Sní­mek Ko­no se­kai no ka­ta­su­mi ni (pře­lo­že­no „V kou­tě na­še­ho svě­ta“) již za­kon­čil svou nad­mí­ru úspěš­nou pouť ja­pon­ský­mi ki­nosá­ly, pro­čež na­de­šel čas, aby nám dis­tri­bu­tor Ban­dai Vi­su­al od­ha­lil plá­ny pro vy­dá­ní na pev­ných mé­di­ích. Ne­ní te­dy od vě­ci si ve­d­le in­for­ma­cí o BD vy­dá­ní ta­ké při­po­me­nout, jak pro­bí­ha­la z pro­dukč­ní­ho hle­dis­ka fas­ci­nu­jí­cí ces­ta to­ho­to fil­mu, kte­rá by­la za­kon­če­na tím nej­lep­ším mož­ným způ­so­bem, ač to mno­ho­krát vy­pa­da­lo, že k fil­mu na­ko­nec ani ne­do­jde.

Na po­čát­ku sto­jí třísvaz­ko­vá před­lo­ha kres­líř­ky Kóno Fu­mi­jo, kte­rá vstou­pi­la do po­vě­do­mí čte­nář­stva i kri­ti­ky jed­nosvaz­ko­vou man­gou Ju­nagi no Ma­či Sa­ku­ra no Kuni („Měs­to ve­čer­ní­ho kli­du, ze­mě třešňových kvě­tů“), jež vy­šla v ro­ce 2004. Ko­no Se­kai no Ka­ta­su­mi ni při­šlo v ro­ce 2007 a do­sta­lo se to­tož­ně vře­lé­ho při­je­tí.

Po do­kon­če­ní své­ho fil­mu Mai Mai Šin­ko to Sen­nen no Mahó se re­ži­sér Ka­ta­bu­či Sunao v ro­ce 2010 for­mou do­pi­su vy­já­d­řil pro­du­cen­tům, že by rád zpra­co­val man­gu Ko­no Se­kai no Ka­ta­su­mi do fil­mo­vé po­do­by. Od květ­na to­ho­to roku za­čal cí­le­ně na­vště­vo­vat Hi­ro­ši­mu, aby zís­kal pod­kla­do­vé ma­te­ri­á­ly pro film. V srpnu 2012 by­la pro­duk­ce fil­mu ofi­ci­ál­ně ozná­me­na skr­ze twit­te­ro­vý účet stu­dia MAP­PA. Ře­di­tel stu­dia Ma­ru­ja­ma Ma­sao se ujal po­zi­ce kre­a­tiv­ní­ho pro­du­cen­ta a Ma­ki Taró ro­le hlav­ní­ho pro­du­cen­ta. Ač­ko­liv pre­pro­duk­ce ne­u­stá­le pro­bí­ha­la, Ma­ki­ho spo­leč­nost Gen­co za­š­ti­ťu­jí­cí pro­jekt ne­do­ká­za­la za­jis­tit fi­nan­ce pro roz­je­tí hlav­ní­ho pro­dukč­ní­ho cyk­lu.

V břez­nu roku 2015 pro­to ja­ko po­sled­ní mož­nost, jak do fi­nanč­ně sko­mí­ra­jí­cí­ho pro­jek­tu vdech­nout no­vý ži­vot, za­há­ji­ly MAP­PA a Gen­co kam­paň ve­řej­né­ho fi­nan­co­vá­ní skr­ze služ­bu Ma­ku­a­ke. Cí­lem by­lo vy­brat dva­cet mi­li­o­nů je­nů. Při­spě­va­te­lé na­ko­nec po­skyt­li bez­má­la dva­krát to­lik. MAP­PA vy­tvo­ři­la no­vý krát­ký pi­lot­ní film, kte­rý měl slou­žit k při­lá­ká­ní dal­ších in­ves­to­rů. Ne­boť vy­bra­ná část­ka uká­za­la, že o film je ze stra­ny di­vá­ků zá­jem, by­ly již in­ves­to­ři mé­ně ostý­cha­ví a Gen­co zís­ka­lo vět­ši­nu po­třeb­ných fi­nan­cí. Re­ži­sér Ka­ta­bu­či se však přes­to mu­sel při­způ­so­bit si­tu­a­ci, je­li­kož pů­vod­ně film plá­no­val dlou­hý přes 140 mi­nut. Na­ko­nec se jej roz­ho­dl zkrá­tit na při­bliž­ně 120 mi­nut a s roz­poč­tem 250 mi­li­o­nů je­nů se ko­neč­ně moh­lo vstou­pit do pro­dukč­ní fá­ze dne 3. červ­na 2015.

Ka­ta­bu­či ve­d­le re­žie se­psal i scé­nář. Ura­ta­ni Čie mu by­la pra­vou ru­kou a ve­d­le to­ho i zpra­co­va­la scé­no­vé roz­vr­že­ní. Ná­vrhy po­stav i ani­mač­ní re­žii za­jis­til Ma­cu­ba­ra Hi­de­no­ri. Vý­pra­vu měl na sta­ros­ti Ha­ja­ši Kósu­ke. Do hlav­ní ro­le by­la ob­sa­ze­na he­reč­ka Nónen Re­na uží­va­jí­cí pseu­do­nym Non, kte­rá se pro­sla­vi­la asa­do­rou „Ama­čan“ z roku 2013. Hu­deb­ní do­pro­vod slo­ži­la pi­a­nist­ka a zpě­vač­ka ko­trin­go.

Po před­pre­mi­é­ře na To­kij­ském me­zi­ná­rod­ním fil­mo­vém fes­ti­va­lu vstou­pil film do kin 12. lis­to­pa­du 2016. Dis­tri­bu­tor To­kyo The­a­t­res uve­dl sní­mek v tři­a­še­de­sá­ti ki­nosá­lech. Prv­ní ví­kend film za­zna­me­nal spí­še vlaž­ný di­vác­ký zá­jem. Z pro­jek­cí tr­žeb se usu­zo­va­lo, že film ve vý­sled­ku spí­še pro­pad­ne. Avšak di­vá­ci i kri­ti­ka hned po od­cho­du z ki­na pě­li na dí­lo ódy. K to­mu se při­da­la do­po­ru­če­ní a pros­by znač­né čás­ti ani­me prů­mys­lu, aby li­dé na film za­šli. Dí­ky ex­trém­ně po­zi­tiv­ním ohla­sům se tak na­vzdo­ry oče­ká­vá­ním film udr­žel a je­ho trž­by po dva­ce­ti týd­nech pro­mí­tá­ní v ki­nech pře­ko­na­ly fan­tas­tic­ké 2,5 mi­li­ar­dy je­nů. Ve­d­le to­ho si sní­mek, pří­pad­ně li­dé s ním spo­je­ní, od­nes­li či by­li no­mi­no­vá­ni na spous­tu cen fil­mo­vé kri­ti­ky (no­mi­no­vá­ni by­li vět­ši­nou film, re­ži­sér Ka­ta­bu­či Sunao, před­sta­vi­tel­ka hlav­ní ro­le Non a hu­deb­ní skla­da­tel­ka ko­trin­go).

Vy­dře­ný a za­slou­že­ný úspěch fil­mu, kte­rý v jed­nu chví­li ne­mu­sel vů­bec být, však dost mož­ná ješ­tě ne­kon­čí (ny­ní zce­la po­mí­jím me­zi­ná­rod­ní dis­tri­buci). Pro­du­cent Ma­ki se krát­ce po pre­mi­é­ře vy­já­d­řil, že po­kud sní­mek v ki­nech vy­dě­lá přes mi­li­ar­du je­nů, pak za­jis­tí fi­nan­ce pro to, aby mohl Ka­ta­bu­či vy­tvo­řit „re­ži­sér­ský sestřih“ s dva­ce­ti mi­nu­ta­mi, kte­ré re­ži­sér mu­sel ze své­ho ob­ra­zo­vé­ho scé­ná­ře pů­vod­ně vy­škrt­nout.

Ny­ní k pev­ným mé­di­ím. Ofi­ci­ál­ní webo­vá pre­zen­ta­ce pro­jek­tu od­ha­li­la, že film na dis­cích má­me oče­ká­vat le­tos 15. zá­ří. Film bu­de mož­no po­ří­dit ve třech ver­zích. Pros­tá DVD edi­ce, pros­tá BD edi­ce a li­mi­to­vá­na BD edi­ce. Zá­klad­ní DVD i BD na­bíd­nou sa­mot­ný film a při­bliž­ně de­set mi­nut bo­nu­so­vé­ho ma­te­ri­á­lu, me­zi nějž pat­ří re­kla­my, upou­táv­ky, pi­lot­ní film, dva au­dio ko­men­tá­ře a os­mis­trán­ko­vá bro­žu­ra. Prv­ní au­dio ko­men­tář na­mlu­vi­li re­ži­sér Ka­ta­bu­či Sunao, spi­so­va­tel Hi­ka­wa Rj­ú­su­ke a kri­tik Fudžicu Rjóta. Dru­hý ko­men­tář na­mlu­vi­li re­ži­sér Ka­ta­bu­či Sunao a se­ijú Omi Mi­no­ri, Han Me­gu­mi a Šin­ta­ni Ma­ju­mi. DVD bu­de stát 3 800 je­nů, za­tím­co BD 4 800 je­nů.

Li­mi­to­va­ná BD edi­ce na­bíd­ne vše, co edi­ce re­gu­lér­ní, k če­muž při­dá ješ­tě dru­hý disk se čtyř­mi ho­di­na­mi bo­nu­so­vé­ho ob­sa­hu. Me­zi ten pat­ří do­ku­ment o tvor­bě sním­ku, roz­ho­vor s Non, zá­znam z kon­cer­tu hu­deb­ní­ho do­pro­vo­du k fil­mu, zá­znam be­se­dy z Ani­me kar­ne­va­lu 2015 ko­na­né­ho v Ne­ri­mě, zá­znam be­se­dy z měst­ské­ho mu­zea v Ku­re, zá­znam z před­pre­mi­é­ry a zá­znam z pre­mi­é­ry. Pře­bal BD kra­bi­ce bu­de mít no­vou ilu­stra­ci, kte­rou na­kres­lí Ura­ta­ni Čie, vnitř­ní stra­na BD bu­de ta­ké ob­sa­ho­vat no­vou ilu­stra­ci. A na­ko­nec bu­de k BD při­ba­le­na bro­žu­ra čí­ta­jí­cí sto stran. Ce­lý set vy­jde ku­pu­jí­cí­ho na 9 800 je­nů.