Jak si nejspíše většina lidí už stihla všimnout, 29., 30. a 31. prosince se nám odehrál další Comiket. Pořadovým číslem 79 se už pomalu blíží k jubilejní 80, která nás čeká v létě. Zkráceně tedy C79. A zatímco nejspíše žhavíte torrenty plné doujinů s onou magickou zkratkou C79 v záhlaví, přišel také čas na nějaký ten krátký report. Jedná se přecejen o tu největší akci v otaku komunitě vůbec a neztratit o ní několiv slov by byl hřích. Konata se rozhodla, že když už do toho jít, tak pořádně, a vyslala tedy rovnou na místo dva redaktory, aby vám přinesli zprávy čerstvé, křupavé a z první ruky. A taky aby pro sebe nakoupili spoustu douji… podkladů pro další práci.

Zřejmě se ještě dočkáte reportu od Simika, ale zatímco se on zotavuje z prožitého šoku naložený v onsenu kdesi na Hokaidu (své kletby směřujte tam), tak sem hodím nějaké spíše strohé informace z mojí strany. Nejdříve bych začal tím, co se od minulých Comiketů nelišilo. Opět byla obrovská návštěvnost. První a druhý den přišlo shodně zhruba 160 000 návštěvníků, třetí den potom přes 200 000. Zároveň třetí den prodávalo své doujiny a jiné výtvory ve třech halách zhruba 11 500 stánků. Opět se našli lidé, kteří se nehodlali smířit se špatnou pozicí v řadě a rozhodli se před Comiketem na místě rovnou přenocovat. Přestože je to proti pravidlům Comiketu a kdo to zkusí tak riskuje problémy s organizátory, přes mrazivou noc (kdo by to u zimního Comiketu čekal) a přes nutnost postávat a posedávat tam až do deseti ráno, kdy Comiket začíná, se první den rozhodlo takto nocovat odhadem 7000 lidí. Třetí den se jejich počet zhruba zdvojnásobil.

Tradičně bláznivě vypadala samozřejmě i situace kolem (a uvnitř) prvního ranního vlaku. Jako zázrakem natěšený dav nikoho neušlapal a pokud je mi známo tak ani nic nezdemoloval. Situace uvnitř vlaku byla sice už dost na hraně, ale přestože se tam otaku napresovali tak těsně, až byl problém se nadechnout, nikdo neomdlel. Několik lidí prý ale zkolabovalo později ve frontě, což je ale už běžná záležitost, která se objeví na každém Comiketu. Já to odnesl pouze se zraněním kolena, které od té doby duhově mění barvy a protestuje chodit do schodů. Ale co bych neudělal, abych vám nepřinesl zprávy přímo z místa činu.

Dále se nezměnilo místo konání akce ani množství a složení účastnících se circlů. Comiket se opět konal v tokijském Ariake, v hale Tokyo Big Sight. To je dobrá zpráva, protože po humbuku kolem úpravy městské vyhlášky o zdravém vývoji mládeže byl osud Comiketu trochu nejistý. Další dobrá zpráva je ta, že už bylo ohlášeno, že i Comiket 80 se bude konat v Tokiu. Jestli bude třeba nějaká úprava prodávaného „sortimentu“ nebo zavedení jiných omezení, to se zatím neví.

Co se změnilo, bylo především chování účastníků. Návštěvnící se stávají rok od roku čím dál agresivnější. Procházet východními halami během ranní špičky už začíná být pomalu nebezpečné. Získání vysněných doujinů se podřizuje zcela vše, včetně morálky a základního respektu k ostatním. Pokročilo to už tak daleko, že se dokonce zhoršuje i prostředí mezi cosplayery, kteří také mají na Comiketu své místo. Kvůli tomu budou od příště pro cosplay, především tedy fotografování cosplayerů, platit nová pravidla (zatím nezveřejněna) a pokud se situace nezlepší, hrozí zde absolutní zákaz fotografování na Comiketu, včetně cosplay oblastí. (Zákaz momentálně platí pouze pro všechny vnitřní prostory akce.) Pro nás by zákaz znamenal jen omezení dodávky cosplay galerií, ale pro Comiket by to byla nepochybně velká zmena atmosféry směrem k horšímu.

Změnily se také fronty před firemními stánky. Ačkoliv se to zdá už pomalu nemožné, jsou ještě delší, než dříve. Největším hitem posledních dvou Comiketů je jednoznačně Nanoha. Na ni se tentokrát stála fronta za dva rohy, dolů po schodech a ještě kolem dokola celého prostoru pro cosplay. Tento popis asi lidem, kteří zatím Comiket nenavštívili, moc neřekne, ale smutným faktem, který z toho plyne, je, že získat některé limitované edice předmětů z firemních stánků je už defakto nemožné bez účasti „na lístek“ (tj. jako člen publikujícího circlu) nebo přespání ve frontě přes noc a tím tedy porušením pravidel akce.

A jako můj prozatím poslední bod v tomto ospalém stavu stále se nehojící comiketové únavy, je zlepšení o informování o akci. Japonská televize nejen, že natáčela přímo na místě a snímky odvysílala hned při ranní show, ale vyslala na místo dokonce vrtulník, aby zachytil fronty z ptačí perspektivy. Třetí den se na Comiketu dokonce objevila americká stanice CNN a točila rozhovory s cosplayery. Jestli nám ten Comiket mezitím nezruší tak třeba ještě jednou bude mezinárodně slavný.

Následuje malá galerie. Fotky cosplayů tentokrát nebudou, protože jsem si nevyžádal svolení ani od cosplayerů ani od organizátorů, které je obvykle pro zveřejňování materiálů z Comiketu potřeba. Když vidím, kam vede zhrošující se situace kolem fotografování cosplaye na Comiketu, tak se těmito pravidly raději budu řídit.