Až jed­na z 500 ja­pon­ských žen si ně­kdy za­hrá­la v por­no­ga­fic­kých fil­mech, tvr­dí sta­tis­ti­ka.
Pro­hlá­še­ní, pů­vod­ně pu­b­li­ko­va­né v ja­pon­ském ča­so­pi­se, je za­lo­že­né na fak­tu, že Ja­pon­sko vy­dá roč­ně přes de­set ti­síc vi­deí pro do­spě­lé, v nichž pů­so­bi­lo ko­lem sta ti­síc pou­ze jed­nou vy­stou­pi­vších žen. U při­bliž­ně de­ví­ti pro­cent z nich se před­po­klá­dá, že jsou to pou­ze ná­hod­né ak­tér­ky spí­še než pro­fe­si­o­nál­ní.
Ča­so­pis při­lo­žil ci­tát bý­va­lé­ho re­dak­to­ra gra­vu­re plát­ku se zku­še­nost­mi z fo­to­gra­fo­vá­ní ví­ce než čtyř set žen, aby pod­po­řil uve­de­né tvr­ze­ní. „Mám po­cit, že že­ny se oprav­du rá­dy ne­chá­va­jí fo­to­gra­fo­vat na­hé, (…) i když se mo­hou na oko sty­dět, ni­kdy jsem ne­vi­děl ně­ja­kou, kte­ré by se to ne­lí­bi­lo.“

Ko­rej­ská mé­dia to­to oko­men­to­va­la slo­vy, že „ja­pon­ská kul­tu­ra je oprav­du zvrá­ce­ná,“ a že „po­kud po­žá­dá­te sto žen o sex, jed­na vám ur­či­tě dá.“ Dá se před­po­klá­dat, že po­kud se ze­ptá­te hez­ky, pů­jde jich s vá­mi víc než jed­na ze sta.

Vzhle­dem k to­mu, že sku­pi­na žen ob­je­vu­jí­cích se v por­no fil­mech se stří­dá kaž­dých pár let, mů­že být po­měr 1 z 500 sil­né pod­hod­no­ce­ní.

Při­hléd­ne­me-li k fak­tu, že mno­ho ja­pon­ských žen pra­cu­je v pro­sti­tu­ci ne­bo dě­lá po­dob­ná za­měst­ná­ní, na­ský­tá se otáz­ka, zda po­mlu­vy ja­pon­ských žen, kte­ré zpo­chybňují je­jich mo­rál­ní cha­rak­ter, v so­bě ne­ne­sou tro­chu prav­dy.