Kdy a proč jsi začal sbírat měřítkové figurky a fotit je? Můžeš nám přiblížit, jak vypadaly EXkuroganeho začátky?

Začal jsem sbírat měřítkové figurky před téměř 10 lety! Dodnes na to s láskou vzpomínám. Myslím, že to byl letní Wonder Festival 2008? Kamarád mi poslal webové odkazy na fotografie figurky Saber Lily Distant Avalon od společnosti Good Smile. Byl jsem fanouškem Fate/Stay Night, takže mě přirozeně zaujaly. Co také upoutalo mou pozornost, byly fotografie Black Rock Shooter. Sice jsem o ní nic nevěděl, ale miloval jsem anime postavy, které mají oblibu ve velkých zbraních a dělech. To byl ten okamžik, kdy jsem se začal zajímat o měřítkové figurky.

Přezdívku EXkurogane používám už hodně dlouho, od chvíle, kdy jsem byl obyčejný sběratel gundamových stavebnic a měl jsem blog na platformě Blogger od společnosti Google. Přezdívka pramení z anime, které jsem sledoval v dětství, Ueki no Hósoku. Hlavní postava, Kosuke Ueki, měla obrovský kanón, kterému se říká Kurogane. Použil jsem jméno Kurogane a přidal EX na začátek, abych se odlišil od ostatních, protože samotné Kurogane by mohlo být na internetu celkem běžné. Stránky, na kterých jsem měl svůj blog, na tom byly opravdu technicky špatně, takže jsem svůj blog okolo roku 2011 zrušil. Tou dobou jsem už figurky sbíral, ale fotil jsem je pouze svým mobilním telefonem.

Neustále jsem svoje fotografie zachycené telefonem porovnával s tvorbou ostatních fotografů a brzy jsem si uvědomil, že potřebuji „opravdový fotoaparát“. Tou dobou jsem byl ještě vysokoškolský student, a proto jsem si zpočátku nemohl žádný dovolit. V září 2013 se mi nakonec podařilo koupit první fotoaparát. Byl to Nikon D5200 se základním objektivem 18-55mm. Tím začala má cesta „opravdového“ fotografa figurek.

Jaký typ obrázků fotíš? Je za nimi nějaký příběh?

V současnosti se zaměřuji pouze na fotografování měřítkových figurek anime postav, konkrétně figurek s pevně danou pózou, bez kloubů. Nicméně aby lidé poznali, že se jedná o mé fotografie, musel jsem zvolit určitý styl, kterým bych se odlišil od ostatních fotografů. Řekl jsem si tedy, že každé figurce vytvořím nějakou vlastní scénu.

Když jsem začínal s fotografováním figurek, byla spousta lidí, kteří vytvářeli dioramata pro Nendoroidy a Figmy, ale skoro nikdo se neodvážil tohle udělat s měřítkovými figurkami kvůli jejich velikosti a zřejmě i ceně.

Princip, který dodržuji, je velmi jednoduchý. Chci, aby fotka vyprávěla nějaký příběh. Tento příběh je buďto smyšlený, nebo přímo odkazuje na anime či mangy, ze které daná postava pochází. Když se dívám na své fotografie, chci, aby vypadaly jako výstřižek ze hry, anime, filmového plakátu či kresby, ale vždy se na nich musí podepsat můj styl. Figurka, kterou fotím, by měla vyvolat dojem, že je to skutečná osoba a ku příkladu něco právě dělá, čímž vytvářím dané fotografii nějaký příběh, můj příběh. Je to jako byste dávali život vašim představám.

Představte si fotografa, který navštěvuje různé kouty světa a fotí každodenní život místního obyvatelstva, nebo třeba pouličního fotografa, který zachycuje nějaký moment. V těchto fotkách je vždy vidět nějaký příběh a koncept, na který se zaměřuji, je úplně stejný. Rozdíl je pouze v tom, že si scénu vytvářím sám.

Jsi známý tím, že fotíš působivá dioramata, troufám si říct, že je tímto tvoje práce jedinečná a snadno rozpoznatelná. Existují nějaké metody, kterými se striktně řídíš vždy, když děláš novou fotografii?

Dávám si záležet na dodržování některých pravidel kompozice, ale zároveň jsem dostatečně flexibilní, abych je porušil, když je potřeba. Dalo by se říct, že scény, které tvořím, jsou předem přesně propočítané s předvídatelným výsledkem. Moje dioramata jsou z hlediska velikosti a rozvržení navržena tak, aby vyhovovala objektivům s 50mm ohniskovou vzdáleností.

