Ale mají pro to dobrý důvod, nebo si to aspoň myslí. Nemusíme s jejich rozhodnutími souhlasit a už vůbec ne schvalovat, ale jako diváci rozumíme, proč se tak rozhodnou či proč vnímají svoji situaci zrovna tak.

Ovšem je potřeba upozornit i pár úskalí, které vás ale čeká u jakékoliv série Kamen Ridera z hlavní produkce (filmy a remaky jako vedlejší projekty mají jinou cílovku a tvůrcům je dána mnohem větší svoboda).

Kamen Rider je série řízená prodeji hraček a doprovodného merche. Úspěšnost série se neměří ani sledovaností (průměrný tv rating Gaimu byl 5,2 %), ale prodeji merche. Návrhy designů a tématu začíná celý produkční proces. Jedním z klíčových producentů je Bandai. Kamen Rider jde v duchu anime sérií, jako je třeba i u nás vysílaný Beyblade nebo Digimon, ze západní produkce třeba Transformers. S trochou nadsázky se dá říct, že jde o půlhodinové reklamy. V angličtině se tyto série označují jako merchandise driven.

Zároveň se seriál začíná vysílat v době, kdy je hotová tak čtvrtina epizod a produkce dalších se přizpůsobuje reakcím publika či právě prodejům.

To přináší mimo jiné i problém s tempem. Což vám nepřijde, pokud to sledujete v době vysílání jednu epizodu týdně, ale při bingewatchingu tento problém je zřetelný. Bohužel nejvíc jej pocítíte v poslední třetině, protože seriál musí pokrýt ještě promo filmových speciálů.

U Gaimu bylo víc případů, kdy se děj prakticky na celou epizodu zastavil, aby se pokrylo promo například kinopremiéry rebootu Kikaidera, dalšího kyborga z pera Šótaróa Išinomoriho. Jde navíc o jedinou epizodu, kterou nepsal nikdo z Urobučiho týmu, tak nám přináší i značné out of character momenty.

Kamen Rider je šónen a primární cílovkou jsou děti (i když si drží velkou míru popularity mezi dospělými ženami, ale to je jinačí příběh). Co to znamená? Že musí být pro publikum srozumitelný. To se odráží v silné doslovnosti, opakování informací a humoru, který je hodně slapstick a infantilní.

A jedna zajímavost. Herečka a kaskadérka Minami Cukui je po původním Kamen Riderovi – Hiroši Fučiokovi první herečka, která ztvárnila svoji postavu jak v civilní, tak v Kamen Rider podobě.

Kamen Rider Gaim může být dobrý vstup do frančízy, pokud nepočítáme remaky a speciály, které už přímo cílí na dospělé. Gen Urobuči dokazuje, že k „temnějšímu“ pojetí nepotřebujete brutalitu a násilí, ale že i v mantinelech šónenu pro děti můžete představit příběh, který je dospělejší než kdejaká Netflix produkce s vytaženým kontrastem a tmavě modrým vizuálem. Zároveň ohraničením žánru Kamen Rider Gaim nejlépe ukazuje, na čem stojí příběhy Gena Urobučiho. A že přezdívka Urobutcher dost zakrývá, že je autor příběhů, které jsou docela optimistické a oslavují idealismus.

A pokud vám to nestačí jako doporučení, jde i o oblíbenou sérii vtuberky Ironmouse, i když její TOP 1 je předcházející Kamen Rider Wizard.

Článek vznikl pro Playbišík, magazín festivalu japonské kultury Akicon.