Jak si redakce užila Animefest 2018?

Třetí květnový víkend, tedy 18.–20. 5., se na brněnském výstavišti konal již patnáctý ročník Animefestu. Výročí letos bylo více – 15 let od založení, 10 let od představení maskotů a 5 let od zavedení témat pro jednotlivé ročníky. Ta byla dříve pojata jako souboj mezi dvěma frakcemi (z předchozích témat zmiňme například premianty vs. rebelanty, techniku vs. přírodu a pop vs. rock), tentokrát jsme se ale dočkali změny – frakce byly dokonce čtyři: Vyznavači, Hráči, Tvůrci a Parťáci. Úvodní film na sebe vzal podobu „dokumentu“ (prozatím na záznamu ze streamu zde) a návštěvníci mohli rozhodnout, jestli chtějí nechat Animefest stejný jako doposud, nebo změnu v podobě MegaConu či KamarádFestu. Novinkou bylo také zvětšení prostoru o další halu. Animefest zabral Kongresové centrum, Rotundu, halu A1 a nově i halu A2.

Členové redakce si samozřejmě nemohou největší akci v České republice spojenou s anime nechat ujít. Přináší vám tak exkluzivní komentář rovnou z několika různých pozic, které můžete na Animefestu zastávat.

shinobu, návštěvník:
Po loňské pauze jsem letos znovu zavítal na Animefest, a i když jsem ho stihl až od sobotního odpoledne, zklamaný jsem rozhodně nebyl. Nejsem sice žádný odborník, ale úroveň cosplayů podle mě od předloňska opět stoupla a začínám si jako „kompletně v civilu“ připadat docela divně. :) Jsem spíše přednáškový typ návštěvníka, a tak mi velkou radost udělaly nové prostory v A2. V zadní části velkého sálu už sice i velké plátno poněkud přestávalo stačit, ale ani na jedné přednášce jsem nepotkal kompletní zaplnění haly, takže to až taková bolest nebyla. I v úrovni přednášek (alespoň těch, které jsem stihl navštívit) cítím stoupající tendenci a žádná mě vyloženě nezklamala.

Příjemně překvapila Craft Alley. Osobně jsem měl pocit, že se od předloňska zase rozrostla, a některé kousky mi nepříjemně stahovaly ruku k peněžence. I když mě Stan bojovníků nijak neoslovuje, přesto jeho přesun dovnitř pavilonu hodnotím pozitivně. Dřív jsem tak jednou za víkend nakoukl a pak už jen procházel kolem a maximálně vnímal podivné zvuky linoucí se zevnitř. Takto je tato aktivita na očích a má šanci zaujmout víc návštěvníků. Opět nezklamalo Figubo (fotografie anime figurek v reálných či reálně vypadajících lokacích) a asi brzo neodolám a některý z plakátů si objednám a nechám zarámovat.

Nya-chan Production, přednášející:
Letošní Animefest jsem se po letech rozhodl strávit v cosplayi a po úspěšné sobotě jsem v něm nakonec přežil i neděli. Nutno přiznat, že cosplay a tři hodiny moderování srazů – KanColle a AMV – se podepsaly na mém vyčerpání spolu se špatným odhadem přednášeného textu na následující přednášce o 15 letech historie AMV na Animefestu. Na druhou stranu skvělí návštěvníci svými otázkami přeorientovali hodinku na „skorobesedu“, a tak si nemůžu stěžovat, zvlášť po celkem povedeném pátečním promítání AMV (jen si asi holt nemůžeme přát zvukaře s hudebním sluchem a snahou nastavit audio před blokem samotným) a když na Animefestu byla tak skvělá přednáška od #FakeIsSad od výborné Maakie.

Jinak se můj Animefest skládal převážně z courání s Arianem, lovení shipgirls a admirálů, prohlížení zboží a zvažování kvality – je skvělé vidět, že alespoň na poli figurek už je většina originální, byť to znamenalo přejít na prize figurky, ale na poličce to minimálně vydrží déle vypadat dobře. Nejvíc peněz jsem utratil u SiMiKa a byly to dobře utracené peníze, druhé místo získává Kuroneko a výstava Figubo, od kterého jsem koupil plakát s nendoroidem Šimakaze. Brát figurky jsem se letos bál i u prize figures – přeci jen stoprocentní jistota chybí a jeden stánek pořád jede komplet bootlegy – ale třeba to za rok bude lepší. Vzhůru na Nacukon!

