Jak si zřejmě většina čtenářů už stihla všimnout, konal se nám tento víkend v Brně další ročník Animefestu. Tento festival nemá u nás myslím cenu představovat, jak jsme to museli předem udělat třeba u některých japonských akcí, ale jelikož tady máme už hned několik reportů z japonského Comiketu, řekl jsem si, že by stálo za to přidat i nějaké hlášení z naší domácí akce. Proto jsem se vypravil na dva dny obhlédnout Animefest a nyní vám z něj přináším své čerstvé dojmy.
Hned do začátku řeknu, že jsem milovník Comiketu. Tato akce je pro mne královnou otaku festivalů a není jí rovno. Už od začátku mi proto bylo jasné, že se srovnávání Animefestu s Comiketem nevyhnu. Není to úplně fér vůči žádné z těchto akcí, neboť přestože jde v obou případech o otaku festivaly, jsou už v základech natolik odlišné, že se dostávám do situace kdy srovnávám borůvku s melounem jen proto, že jsou obě kulaté. Stejně jako by se dalo střílet z Animefestu tím, že je na něm méně lidí, než na Comiketu ve frontě na záchod, tak by se dal Comiket sestřelit tím, že nenabízí ani jednu přednášku. Navíc Animefest ani neznám tak dobře jako Comiket, na kterém jsem strávil násobně více dní. I přesto ale tyto dvě akce srovnám, protože je to jediná zajímavá perspektiva, kterou ze své pozice dokážu hlášení z Animefestu dodat.
- První dojmy a celkový pohled
Animefest na mne udělal dojem velmi komorní akce. Lidí poskrovnu, dva prostory o několika místnostech spojené venkovním placem. Celé místo konání se dá obejít a zběžně omrknout za slabé půl hoďky. To je velký rozdíl oproti Comiketu, kde je dobře možné strávit stejný čas pouze tím, že se člověk z nádraží přesunuje do fronty na vstup. Když už jsme u toho vstupu, tak u Animefestu je sice oproti Comiketu zpoplatněný, zabere ale zase pouze zlomek času. Není nutné vstávat v pět ráno aby byl člověk na půl jedenácte uvnitř, což je pro mne příjemná změna.
O Comiketu jsem se kdysi vyjádřil jako o festivalu front, kde čekáte frontu na to, abyste si mohli sednout do fronty, na jejímž konci vás čeká stání fronty na vaši vybranou frontu. Přestože je to smutná pravda, je to dobrá ilustrace mého dalšího dojmu a rozdílu oproti Animefestu. Na Comiketu sice lidé stojí fronty, ale stojí je za nějakým účelem. Comiket je válka a většina návštěvníků v ní má své jasné cíle, za kterými si jdou. Tento pocit smyslu, cíle a dravé aktivity mi na Animefestu chyběl. Jestli je Comiket festival front, tak Animefest je festival židlí. Většina návštěvníků si po krátkém hloubání vybrala některou z židlí v sále či mimo, zanořila se do ní a čekala na cokoliv, co se zrovna mělo dále dít. Ale k pasivitě návštěvníků se vrátím později.
- Program a organizace
Programově i organizačně (z toho vyššího hlediska, co se hlavních orgů a tvůrců festu týče) jsem byl velmi spokojen a chtěl bych tvůrcům poděkovat za příjemný víkend. Hosté byli výborní, konkrétně pan Clements byl pro mne velkým lákadlem na Animefest vůbec jet, promítané kousky zajímavé a program se vůbec o zábavu hostů dobře staral. V tomto bodě zrovna nejde s Comiketem moc srovnávat, jelikož tam organizátoři téměř žádný program pro návštěvníky nepřipravují a mottem akce je „Všichni jsme návštěvníci a všichni tento festival tvoříme společně“.
Co se týče organizace přímo na místě, v tom nižším smyslu, tak tam jsem byl naopak celkem zklamán. Drobné chybky, které by člověk s klidem přehlédl u začínající akce, jsem nečekal v případě festu s takovou historií, jehož organizátoři už dozajista mají spoustu zkušeností, které mohou do přípravy nového ročníku promítnout. Nefunkční zvuk u přehrávaných videí (dokonce třikrát po sobě ve stejné místnosti – člověk by čekal, že to stačí vyřešit jednou), vypadávající stream přednášek z vedlejší budovy, neorganizované a nijak nekontrolované fronty typu „hrozen“ přede dveřmi sálů, stále nefunkční dálkové ovládání na přepínání stránek v prezentacích atd. Drobné chybky, které jsou samy o sobě bezvýznamné, ale takto pohromadě značně kazí celkový dojem. Obzvláště pokud jde o věci, které by se daly snadno vychytat trochou přípravy. Na této organizační úrovni jasně vede Comiket, jehož orgové, taktéž neplacení, si dokážou poradit s mnohonásobně většími davy naprosto precizně, efektivně a ještě k tomu i přihodit pro pobavení sadu dobrých hlášek.