Když se bavíme o pravidlech kompozice, v mysli mi vyvstane pravidlo třetin, ale moc často ho nevyužívám. Velmi rád používám Phi grid, triangle ratio a zlatý řez, abych si jednotlivé scény dioramat přizpůsobil. Napovídají mi, jak objekt ve scéně umístit tak, aby nepůsobil rušivě. Když ve scéně použijete mnoho prvků, i ta nejmenší chyba v kompozici může způsobit rozdíl mezi neuspořádanou a rušivou fotografií a organizovaným „chaosem“, který působí dobře. Jako další je zde něco, čemu se říká kompozice barev. Vždy si dávám pozor na to, aby barva nábytku a celé scény s danou figurkou dobře ladila. Do určité míry využívám teorii barev.

V minulosti jsem se zdokonalil ve focení díky používání objektivů s pevným sklem. Kdykoliv jsem mohl, vyhnul jsem se zoomovacím objektivům. Vzhledem k tomu, že jsem vždy používal objektiv s určitou ohniskovou vzdáleností, jsem dobře obeznámený s tím, jak fotografie vypadají pro jakoukoliv danou ohniskovou vzdálenost. Kdybyste mi ukázali náhodnou fotografii, byl bych, za předpokladu, že nebyla oříznuta, ve většině případů schopen poznat, s jakou ohniskovou vzdáleností byla pořízena. Díky takto nabyté dovednosti jsem schopný přesně navrhnout dioramata pro objektivy, které se svým fotoaparátem používám. Takto dosahuji přesně takových kompozic, o které usiluji.

Video, kde je vidět jak Kay staví diorama pro Nazo no Heroine X, je k dispozici zde.

Letos sis pořídil 3D tiskárnu. Je náročné docílit požadovaných tisků?

Vždy jsem se obával používat 3D tiskárny kvůli tomu, že jsou zrovna v módě, jelikož postrádám jakoukoli znalost 3D designu. Je to ale stejné jako s fotografováním, každý někde začínal, pěkně od nuly. Byl jsem frustrovaný z toho, jak těžké je ručně vytvořit jedinečné části pro dioramata, především zakřivené části, se kterými si 3D tisk lehce poradí. Nakonec jsem skončil u toho, že jsem se snažil najít na internetu co nejvíce informací, naučil se základy a nakonec si v červenci koupil 3D tiskárnu.

Moje první tisky měly úspěch a já byl bez sebe radostí, nicméně jsem měl problém s důsledností. Stávalo se, že úspěšné tisky vypadaly na určitých typech povrchů otřesně. Byly použitelné, ale potřebovaly ruční úpravu, což jsem nakonec vyřešil tím, že jsem začal spoléhat výhradně na internet, co se informací a řešení problémů týče. Určitě je zde nějaký proces učení, kterým si musím projít. Na oplátku za všechny tyhle nepříjemnosti jsem získal pocit svobody. Můžu si teď udělat cokoliv, co potřebuji. Jediné omezení je počet 3D designů/návrhů na internetu a moje dovednost je sám vytvořit. Je to pro mě stále poměrně nové.

Používáš nějakou speciální techniku fotografie nebo postprodukce?

V současnosti používám jedinečnou postprodukční techniku zvanou focus stacking (tedy techniku skládání různě zaostřených fotografií), kterou jsem se začal učit koncem roku 2017. V základě pořídíte mnoho fotografií stejné scény s fotoaparátem umístěným na stativu, obvykle s nízkým clonovým číslem (záměrně jsem se vyhnul velké apertuře) – jako třeba f/2.8 – přičemž každá jednotlivá fotografie je zaostřena na jinou část figurky. Pokud bych pořídil 10 fotografií, každá by byla samostatně zaostřena na části jako oči, vlasy, obličej, tělo a končetiny. Všech 10 fotografií by bylo nejprve upraveno v programu Lightroom, aby vypadaly totožně, co se týče expozice a barev. Následně by byly sloučeny do jediné fotografie ve Photoshopu, přičemž je výsledkem figurka, která je zaostřená od hlavy až k patě, zatímco zůstává zachován plynulý bokeh (rozostření) vytvořený nízkou clonou f/2.8. Pokud se s figurkami rozhodnu vydat fotit krajinnou fotografii, s focus stackingem jsem schopný udržet zaostření figurky i pozadí.

Kay například focus stacking použil u nedávné fotografie Šuten Dódži. Více naleznete v jeho videu na YouTube.

Tato metoda je běžně používána v makrofotografii těmi, kteří fotí například hmyz a potýkají se s problémy v podobě hloubky ostrosti i při větších clonových číslech. Uplatnil jsem stejnou techniku při focení figurek. V některých ohledech byla revoluční, protože moje fotografie získaly jedinečný vzhled, kterého bych nedocílil při pořízení jediného snímku. Tento vzhled se stal jedním z poznávacích znaků mých fotografií.

Chystáš se nás v brzké době překvapit nějakým novým projektem?

Nemám úplnou představu, jakou figurku bych si chtěl v nadcházejících měsících koupit. Nevím, co bych oznámil, že mám v plánu v následujících měsících. Co se týče figurek, které momentálně mám, chtěl bych udělat něco velkého s Jeanne D’Arc Alter. Není vůbec jednoduché vybudovat scénu pro tak velkou figurku a navíc bych chtěl do toho dát vše, co mám. Takže to je něco, co můžete vyhlížet.

