Pokémon Red a Blue 1, 2:
Sázka na nostalgii, nebo nadčasová záležitost?

Nakladatelství CREW se v loňském roce pustilo do jedné velké franšízy, kterou zná asi každý. Fanoušci jistě uhádli, že máme na mysli mangu Pokémon Red a Blue. Autorem scénáře je Kusaka Hidenori a příběh kreslí Mato, český překlad pak dostal na starost Matyáš Anton, velký pokémoní nadšenec, což je na výsledku znát. V roce 2020 stihly vyjít hned dva svazky, které jsme se teď rozhodli důkladně zhodnotit. Hraje manga na nostalgickou notu „pamětníků“, nebo je zajímavá i pro čtenáře, kteří jsou Pokémony dosud nepolíbeni?

První věc, které si povšimne divák anime série, je odlišné jméno hlavní postavy: namísto Ashe zde vystupuje Red. Důvod je jednoduchý, manga vychází z původních pokémoních her, nikoli z anime. Základní myšlenka je ale stejná, chlapec se, vybaven Pokédexem od profesora Oaka, vydává na pouť s jasným cílem – stát se nejlepším trenérem Pokémonů. Ve stejnou chvíli se na cestu vydává i jiný chlapec, Blue, jeho cíl je však stejný. Red má jako „startovací parťáky“ Bulbasaura, kterého dostal od profesora, a Poliwhirla, se kterým vyrůstal. Brzy se k němu však připojí také ikonický Pikachu. Cesta za titulem nejlepšího trenéra ovšem není snadná, kromě jiných překážek potkávají i nepřátelskou organizaci Rakeťáků, která to s Pokémony rozhodně nemyslí dobře. Více už ale prozrazovat nebudeme.

Ani jednu knížku jen tak nepřehlédnete. Jednak mají obě výrazné barvy (první díl červenou, druhý díl zelenou), jednak obálce dominuje známá postava Reda (Ashe) a typické pokémoní logo, které najdeme i na hřbetu knížky. Obě ilustrace navozují pocit pohybu a akčnosti, která vyvolává očekávání rychle ubíhajícího děje. Na zadní straně obálky druhého svazku je pak vyobrazený Blue se svou pokémoní partou. I anotace podbízivě lákají na cestu do světa Pokémonů.

V prvním svazku nás po otevření čeká úvod od autora scénáře Kusaky Hidenoriho. Následuje tiráž, obsah a pak už se čtenář může nadšeně pustit do příběhu. Jednotlivé kapitoly jsou pojmenované podle Pokémonů, kteří se v nich zrovna objeví. Ve druhém svazku nás po otevření čeká úvod od kreslířky Mato a další stránky následují stejným způsobem jako u prvního dílu. Poučenější čtenář si všimne využití velkého množství fontů, což by s ohledem na vyjadřování různých druhů zvuků nutně nevadilo. V pár místech to na mě ale působilo spíš jako „fontový freestyle“, kdy na stránce bylo k vidění někdy i osm různých fontů. V některých případech byly zvuky nevhodně vysázené a odtahovaly pozornost od příběhu, např. v druhé knize na straně 32 jsem poměrně dlouho přemýšlela, co znamená zvuk „DUSOUSOUSOUS“, než jsem v tom odhalila „DUS“. Co se týče vložení textu do bublin, oproti jiným mangám od Crwe mi přišlo povedené a oceňuji správné dělení slov. Na konci obou svazků najdeme mapu popisující Redovu cestu a také popis jeho současných Pokémonů.

Jak už bylo zmíněno, ústřední postavou obou svazků je Red. Možná trochu lehkovážný mladík, který však Pokémonům intuitivně velice dobře rozumí (viz např. třetí kapitola „Vs. Kangaskhan“). Jeho rivalem je Blue, poněkud odtažitý, možná až trochu nepřátelský trenér, který od svých Pokémonů očekává jen to nejlepší. Na své cestě potkávají další postavy, které poté vystupují napříč oběma svazky. Patří mezi ně profesor Oak, který oběma mladíkům věnuje Pokédex, aby ho vyplnili cestováním po světě a chytáním Pokémonů. Red potká příkrou trenérku vodních Pokémonů Misty, o které záhy zjistí, že ovládá Ceruleanský stadion. Stráví spolu nějaký čas, a i když Misty občas vypadá jako slečinka, je to holka do nepohody. Setká se také s Billem, který vynalezl přístroj pro přenos Pokémonů z místa na místo. Tato postava mluví v japonštině silným nářečím, a proto se překladatel rozhodl využít nářečí i v překladu. Čtenář se tak nejspíš naučí i nějaká nová slovíčka. Z mého pohledu využití dialektu v příběhu neruší, naopak ho příjemně ozvláštňuje. V druhém svazku se objevuje postava Green, lišácké slečny, která využívá všech možných i nemožných prostředků, aby dosáhla svého. A ač to na první pohled nevypadá, zdá se, že každá z postav má své vlastní tajemství, které nechce prozradit.

Příběh je postaven na pouti hlavní postavy. Cestuje přes okolní region, navštěvuje různá města, potkává všelijaké Pokémony a lidi. Děj velice rychle utíká kupředu po zemi, pod zemí, ve vodě i ve vzduchu a čtenář (ani Red) se jen tak nezastaví. V průběhu se vyvíjí vztah Reda s jeho Pokémony, ve vypjatých chvílích dokonce dojde k evolucím. Většinou příběh v jednotlivých kapitolách přímo navazuje, avšak jsou i případy, ve kterých není návaznost tolik zřejmá.

Ač u mnohých může značka Pokémon hrát na nostalgickou notu, u většiny Čechů to bude přece jenom především kvůli anime, které se objevilo na přelomu tisíciletí i v našich televizích. V případě mangy se tak pravděpodobně jedná o příběh, který většina čtenářů vlastně nezná, i když jí bude svět důvěrně známý. Oproti seriálu se nesetkáváme s Oblázkovým městem, ale s Pallet Town, za což bohužel může centrálně řízená snaha udržet v překladu mezinárodní jednotu. Příběh je jasný, objevují se v něm různé vedlejší zápletky, které pomáhají Redovi získat další zkušenosti. Pokémoni jsou vydaření a čtenář si snadno představí, že by měl nějakého parťáka doma (i když tady se mi to špatně hodnotí, jelikož Pokémony znám už dvě desítky let). Kresba mangy je příjemná, autorka se nebojí občas zajít do pěkných detailů, například výrazy Pikachua jsou často k nezaplacení. Z jazykového hlediska je překlad povedený, během čtení jsem objevila pouze jednu pravopisnou chybu, stylisticky se text hezky hodí do bublin. Plus již zmíněné lingvistické ozvláštnění použitím dialektu.

Čtenář se může těšit na nekončící jízdu na pokémoní vlně. Pamětníci her si připomenou, o co v nich šlo, fanoušci série uvidí příběh z jiné strany a nováčky… pohltí komplexní systém světa, přímočarý příběh a dobře nakreslené postavy i příšerky. Svůj podíl na tom má i kvalitní české zpracování.

V galerii pod článkem si můžete prohlédnout ukázkové stránky z obou mang od nakladatelství CREW.