SiMiK, prodejce:
Už asi pátým rokem se Animefestu účastním hlavně jako prodejce a musím říct, že je to co do obratu rok od roku lepší. Před pěti lety jsem začínal sám a vydělal jsem si tak akorát na nové náklady, protože přeprava z Japonska není nejlevnější. Nyní se už kolem stánku mohou točit tři lidi a nikdo na tom neprodělá.

Jako jeden z mála stánků se soustředíme čistě na přeprodej originálních věcí z Japonska, takže kromě jistého zaběhlého rajcujícího prodejního artiklu je nakoupení něčeho dalšího vždy sázkou na nejistotu. Pro letošek se zase jednou náklady stánku v podstatě vyrovnaly loňskému zisku, takže panovaly obavy, jestli jsme to s dokupováním nového zboží nepřehnali. Trochu toho riskování se nám ale nakonec hodně vyplatilo, a tak se příští rok na AFku určitě zase ukážeme.

Mirator, organizátor:
Stejně jako posledních pár let, i letos jsem na Animefestu byl spíše jako organizátor než návštěvník. Podílel jsem se na chodu oficiálního animefestího stánku, pokud jste si tedy o víkendu zakoupili nebo vyzvedli nějaký merchandise, tak jste mě tam mohli vidět (ten rádoby hipster s motýlkem). Ani letos se nám nevyhnuly menší organizační problémy, nicméně myslím, že se nakonec vše vyřešilo a bylo to v pořádku. S letošním AF zbožím jsem byl spokojený, sám jsem si pořídil tričko, tašku a pytel – animefestí dráček je prostě super!

Příjemně mě překvapily nové prostory, A2. Bál jsem se, že zde konané přednášky budou hrozné z důvodu akustiky, přece jenom je to dost vysoký prostor, nicméně když jsem si byl poslechnout přednášku Anime ve VR, překvapilo mě, že bylo vcelku dobře slyšet i ze zadních řad. Celkově jsem toho z programu moc neviděl, ale zaujala mě přednáška nakladatelství CREW, kde účastníci mohli vybrat, jestli bude další u nás vydanou mangou Berserk, nebo Yakusoku no Neverland (Země Nezemě zaslíbená). I díky mému hlasu vyhrála druhá zmíněná manga, nejpozději do příštího AF se tak máme na co těšit. Tradičně jsem se byl podívat i na Kjógen, který také tradičně nezklamal.

Ximara, boss:
Já vlastně pro Animefest pracuju po celý rok, proto je pro mě samotný con a pár dní po něm spíš odpočinková záležitost, můžu totiž hodit všechno za hlavu. Starám se o chod animefestího Twitteru, také dělám šéfredaktora pro FestZin a přímo na místě zajišťuji hladký průběh nedělního hlídání zavazadel. Jeden by řekl, že je to jednoduché, ale být na conu v neděli před půl sedmou ráno není žádná sranda. Povedlo se nám vymyslet dobrý systém ukládání zavazadel, takže po úvodním nachystání jde většinou vše bez problémů.

Byla jsem zvědavá na využití nových prostor. Už když se přibírala hala A1, získal con podle mého názoru úplně jiný rozměr. Nárůst účastníků je rapidní (víceméně každý ročník o 500 lidí, letos jich přišlo přes 6 000), ale v tomto obrovském prostoru se rozptýlili natolik, že nevznikaly davy a málokdo by tipl, že je jich tolik. Jen mi přišlo, že kvůli přesunutí programu dovnitř (př. Stan bojovníků), zůstaly venkovní prostory nevyužité. Tentokrát jsem měla čas zajít na nějaké přednášky (např. Lusi a Japonské předměty nebo Yuffie a Herní urban legends) a všechny hodnotím velice kladně. Celkově jsem z programu, na kterém jsem strávila aspoň chvíli, cítila nadšení pro věc a jistou míru profesionality. Pokud bych měla něco hodnotit negativně, tak to bude nedomyšlený styl získávání a udělování bodů pomocí QR kódů. Vím, že se řešil na poslední chvíli, ale upřímně – co ne? I když jsem posledních pár měsíců myšlenkami úplně někde jinde, #afcz18 jsem si velmi užila a už pomalu začínám chystat FestZin pro další ročník.

Pár fotek v následující galerii pořídil redaktor shinobu. Fotky od Nya-chan Production najdete na Flickru.

Zanechte komentář