Jak sa­mi asi ví­te, tak čeští vy­da­va­te­lé za­tím pří­liš zájmu o ani­me či man­ga tvor­bu neje­ví. Jsou tu však i svět­lé vý­jim­ky, ja­ko je např. Zo­ner Press, kte­rý se mi­mo ji­né sou­stře­dí na vy­dá­vá­ní man­gy nej­růz­něj­ší­ho dru­hu (za­tím však ve vět­ší mí­ře spí­še za­mě­ře­no na dám­ské pu­b­li­kum). A prá­vě z to­ho­to vy­da­va­tel­ství jsme si po­zva­li na krát­ký roz­ho­vor pře­kla­da­tel­ku Bar­bo­ru „chill“ Kla­bač­ko­vou, kte­rá pra­co­va­la na dí­lech ja­ko je Gra­vi­tati­on ne­bo He­ta­lie.

Za­čne­me tro­chu z mi­nu­los­ti. Kde a jak ses se­zná­mi­la s ani­me a man­gou?
To bych mu­se­la pu­to­vat vel­mi da­le­ko, do svých dět­ských let. Mam­ka je ta­ky pře­kla­da­tel­ka a teh­dy do­sta­la na pře­klad ani­me o 115 epi­so­dách – Can­dy Can­dy. V té do­bě jsem ale ješ­tě ne­vě­dě­la, že ně­co ja­ko ani­me je, tak­že mi vů­bec ne­do­šlo, že se prá­vě na jed­no kou­kám. Pak byl dlou­ho klid, než mě před ma­tu­ri­tou ka­ma­rád­ka se­zná­mi­la s Ble­a­chem. A to byl po­čá­tek mé zá­vis­los­ti.

Tak­že tvůj zá­jem o pře­klá­dá­ní po­chá­zí od tvo­jí mam­ky?
Nejsem si jis­tá. Roz­hod­ně mě ovliv­ni­la tím, že to sa­ma dě­la­la, ale ne­ní přímým zdro­jem mé­ho zájmu. Spíš jsem zkou­še­la růz­né vě­ci, co dě­la­lo mo­je oko­lí, a pře­klá­dá­ní se sta­lo jed­nou z těch, co mě dodnes ba­ví.

To zna­me­ná, že jsi pů­so­bi­la i v ně­ja­kých ama­tér­ských sku­pi­nách?
Spíš jsem po­má­ha­la, když zrov­na ně­kdo po­moc po­tře­bo­val. Tu a tam u pře­kla­du Ble­ache, tu a tam jsem dě­la­la ně­ja­kou man­gu, jin­dy za­se ko­rek­tu­ry… a pak při­šly pře­kla­dy na fes­ti­va­ly, tře­ba na Ani­me­fest. Ne­vím, jest­li se dá říct, že je to ama­tér­ské, když Ani­me­fest v té do­bě už byl čis­tě le­gál­ní a všech­ny ti­tu­ly jsme mě­li za­pla­ce­né.

Jis­tě by hod­ně li­dí za­jí­ma­lo, ja­ký máš ná­zor na sou­čas­nou tvor­bu čes­kých fan­su­bů?
Těch fan­su­bů je hod­ně a udě­lat si na ně jed­not­ný ná­zor vů­bec ne­ní snad­né. Jsou li­di, kte­ří se sna­ží, li­di, kte­ří pros­tě chtě­jí být vi­dět, a li­di, kte­ří to dě­la­jí, pro­to­že je to váž­ně ba­ví. Je zjev­né, že tře­tí sku­pi­nu mám nej­víc v ob­li­bě a sa­ma se k ní řa­dím, ta­ko­ví totiž ne­ma­jí ten­den­ce krást ostat­ním je­jich pře­kla­dy ne­bo ji­nak urá­žet ostat­ní sku­pi­ny. Cel­ko­vě vza­to si mys­lím, že je sku­pin pří­liš a s ohle­dem na to, jak spon­tán­ně vzni­ka­jí, ne­vy­dá­va­jí ani pří­liš kva­lit­ní pře­kla­dy – ne­ma­jí na to zkrát­ka li­di a zku­še­nos­ti. Po­kud chce­te ta­ky pa­t­řit ke sku­pi­ně, ra­dím, ať se při­dá­te k ně­ja­ké už exis­tu­jí­cí. Ne­ní to ni­jak po­tup­né, sa­ma jsem to udě­la­la.

Čas­to slý­chá­me ná­zo­ry, že dří­ve by­la úro­veň da­le­ko lep­ší, máš ta­ky ta­ko­vý po­cit?
V čes­kém fan­su­bu jsem se jakž takž za­ča­la ori­en­to­vat te­pr­ve ne­dáv­no. Vše­o­bec­ně čtu an­g­lič­ti­nu rych­le­ji a vní­mám ji lé­pe než češ­ti­nu a v po­sled­ní do­bě na­víc ro­zu­mím i ja­pon­sky, tak­že jsem mu pro vlast­ní po­tře­bu ni­kdy ne­vě­no­va­la pří­liš po­zor­nos­ti. Ne­do­ve­du to te­dy po­sou­dit.

Vzhle­dem ke tvé­mu člen­ství v ama­tér­ské sku­pi­ně se na­bí­zí otáz­ka, o ko­lik se li­ší prá­ce pro­fe­si­o­nál­ní­ho pře­kla­da­te­le od to­ho ama­tér­ské­ho?
Asi o to­lik, o ko­lik se li­ší člo­věk od člo­vě­ka. Zo­ner ne­ní je­di­ná spo­leč­nost, se kte­rou mám zku­še­nos­ti, a po­ža­dav­ky se vždyc­ky li­ší, ně­kdy mé­ně, ně­kdy ví­ce. Ně­kte­ří ma­jí pro­blém s vul­ga­rismy, ji­ní s ur­či­tý­mi slov­ní­mi spo­je­ní­mi, těch mož­nos­tí je spous­ta. Spous­tu zku­še­nos­tí z pro­fe­si­o­nál­ních pře­kla­dů pře­ná­ším i na své ama­tér­ské prá­ce. Pře­klá­dám pro li­di a mým pr­vot­ním zá­jmem je, aby se jim to dob­ře čet­lo. To­hle je vždyc­ky všu­de stej­né. Asi nej­víc se to li­ší v po­u­ží­vá­ní tran­skrip­ce, v Zo­ne­ru se běž­ně po­u­ží­vá čes­ká. Vzhle­dem k to­mu, že je přes­něj­ší než ta běž­ná an­g­lic­ká, rá­da bych ji pro­sa­di­la i jin­de než v ofi­ci­ál­ních pře­kla­dech.

Jak ses vlast­ně do­sta­la na­pří­klad do Zo­ner Pres­su?
Přes zná­mé­ho, kte­rý jim mi­mo ji­né dě­lá pře­kla­da­te­le a kon­zul­tan­ta v ob­las­ti man­gy.

Jsi se svou sou­čas­nou pra­cí spo­ko­je­na, ne­bo máš po­cit, že je na stra­ně dis­tri­bu­to­rů co vy­lep­šo­vat?
Ne­vím, jest­li se dá mlu­vit o sou­čas­né prá­ci. V pře­kla­da­tel­ství člo­věk ži­je ze dne na den, ně­kdy je co pře­klá­dat, jin­dy žád­nou prá­ci ne­do­sta­ne a mu­sí hle­dat jin­de. Co se tý­če pře­kla­dů man­gy, dě­lám to rá­da, tak­že spo­ko­je­ná jsem, ale vy­lep­šo­vat je roz­hod­ně co a ne­ní to­ho má­lo. Mož­ná je to prá­vě jed­na z těch vě­cí, kte­ré mě na tom ba­ví – za­slou­žit se o to, aby úro­veň čes­kých pře­kla­dů stoup­la.

Ja­ké máš plá­ny z hle­dis­ka pře­kla­du do bu­douc­na?
Vel­ké. Lí­bí se mi, že si to ama­tér­sky mo­hu vy­zkou­šet a mám ce­lou in­ter­ne­to­vou ve­řej­nost, kte­rá mi mů­že říct, co si o tom mys­lí. Mys­lím, že se tak po­kaž­dé mo­hu vrá­tit k pro­fe­si­o­nál­ní­mu pře­kla­du o ně­co lep­ší. Sa­mo­zřej­mě jsou kon­krét­ní ani­me a man­gy, kte­ré bych chtě­la pře­klá­dat, a kdy­by to by­lo pro­fe­si­o­nál­ně, bu­de to o to lep­ší, ale mys­lím, že čes­ká ve­řej­nost na to­hle ješ­tě ne­ní při­pra­ve­ná. Pro­cen­to li­dí, kte­ří si kou­pí tiš­tě­nou man­gu či ani­me na dvd, ne­ní ni­jak zá­vrat­né, mi­mo ji­né prá­vě kvů­li úrov­ni pře­kla­du, za dru­hé i kvů­li to­mu, že pro li­di mi­mo ko­mu­ni­tu je čte­ní ja­pon­ských ko­mik­sů vcel­ku pod­řad­ná zá­ba­va. Bu­de to chtít čas.

Já ti dě­ku­ji, že sis na nás udě­la­la čas a pře­ji ti hod­ně štěs­tí v dal­ší tvor­bě.
Dě­ku­ji a na vi­dě­nou.