Letní anime sezóna 2020: výběr redakce

Jis­tě jste si všimli, že sé­rie, kte­ré ne­by­ly od­lo­že­ny kvů­li pů­so­be­ní ne­mo­ci co­vid-19, po­ma­lu do­kon­ču­jí svou pouť te­le­viz­ní­mi ob­ra­zov­ka­mi. Zna­me­ná to je­di­né – jed­na sezóna kon­čí a dal­ší za­čí­ná… Ten­to­krát spí­še v uvo­zov­kách, pro­to­že mno­ho sé­rií plá­no­va­ných na jar­ní sezónu se pře­sou­vá do let­ní a mno­ho sé­rií plá­no­va­ných na lé­to se pře­sou­vá na pod­zim či zi­mu. Ví­ce o od­kla­dech v na­šem pře­hle­do­vém člán­ku Jak Co­vid-19 ovlivňuje ani­me prů­my­sl.

Pod­le ser­ve­ru Ani­chart.net nás če­ká pou­ze 17 no­vých sé­rií (no­vých ve smys­lu, že je­jich pů­so­be­ní za­čne až v let­ní sezóně, te­dy ne­za­ča­ly se vy­sí­lat v rám­ci jar­ní sezóny), což je s ohle­dem na stan­dard­ních ví­ce než tři­cet no­vých sé­rií oprav­du má­lo. Ale i tak je z če­ho vy­bí­rat. Nejdří­ve se po­dí­vá­me, na co se nej­ví­ce tě­ší ja­pon­ští ota­ku. Pod­le ser­ve­ru ani­ma­te­Ti­mes se na pá­té po­zi­ci umís­ti­la dva­nác­ti­díl­ná sé­rie in­spi­ro­va­ná man­gou Ka­nodžo, oka­ri­ši­ma­su. Čtvr­té mís­to ob­sa­di­lo po­kra­čo­vá­ní úspěš­né sé­rie En en no šóbótai: Ni no šó. Ná­sle­du­jí­cí dvě mís­ta pat­ří od­lo­že­ným sé­ri­ím: bron­zo­vou po­zi­ci vy­bo­jo­va­lo po­kra­čo­vá­ní Ja­ha­ri ore no se­i­šun Lo­ve­Co­me wa ma­či­gat­te iru. Kan a tu stří­br­nou mi­lo­va­né i ne­ná­vi­dě­né po­kra­čo­vá­ní vál­ky ve vir­tu­ál­ním svě­tě Sword Art On­li­ne: Ali­ci­zati­on – War of Un­derworld. Nej­vyš­ší příč­ku ob­sa­di­la dru­há sé­rie ani­me Re:Ze­ro ka­ra hadži­me­ru ise­kai se­i­ka­cu.

V re­dak­ci jsme pro vás vy­bra­li ty sé­rie, na kte­ré se tě­ší­me my. Ja­ké­ho ani­me se v létě ne­mů­že­te do­čkat vy?

Shinobu

Do­kjú hen­tai HxE­rosStu­dio: Pro­ject No.9

visual
Před­lo­hu jsem ne­če­tl, ale pod­le po­pi­su dě­je i uká­zek se ten­to kou­sek tvá­ří ja­ko jas­ná eč­či zá­le­ži­tost. Sko­ro ur­či­tě se ne­dá oče­ká­vat kom­pli­ko­va­ný a zá­lud­ný děj, což ale na dru­hou stra­nu mů­že být vý­ho­dou, pro­to­že kde nejsou vel­ká oče­ká­vá­ní, ne­mě­lo by být vel­ké­ho zkla­má­ní. A ko­neč­ně, po­kud má­te ob­čas rá­di ně­co jed­no­du­ché­ho a ne­ná­roč­né­ho, moh­lo by to­hle ani­me být pro vás dob­rá vol­ba.
Uza­ki-čan wa aso­bi­tai!Stu­dio: EN­GI

visual
Na prv­ní po­hled se to­to ani­me mů­že tvá­řit ja­ko dal­ší čis­to­krev­né eč­či (vel­ké a ješ­tě vět­ší…), ale ukáz­ky na­zna­ču­jí spí­še vel­mi pří­jem­né sli­ce of li­fe, mož­ná do­kon­ce ro­man­tic­kou ko­me­dii. Pod­le ohla­sů čte­ná­řů man­gy (ani zde jsem před­lo­hu ne­če­tl) je totiž hlav­ní hr­din­ka zá­bav­ná, mi­lá a pros­tě skvě­lá. Uvi­dí­me, jest­li to­mu tak bu­de i v te­le­viz­ní adap­ta­ci, kte­rá star­tu­je za ne­ce­lé dva týd­ny.

Sanya-nya a Dorry

Hóka­go te­ibó niš­šiStu­dio: Do­ga Ko­bo

visual
Oby­čej­né sli­ce of li­fe o škol­ním ry­bář­ském klu­bu. Te­dy cu­te gi­rls do­ing cu­te things, od­po­čin­ko­vé ani­me s bláz­ni­vý­mi po­sta­va­mi. A do­zví­me se i ně­co ví­ce o ja­pon­ských ry­bách a ry­ba­ře­ní obec­ně.

YouSay

THE GOD OF HIGH SCHO­OLStu­dio: MAP­PA

visual
Před­lo­ha zde si­ce ne­pat­ří k nej­ná­pa­di­těj­ším pří­bě­hům, kte­ré kdy by­ly od­vy­prá­vě­ny, avšak pro re­ži­sé­ra, kte­rý si s ak­cí ro­zu­mí tak dob­ře ja­ko prá­vě Park Se­ong-Hu, jde o vý­bor­nou vol­bu. Par­kův pří­stup k bu­do­vá­ní bo­jo­vých stře­tů je fy­zic­ký a dra­vý, sic je nut­no do­dat, že ně­kdy má ten­den­ce pře­há­nět to s efek­tem roz­tře­se­né ka­me­ry, čímž bo­hu­žel za­krý­vá mnoh­dy vý­bor­nou ani­ma­ci svých zná­mých. Ny­ní je otáz­kou, kte­ré z nich mů­že­me oče­ká­vat. Park sám zce­la ne­po­chyb­ně ale­spoň ně­ko­li­ka stři­hy při­spě­je, ale bu­dou to hlav­ně ostat­ní, kte­ří se po­ku­sí na­pl­nit sé­rii pou­ta­vý­mi akč­ní­mi sek­ven­ce­mi. Me­zi mož­né kan­di­dá­ty pat­ří Ta­na­ka Hi­ro­no­ri, Iši­da Ke­ii­či, Kózu­ma Šins­a­ku, Ari­sa­wa Hi­ro­ši, mož­ná Wa­ta­na­be Ke­ii­čiró… Se­ri­á­lu na­po­má­há fakt, že se za­čal ani­mo­vat po­měr­ně br­zy a je­ho pro­duk­ce se po­ma­lu blí­ží ke kon­ci. Par­ko­va re­žie a ná­vrhy po­stav a ani­mač­ní ko­rek­ce Aki­ty Ma­na­bua by mě­ly za­jis­tit při­ja­tel­nou po­dí­va­nou.
De­ca-Den­ceStu­dio: NUT

visual
Bu­de­me-li brát De­ca-Den­ce ja­ko krys­ta­li­za­ci přá­tel­ství, kte­ré za­po­ča­lo před de­se­ti le­ty, ne­bu­de­me da­le­ko od prav­dy. Dvě epi­zo­dy ani­mo­va­né adap­ta­ce BLE­ACH, u nichž se se­šli Ta­či­ka­wa Ju­zu­ru (ob­ra­zo­vý scé­nář, re­žie) a Ku­ri­ta Ši­ni­či (ani­mač­ní re­žie) pat­ří k zna­me­ni­tým oka­mži­kům te­le­viz­ní tvor­by. A prá­vě zde za­po­čal vztah, kte­rý po­kra­čo­val i do bu­douc­na. V prv­ní řa­dě kraťa­sem De­ath Bil­li­ards, ve kte­rém se již oba pá­no­vé ob­je­vi­li v hlav­ních ro­lích re­ži­sé­ra a ná­vr­há­ře po­stav. Zrov­na tak to­mu by­lo v pří­pa­dě se­ri­á­lu De­ath Pa­ra­de roz­ví­je­jí­cí­ho kon­cept pů­vod­ní epi­zo­dy. Přes dal­ší ob­čas­nou vzá­jem­nou po­moc se do­stá­vá­me k De­ca-Den­ce, je­jich no­vé­mu spo­leč­né­mu ori­gi­nál­ní­mu pro­jek­tu, je­hož am­bi­ce jsou si­ce vel­ké, nicmé­ně v ru­kou zmí­ně­ných pá­nů ne­mo­hou pů­so­bit ji­nak než pa­t­řič­ně. Ta­či­ka­wa je re­ži­sér vlád­nou­cí do­ko­na­lou kon­t­ro­lou nad vy­ob­ra­zo­va­ným pro­sto­rem, kte­ré­mu do­ká­že vtisk­nout ilu­zi sku­teč­né hloub­ky, což je pro sé­rii sta­vě­jí­cí na bláz­ni­vých pro­sto­ro­vých akč­ních sek­ven­cích s ob­ří­mi hroz­ba­mi ohrom­né plus. Ku­ri­ta je pak vý­bor­ný kres­líř i ani­má­tor, je­hož lin­ky tuž­kou jsou vždy pre­ciz­ní. Jím vy­tvo­ře­né akč­ní scé­ny ni­kdy ne­po­strá­da­jí na­pě­tí a puls. Mů­že nás pro­to tě­šit, že pod­mín­ky pro zda­ře­ný se­ri­ál pře­sa­hu­jí i dva zmí­ně­né pá­ny. Kro­mě sluš­né­ho pro­dukč­ní­ho ná­sko­ku, kte­rý sé­rie tu­ze po­tře­bu­je, nás če­ká i ce­lá řád­ka roz­ma­ni­tých hos­tí, kte­ří pro­jekt pod­po­ří svou troš­kou do mlý­na. Vý­tvar­né ná­vrhy ani­má­to­rů Mu­ra­ka­mi Izu­mi a Oši­ja­my Ki­jo­ta­ky po­má­ha­ly for­mo­vat vi­zu­ál­ní po­do­bu svě­ta, což je v pří­pa­dě těch­to dvou fan­tas­tic­kých kres­lí­řů skvě­lá zprá­va. Mi­mo ně nás na ani­mač­ním po­li če­ká spous­ta zna­me­ni­tých pře­kva­pe­ní, a si­ce jak v pří­pa­dě ani­má­to­rů do­má­cích, tak i těch z vod me­zi­ná­rod­ních. Bez zby­teč­né­ho ro­ze­pi­so­vá­ní dal­ších jmen zmiňme, že mů­že­me če­kat mno­hé z mla­dých tvůr­ců to­čí­cích se ko­lem ani­má­to­ra Cu­či­ga­mi­ho Icuk­i­ho, kte­ré do­pl­ní spo­lu­pra­cov­ní­ci spja­tí se stu­di­em NUT, mi­mo ji­né efek­to­ví spe­ci­a­lis­té Ha­ši­mo­to Taka­ši a Oza­wa Ka­zu­no­ri.
Ja­pon­sko pod vo­dou (Ni­hon čin­bo­cu 2020)Stu­dio: Science SA­RU

visual
Stu­dio Science SA­RU se po­ma­lu, ale jis­tě mu­sí za­čít od­pou­tá­vat od své­ho za­kla­da­te­le a do­sa­vad­ní­ho líd­ra Ju­a­sy Ma­sa­a­ki­ho, kte­rý se po nad­chá­ze­jí­cím fil­mu Inu-ó chys­tá od spo­leč­nos­ti od­dě­lit. Tu­to sna­hu mů­že­me již ně­ja­kou do­bu sle­do­vat v pro­jek­tech stu­dia, ve kte­rých se čím dál ví­ce do­stá­vá pro­sto­ru ostat­ním tvůr­cům a Ju­a­sa je umis­ťo­ván spí­še do ro­le do­zo­ru a men­to­ra (SU­PER SHI­RO, Eizóken). A Ni­hon čin­bo­cu před­sta­vu­je dal­ší krok v tom­to pře­chod­ném ob­do­bí – ve­d­le Ju­a­sy se re­žie uja­la i ko­rej­ská ani­má­tor­ka Ho Pye­on-Gang, kte­rá se s Ju­a­sou zná již z dob je­ho pů­so­be­ní v MAD­HOU­SE před ví­ce než de­se­ti le­ty. Ne­mo­hu skrýt své nad­še­ní z Wa­dy Na­o­ji zde de­bu­tu­jí­cí­ho ja­ko ná­vr­há­ře po­stav. Wa­da je vý­ji­meč­ný, tra­dič­ně tré­no­va­ný mla­dý ani­má­tor, kte­rý se po­pr­vé vý­raz­ně pro­je­vil v Létě s Mar­nie. Je­ho sku­teč­ný prů­lom však při­šel až s Flip Flap­pers, kde ani­mo­val ně­ko­lik vý­bor­ných sek­ven­cí – pře­de­vším pak sněž­né hrát­ky v prv­ní epi­zo­dě. Zde bu­de­me mo­ci do­ce­nit je­ho um v rám­ci se­ri­á­lu ja­ko cel­ku a již upou­táv­ky na­zna­ču­jí, že pod je­ho ve­de­ním bu­de na co se dí­vat. Roz­měr­nost vel­ké ka­ta­stro­fy je sa­ma se­bou, ale osob­ně jsem mno­hem ví­ce zvě­dav na ty jem­něj­ší, tiš­ší oka­mži­ky, kte­ré Wa­do­vi a ce­lé­mu ani­mač­ní­mu tý­mu da­jí mož­nost uká­zat, co do­ve­dou. Ušio Ken­su­ke ja­ko hu­deb­ní skla­da­tel je pak už je­nom fi­nál­ní mašlí na kra­bi­ci.
GRE­AT PRE­TEN­DERStu­dio: WIT Stu­dio

visual
Kdo ko­ho pod­ve­de a kdo skon­čí pod­ve­den? Ač je GRE­AT PRE­TEN­DER o švindlo­vá­ní, je­ho vi­zu­ál­ní pre­zen­ta­ce ne­chce ne­chat ni­ko­ho na po­chy­bách, že se mů­že­me tě­šit na gej­zí­ry ba­rev. Ostří­le­ný scé­náris­ta Ko­sa­wa Rjóta se jal se­psat po­ně­kud ex­tra­va­gant­ní pří­běh o čtyřech děj­stvích, v je­jichž prů­bě­hu se po­ma­lu, ale dů­věr­ně se­zná­mí­me s hlav­ní­mi po­sta­va­mi a po­cho­pi­tel­ně bu­de­me svěd­ky mno­ha lží, po­lo­pravd, za­stí­rá­ní a tri­ků, aby se na­ko­nec vy­je­vi­lo, že vše ne­mu­sí být tak kom­pli­ko­va­né, jak by se na prv­ní po­hled moh­lo zdát. I k těm nej­pro­pra­co­va­něj­ším švindlům mo­hou vést pros­té dů­vo­dy. Je to již spous­ta let, co jsme si moh­li v se­ri­á­lo­vém pro­jek­tu sku­teč­ně užít vy­brou­še­né ná­vrhy po­stav Sa­da­mo­ta Jo­šiuki­ho, a zde bu­de­me mít tu mož­nost opět, ne­boť v tak­to při­ro­ze­né a věr­né po­do­bě bý­va­jí k vi­dě­ní je­nom zříd­kakdy. Za udr­že­ní vy­so­ké a kon­zis­tent­ní uhla­ze­nos­ti se­ri­á­lu, kte­rou by si měl za­cho­vat až do kon­ce, mů­že­me vdě­čit před­ním ani­mač­ním re­ži­sé­rům Katóovi Hi­ro­ta­ko­vi a Asa­no­vi Kjódži­mu, je­jichž peč­li­vé ko­rek­ce jsou cí­tit na kaž­dém ro­hu. Dru­hým bo­dem je pro­dukč­ní plán pro­jek­tu, kte­rý tvůr­cům do­přál mno­hem ví­ce ča­su, než bý­vá běž­né. Pro­duk­ce je už ny­ní téměř ho­to­va. Nelze ne­zmí­nit Ko­ba­ri Júko, Fudžii­ho Ka­zu­ši­ho a Ta­ke­du Jú­su­ke­ho, je­jichž prá­ce vtisk­la dí­lu ná­dech oká­za­los­ti do­ko­na­le re­flek­tu­jí­cí scé­nář. Ba­rev­ná pa­le­ta (Ko­ba­ri) hý­ří ne­bý­va­lou pes­t­ros­tí a kon­tras­tem, za­tím­co vý­pra­va (Fudžii a Ta­ke­da) ne­zů­stá­vá ani o krok po­za­du. Tím, kdo má vše pod tak­tov­kou, je re­ži­sér Ka­bu­ragi Hi­ro, vskut­ku vhod­ná vol­ba, při­hléd­ne­me-li k to­mu, že do­ká­že pra­co­vat s po­sta­va­mi způ­so­bem, kte­rý dá­vá vy­nik­nout je­jich vro­ze­né­mu šar­mu. Pra­vou ru­kou je mu Ma­su­ja­ma Rjódži, jenž v po­sled­ních le­tech do­spěl ve tvůr­ce za­slu­hu­jí­cí­ho ví­ce vlast­ních pro­jek­tů. V čis­tě ani­mač­ním po­li se me­zi ostat­ní­mi jis­tě ne­ztra­tí Ha­se­ga­wa Tecu­ja, Ši­mi­zu Ke­i­ta, Sató Ma­sa­juki ani Imai Ari­fu­mi. Se­ri­ál však na­bí­zí ži­vý pří­stup k po­hy­bu ja­ko ce­lek, aniž bychom se mu­se­li sou­stře­dit na prá­ci vý­raz­ných in­di­vi­du­a­lis­tů – ex­pre­siv­ní po­sta­vy s di­vá­kem pře­stá­va­jí ne­ver­bál­ně ko­mu­ni­ko­vat je­nom zříd­kakdy.
Ka­nodžo, oka­ri­ši­ma­suStu­dio: TMS En­ter­ta­in­ment

visual
Po­stup­ně sle­do­vat do­spí­vá­ní mla­dých tvůr­ců je fas­ci­nu­jí­cí pro­ces. Po­zo­ro­vat, jak se for­mu­jí je­jich ten­den­ce, do­zrá­vá vy­ja­d­řo­vá­ní a vi­zu­ál­ní sty­lis­ti­ka. Se­ri­ál, je­hož před­lo­ha umí být ně­kdy pěk­ně ou­vej, ne­mo­hu pře­hléd­nout pře­de­vším dí­ky Hi­ra­ja­mě Kan­ně, ná­vr­hář­ce po­stav, ta­ké zva­né kap­pe. Mla­dá ani­má­tor­ka te­pr­ve před ně­ko­li­ka le­ty opus­ti­la řa­dy me­zi­sním­ko­vých ani­má­to­rů, aby rych­le za­brousi­la i me­zi ani­mač­ní re­ži­sé­ry (na­pří­klad je­jí prá­ce na 5. epi­zo­dě ja­ga­ki­mi). Hi­ra­ja­mu cha­rak­te­ri­zu­jí pře­de­vším ve­li­ce sil­né kres­by, v nichž si ne­za­dá se zku­še­ný­mi ilu­strá­to­ry. A prá­vě to je pří­hod­ným dů­vo­dem, proč já­sat nad je­jí pra­cí v Ka­nodžo, oka­ri­ši­ma­su, te­dy sé­rii, kte­rá sta­ví na pů­va­bech roz­lič­ných sle­čen, kte­ré jed­na po dru­hé (pří­pad­ně všech­ny na­ráz) za­mo­tá­va­jí pro­ta­go­nis­to­vi hla­vu. Ilu­stra­ce na­ší ná­vr­hář­ky v so­bě kom­bi­nu­jí lí­bez­nost, šarm i svůd­nost. Pře­hlí­žet je­jí ani­mač­ní um by však by­la chy­ba, ne­boť ač bych jej ne­na­zval vy­lo­že­ně vý­raz­ným, kap­pe se umí vě­no­vat de­tai­lům – ne­ná­pad­né ges­to zde, ne­stro­je­ný po­hyb tam, vše pod­po­ře­no zna­me­ni­tý­mi kresba­mi. Se­ri­ál ja­ko ce­lek bu­de nut­no sle­do­vat spí­še opa­tr­ně; jak jsem již zmiňoval, před­lo­ze nejsem pří­liš na­klo­něn. Je ta­ké věč­nou otáz­kou, na­ko­lik ni­či­vé bu­dou s při­bý­va­jí­cím ča­sem re­á­lie sa­mot­né pro­duk­ce, nicmé­ně ale­spoň úvod­ní epi­zo­dy by mě­ly na­bíd­nout kap­pe v pl­né sí­le. Je to si­ce ne­prav­dě­po­dob­né, ale kdy­by si me­zi ostat­ní­mi pro­jek­ty na­šel na re­žii jed­né z epi­zod čas i pon­te, ne­zlo­bil bych se.

Kaya

Re:Ze­ro ka­ra hadži­me­ru ise­kai se­i­ka­cu 2nd Se­a­sonStu­dio:

visual
V té­to sezóně je pro mě jas­ná jed­nič­ka po­kra­čo­vá­ní Re:Ze­ro, na kte­ré če­kám do­slo­va od po­sled­ní mi­nu­ty po­sled­ní epi­zo­dy prv­ní sé­rie, kdy jsem byl do­nu­cen (je­li­kož teh­dy ne­by­lo ozná­me­no po­kra­čo­vá­ní) sáh­nout po tiš­tě­né ver­zi pří­bě­hu, pro­to­že jsem PROS­TĚ MU­SEL vě­dět, jak to po­kra­ču­je! Tak­že i když mě v pří­bě­hu ani­me vel­mi prav­dě­po­dob­ně nic ne­pře­kva­pí, ne­můžu se do­čkat zpra­co­vá­ní adap­ta­ce a sa­mo­zřej­mě i he­rec­ké­ho vý­ko­nu jed­né z mých nej­ob­lí­be­něj­ších hla­so­vých he­re­ček Saka­mo­to Ma­a­ji v ro­li Echid­ny. Suba­ru! To dáš!
Sword Art On­li­ne: Ali­ci­zati­on – War of Un­derworld (2020)Stu­dio: A-1 Pictu­res

visual
Dru­hým ti­tu­lem je po­kra­čo­vá­ní no­vé­ho SAO. „Ha­ters gon­na ha­te“, ale oprav­du se na něj dost tě­ším. Vše­o­bec­ně se mi pří­bě­ho­vá část s Ali­cí hod­ně za­lí­bi­la a pří­chod sta­ro­no­vých po­stav v po­sled­ních epi­zo­dách (z nichž jed­na pat­ří me­zi mo­je nej­ob­lí­be­něj­ší ani­me po­sta­vy vů­bec) mo­ji ná­klon­nost k to­mu ti­tu­lu ješ­tě umoc­nil. Po­sled­ní epi­zo­da před­cho­zí sé­rie na­víc skon­či­la kla­sic­kým cli­f­fhan­ge­rem, tak­že je oprav­du na co se tě­šit!

Ximara

En en no šóbótai: Ni no šóStu­dio: Da­vid Pro­ducti­on

visual
V let­ní sezóně ne­mo­hu vy­ne­chat po­kra­čo­vá­ní ani­me o po­žár­ní­cích. V prv­ní sé­rii by­lo na­stí­ně­no mno­ho kon­spi­rač­ních te­o­rií, kte­ré če­ka­jí na vy­ře­še­ní!
Sword Art On­li­ne: Ali­ci­zati­on – War of Un­derworld (2020)Stu­dio: A-1 Pictu­res

visual
Za ty roky už se asi můžu po­va­žo­vat za věr­né­ho fa­nouš­ka SAO, i když to ne­ra­da při­zná­vám (po­sled­ním pří­růst­kem do mé „SAO po­sed­los­ti“ je mo­bil­ní hra SAO: Ali­ci­zi­tai­on Ri­sing Ste­el). Mu­sím však říct, že zpra­co­vá­ní pří­bě­ho­vé čás­ti Ali­ci­zati­on se mi cel­kem lí­bí dě­jo­vě i ani­mač­ně. Jsem na nad­chá­ze­jí­cí sé­rii zvě­da­vá, hlav­ně na ro­zuz­le­ní ce­lé­ho dě­je „in-ga­me“ i „out-ga­me“. A upřím­ně dou­fám, že se vy­hne­me to­mu, že se dra­hý Ki­ri­to pro­be­re v po­sled­ním dí­le řa­dy a všech­ny za­chrá­ní.
zdroj:   animateTimes
Hy-phen-a-tion