- Cosplay
Cosplay na Animefestu mne také mile překvapil. Už začíná být konečně i u nás na co v cosplayi koukat. Zároveň mne také potěšilo samotné množství lidí v cosplayi, neboť tito se alespoň, na rozdíl od většiny čistě pasivních návštěvníků, nějak aktivně účastnili na festivalové zábavě. Co se týče cosplaye na Comiketu, tak ten zde není třeba popisovat – stačí se podívat na hromady fotek, které se z akce povalují na internetu. Co bych ale rád vypíchl je fakt, že cosplay na Comiketu má svůj stanovený prostor. Existuje jedno nebo více tzv. Cosplay Square, což jsou prostory pouze pro to, aby se zde mohli cosplayeři promenádovat a lidé si je fotili. Možná je to už jen moje degenerace Comiketem, ale něco podobného bych ocenil i na Animefestu. V sálech totiž nezíská běžný návštěvník žádný dobrý záběr a odchytávat cosplayery při přesunech po venkovním place nebo mezi sály také není úplně idální. Člověk nikdy neví, kam kdo třeba zrovna spěchá nebo jestli vůbec chce být focen. Kdyby se na focení cosplaye vyhradil nějaký prostor (kterého venku bylo dost) a případně i čas, možná by to pomohlo cosplay scénu stimulovat víc, než několik dalších přednášek o zábavnosti cosplaye.
- Návštěvníci
Za tohle možná schytám shnilé rajče do obličeje, ale podle mých dojmů byli největší slabinou Animefestu právě jeho návštěvníci. Jak už jsem řekl, Comiket má velmi dravou a živou atmosféru. Dá se namítnout, že většina lidí tam nic neprodává, jen kupuje, ale podle mne se i tou koupí účastní celého toho kolotoče doujin tvorby a aktivním vyhledáváním svých autorů a diskutováním s nimi i celého toho zábavného mumraje na Comiketu. Mottem Comiketu je, jak už jsem psal „Všichni jsme účastníci“. Cosplay také netvoří jen člověk v oblečku, ale i ten za kamerou a pokud někdo z nich chybí, celá ta chemie tak nějak neklapne. Stejně tak pro doujin tvorbu jsou potřeba jak samotní tvůrci, tak jejich fanoušci, kteří jim dávají zpětnou vazbu, podporují je a jejich dílko si v nepřeberném množství ostatních vyberou.
V případě Animefestu by samozřejmě také nebyly přednášky bez posluchačů, ale ani přesto se nemohu ubránit smutnému dojmu, že jeho návštěvníci jsou z větší části extrémně pasivní. Přijdou na fest, pokecají se známými, zalehnou do židle a se sálající aurou „bavte mne“ zírají na AMV, promítání nebo přednášku. V horším případě za stále ještě pokračujícího povídání si se známými, v nejhorším potom za ne zrovna tlumeného kritizování přednášejícího. Anime je možná komerční produkt, který lze snadno (a často i bez větší námahy) konzumovat, ale otaku fandom je něco, co musíme vytvořit my sami. Nebo alespoň podpořit ty, kteří jsou toho schopni. Nejspíše většina z vás už viděla, slyšela, četla nebo hrála alespoň část z toho obrovského množství nádherných amatérských počinů, které Comiket každý půlrok vychrlí. Co ale kromě několika fotek a pár záznamů přednášek zůstane po Animefestu? Alespoň že ten Vějíř a Festzin tady jsou, jenže to jsou opět věci, které si pro nás připravili pilní organizátoři.
- Závěr
Jako fanda Touhou jsem se nemohl nezastavit na přednášku o Touhou fandomu a právě tu bych rád použil jako svůj poslední hřebík do rakve (po tomhle budu muset asi chodit kolem českých otaku v těžkém baloňáku s vysokým límcem a kloboukem hluboko do čela). Nemá moc cenu komentovat výstup dvou slečen, které si samy už nasypaly popel na hlavu a pro příště snad budou moudřejší a nepodcení přípravu. Ovšem diváctvo, které se bavilo na jejich účet a v pozdějších fázích už zcela bez zábran odcházelo ze sálu uprostřed přednášky si ale komentář zaslouží. Takže dámy a pánové, pohodlně usazení v židlích čekajíce na další steče šiků zábavy na vaše smysly. Tyhle holky tu přednášku sice projely, ale pořád alespoň zkusily s něčím přijít, něco vytvořit a nabídnout to ostatním. A nehledě na výsledek ani na obsah toho, co tam povídaly, pořád jsou tím u mne otaku komunitě prospěšnější než většina z jejich diváků.
UPDATE: Dojmy a fotky ostatních návštěvníků jsou nyní pěkně shrnuté na stránkách AF: