Recenze mangy Ghost in the Shell

gitsLegenda žánru. Manga, která inspirovala spoustu dalších děl a pomohla utvořit sci-fi žánr do podoby, jakou máme dnes rádi. Sama se dočkala pokračování, dvou kritiky uznávaných animovaných filmů, několika seriálů a nově i hollywoodské filmové adaptace. To je Ghost in the Shell. Českého vydání se mu ovšem dostalo teprve nyní díky nakladatelství Crew. Má tato manga co nabídnout i v dnešní době, více jak čtvrt století po původním vydání?

Nejdříve se zaměříme na příběh. Ten chybí. Tak trochu. Celá kniha je totiž pouze souborem na sebe nijak nenavazujících povídek. Teprve poslední tři kapitoly jsou provázány zásadnější příběhovou linií o Loutkáři, kterou známe z filmových adaptací, kde byla ovšem pojata trochu jinak. Kyberpunkové povídky se odehrávají v Tokiu budoucnosti. Lidé si nahrazují části těla umělými a dokonalejšími protézami, dokonce si i vylepšují mozky, čímž si jednoduše řečeno přetváří hlavy v routery pro rychlejší surfování na internetu. V tomto světě, kde je tělo vnímáno pouze jako skořápka pro lidského ducha, se rozvinul také kyberterorismus. Hackování mozků je samozřejmostí.

Sledujeme tedy řešení případů kybernetických zločinů z pohledu speciální jednotky Sekce 9. Příběhy mají překvapivě i v dnešní době co nabídnout. Od prostého vzpouzení se robotů proti jejich stvořitelům se kniha dostává i k natolik zajímavých nápadům, jako je kopírování lidského ducha. Příběhy jsou navíc protkané lehkým filozofováním a donutí vás zamyslet se nad lidským životem. Především pak v poslední části knihy točící se kolem Loutkáře čtenář dostává plnou nálož složitého dialogu a mozek přemýšlí na plné obrátky. Sledovat dialogy a děj v knize celkově není zrovna jednoduchý úkol, žádnou oddechovku neočekávejte. Svůj podíl na tom bohužel má i fakt, že autor místy nezvládá ukočírovat svůj vypravěčský um, příběh neplyne tak, jak by měl, a čtenář se tak může ztrácet. Prakticky na každé druhé stránce se navíc nacházejí poznámky autora, které kolikrát doslova obkličují kresbu ze všech stran. Tyto poznámky sice prohlubují svět GitS povídáním o technologiích, případně je autor využívá pro to, aby předvedl svůj smysl pro humor, ve výsledku ale spíše narušují čtenářovu koncentraci, odvádí jeho pozornost jinam a zhoršují tím už tak problémový flow knihy.

Co ovšem znalce filmových adaptací, kteří ještě neměli tu čest s původní předlohou, překvapí, je komediální složka mangy. Ghost in the Shell na mě totiž i přes svůj kyberpunk, akci, filozofii a tajemnost zapůsobil především jako komedie. Ano, čtete správně. Autorův osobitý styl se naprosto liší od ponuré a těžkopádné vize, kterou se řídí filmy, a manga tak působí dost odlehčeně a je protkaná humorem až až. Lví podíl na tom má samotná protagonistka. Major, jak ji známe z filmů, má se svým předobrazem společné akorát tak vlasy. Tady se jedná o infantilní macho ženu s vysokým egem, která pro ránu nejde daleko, má patent na rozum, nesnáší autority… jednoduše řečeno působí spíše jako nevychovaný pubertální kluk, kterému ovšem bylo štědře naděleno na inteligenci a poprsí. I když s těmi prsy to není zrovna přesné, vzhledem k tomu, že je major kyborgem, tedy lidskou bytostí, která celé své tělo nahradila robotickou kostrou, ve které nadále přetrvává jen její duch. Cool. Nechápu ovšem, jak i přesto může menstruovat… Tenhle detail autorovi trochu ujel. Ale spíše se tím opět dostáváme k upřednostňování humoru.

Ze všeho nejhůře se ale tentokrát hodnotí kresba. Především je opravdu specifická a dost osobitá. Detailní, ale ne přespříliš. Jednoduše je dostatečná a vystihuje atmosféru díla. Místy je dokonce humorně infantilní a ztřeštěná. Jak ale sám autor Masamune Širow v poznámce přiznává, místy působí obrazy nedokončeně nebo vyloženě odfláknutě. Akce navíc bývá nepřehledná, ale to už je prokletí mangy (všechna čest výjimce Gunsmith Cats). Jedná se nicméně pouze o pár skvrnek na jinak sympaticky vypadajícím vizuálním potěšení a osvěžení.

Když už jsme u osvěžení, velké plus má Crew za vydání knihy i se všemi barevnými ilustracemi. Ne že by měli na výběr, ale bez ohledu na to, jestli k tomu bylo nakladatelství donuceno, nebo by stránky v barvě vydalo i tak, se jedná o příjemný a oku lahodící požitek. Barevné stránky hýří pestrostí a byla by rozhodně škoda je vytisknout černobíle. Jen by autor mohl dodržovat nějakou barevnou konzistenci, jelikož postavy jsou nejen mezi kapitolami, ale i ze stránky na stránku nebo mezi políčky schopny změnit barvu vlasů.

Ve výsledku je radost Ghost in the Shell číst. Tato manga toho už sice nemůže nabídnout tolik, co v době svého původního vydání, ale stále se jedná minimálně o zajímavé dílo, které by rozhodně nemělo chybět v žádné knihovničce otaku fajnšmekra. V žádném případě ale nečekejte odpočinkové čtení. Tenhle propracovaný sci-fi svět opravdu není vhodný pro odreagování. Je to sci-fi, jak se patří.

PS: Osobám starším 18 let doporučuji dohledat stránky, které vyšly v původních vydáních, ale autor se je nakonec rozhodl z díla vyřadit.

PPS: I přes tloušťku knihy a množství barevných stránek je cena příjemně nízká!