Začátkem tohoto roku očekávejte fotografie mojí první mužské figurky, se kterou mám taky poměrně velké plány. Figurky si už moc nepředobjednávám, jelikož jejich data vydání a případně odklady jsou tak nepředvídatelné, že mi často naruší můj rozvrh. Pokud se tedy nejedná o figurku, která se stane po vydání vzácným kouskem. Takže teď už spíše plánuji nákup a focení figurky až po tom, kdy je u ní potvrzeno datum vydání.

Momentálně jsem si dal za úkol vytvořit sérii fotografií různých postav od společnosti Type Moon nebo hry Fate/Grand Order, jelikož příští rok se možná na místní anime výstavě uskuteční akce Type Moon. Sice to zatím není jisté, ale chtěl bych vystavit sérii fotek postav od společnosti Type Moon, přičemž všechny budou mít jedno společné téma.

Jaká z tvých fotografií je tvoje nejoblíbenější?

Můj osobní oblíbenec je moje fotografie Macúry Kanan z Love Live Sunshine od společnosti Alter vyfocené v listopadu 2018.

Jaké fotoaparáty a objektivy používáš k focení figurek?

Mým hlavním fotoaparátem je v současnosti Nikon D850. Na fotografie dioramat používám objektiv Sigma 50mm 1.4 Art a na focení venku (kombinaci figurek a krajiny) používám širokoúhlý objektiv Tamron 15-30mm 2.8 Di VC USD.

Co bys doporučil někomu, kdo přemýšlí nad tím, že začne sbírat a fotit figurky? Jaký fotoaparát a příslušenství bys mu pro začátek doporučil?

Podle mě je základem světlo, které určí, jestli se fotografie povede nebo ne. Bez ohledu na to, jaký je váš rozpočet, vždy si odložte nějaké peníze na nákup lamp nebo osvětlovací techniky. Jedno světlo určitě nestačí, potřebujete alespoň dvě nebo tři. Pokud chcete ušetřit peníze, můžete si sami vyrobit modifikátory světla, jako jsou odrazné desky a difuzéry.  

Co se týče fotoaparátů, nebudu se přiklánět k žádné konkrétní značce, jelikož vše je čistě o osobních preferencích. Doporučuji ovšem pořídit si takový fotoaparát, který vám dovolí měnit objektivy – bezzrcadlovku nebo zrcadlovku. Foťáky na smartphonech nejsou dobrou volbou, protože hlavní kamera je příliš širokoúhlá pro většinu žánrů focení figurek. Jejich obrazový úhel je ve většině případů 24 až 28 mm. Nehledě na to, jak si foťáky na smartphonech polepšily, ve výsledku mají pořád miniaturní senzor.

Jelikož se bavíme o focení figurek, což je technicky vzato focení statických objektů, nemusíte investovat do nejnovějších a nejlepších technologií, kterými oplývají drahé fotoaparáty. Drahá těla fotoaparátů jsou nezbytná, pokud se zabýváte náročnějšími žánry jako focení svateb, sportovních aktivit a volně žijících zvířat. Z toho důvodu doporučuji většinu vašeho rozpočtu investovat do kvalitních objektivů namísto drahých těl fotoaparátů. Základní objektivy jsou samy o sobě značně všestranné, dosáhnete s nimi dobrých výsledků – ale ne skvělých. Proto doporučuji pořídit si lepší objektivy.

Možná to zní trochu protichůdně, když sám používám Nikon D850, což je drahý fotoaparát (68 900 Kč), ale mluvím z předchozích zkušeností. Čtyři roky jsem používal vcelku amatérský Nikon D5200 a svoji reputaci jsem vybudoval pouze s ním. V té době jsem si pořídil kvalitní objektivy s pevným sklem a rozdíl byl markantní.

Pokud nemáte peněz nazbyt, doporučuji si pořídit fotoaparát z druhé ruky. Já sám si v dnešní době pořizuji použité objektivy. Zatímco s 50mm pevným objektivem fotím měřítkové figurky, je důležité pamatovat na to, že 50mm objektivy se nehodí na focení menších figurek, jako jsou Figmy a Nendoroidi. Zmíněné objektivy mají minimální zaostřovací vzdálenost alespoň 40 cm, nemůžou tedy pracovat s blízkými objekty. V těchto případech je dobré doplnit váš základní objektiv o makro objektiv.

Určitě se alespoň trochu naučte upravovat vaše fotografie. Foťte do formátu RAW, ne do JPG, a pohrajte si trochu s postprodukcí, než RAW uložíte do finálního JPG.

Jaké je tvoje oblíbené anime a anime postava?

Mám vážně hodně waifu (LOL), ale kdybych si měl vybrat pouze jednu, nebude to žádné těžké vybírání. Tósaka Rin z Fate/Stay Night Unlimited Blade Works.