Po­sled­ní květ­no­vý ví­kend se na br­něn­ském vý­sta­viš­ti usku­teč­ni­la nej­vět­ší ak­ce za­mě­ře­ná na ja­pon­skou pop kul­tu­ru u nás, Ani­me­fest. Žád­ný správ­ný ota­ku na ní ne­mohl chy­bět (i mno­zí hi­ki­ko­mo­ri za­ví­ta­li do spo­leč­nos­ti), a tak se fes­ti­val opět tě­šil re­kord­ní ná­vštěv­nos­ti, kte­rá se vy­špl­ha­la nad sedm ti­síc li­dí. Le­toš­ní té­ma se nes­lo v du­chu vysně­ných al­te­reg a by­lo do­pl­ně­no již tra­dič­ním te­ma­tic­kým vi­deem. A or­ga­ni­zá­to­ři v zá­vě­ru vi­dea na­zna­či­li, že se do­čká­me po­kra­čo­vá­ní…

Ja­ko správ­ní no­vi­ná­ři (a ota­ku) jsme na ta­ko­vém fes­ti­va­lu ne­moh­li chy­bět. Jak si Ani­me­fest 2019 uži­li čle­no­vé na­ší re­dak­ce?

Ka­ya (ná­vštěv­ník):
I když se za ota­ku po­va­žu­ju už ví­ce jak 12 let, Ani­me­fest 2019 byl můj úpl­ně prv­ní con. A zá­žit­ky? Fron­ty! Téměř všu­de a na vše (hlav­ně na před­náš­ky v Ro­tun­dě). Cospla­ye! Če­kal jsem, že jich bu­de mno­ho, ale množ­ství před­či­lo všech­na mo­je oče­ká­vá­ní (ja­ko člo­věk bez kos­tý­mu jsem si do­kon­ce při­pa­dal v men­ši­ně). Stán­ky! Na čes­ké po­mě­ry hro­ma­da kva­lit­ní­ho i mé­ně kva­lit­ní­ho ota­ku zbo­ží. Ob­zvláš­tě po­pu­lár­ní pak by­ly če­pi­ce se „ži­vý­mi ouš­ky“ a „ahe­gao“ mi­ki­ny a kom­ple­ty. Asi nej­ví­ce mě pře­kva­pi­ly „FREE HUG / HUG ME“ ce­dul­ky, kte­ré no­si­la vel­ká část ná­vštěv­ní­ků co­nu. Ze za­čát­ku jsem z to­ho byl tro­chu roz­ča­ro­va­ný, ale když se nad tím člo­věk ví­ce za­mys­lel, je to (ob­zvlášť pro ně­kte­ré osa­mě­lé ota­ku) vcel­ku mi­lý ná­pad. Zkla­má­ní? Prv­ním zkla­má­ní by­lo pro mě to, že v hlav­ní cosplay sou­tě­ži by­lo má­lo ani­me kos­tý­mů. Ja­kož­to fa­nouš­ka FA­TE/NA­SU uni­ver­za a hrá­če FGO byl pro mě dru­hým (i když oče­ká­va­ným) zkla­má­ním ne­do­sta­tek zbo­ží za­mě­ře­né­ho prá­vě na tu­to po­pu­lár­ní znač­ku. Na dru­hou stra­nu ve­li­ce mi­lým pře­kva­pe­ním by­lo hned ně­ko­lik moc po­ve­de­ných FGO cospla­yů. A jest­li po­je­du příští rok? No, mi­ni­mál­ně kvů­li li­dem, kte­ří se ko­lem té­to udá­los­ti to­čí, a kvů­li at­mo­sfé­ře bych si to ur­či­tě moc rád zo­pa­ko­val.

Shi­no­bu (ná­vštěv­ník):
Le­toš­ní Ani­me­fest jsem si po loňské „čás­teč­né ver­zi“ užil za­se ce­lý od pát­ku do ne­dě­le a roz­hod­ně ne­li­tu­ji. Množ­ství cospla­yů by­lo ja­ko už tra­dič­ně dechbe­rou­cí a osob­ně mám po­cit, že stá­le ví­ce li­dí be­re tvor­bu kos­tý­mů vel­mi se­riózně. Sa­mo­zřej­mě čas a pe­ní­ze jsou pro vět­ši­nu z nich li­mi­tu­jí­cím fak­to­rem, ale i tak je na ně­kte­rých pře­vle­cích vi­dět ob­rov­ské množ­ství vy­na­lo­že­né prá­ce.
Před­ná­šek jsem le­tos bo­hu­žel moc ne­sti­hl, ale te­ma­tic­ky mě jich za­u­ja­lo hod­ně a ur­či­tě se na ně po­dí­vám ze zá­zna­mu. Hod­ně po­zi­tiv­ně (pod­le mých pre­fe­ren­cí) hod­no­tím i le­toš­ní vý­běr pro­jek­cí, i když jsem na­ko­nec na­šel čas jen na film Sa­jo­na­ra no asa ni ja­ku­so­ku no ha­na o ka­zaró, kte­rý ale roz­hod­ně stál za to. I le­tos mu­sím po­chvá­lit Craft Alley, kde jsem si­ce ten­to­krát ne­na­šel nic, co bych „oprav­du po­tře­bo­val“, ale ur­či­tě je to pro mě vel­mi za­jí­ma­vá sou­část Ani­me­fes­tu. A sa­mo­zřej­mě ne­můžu ne­zmí­nit Fi­gu­bo a hlav­ně je­jich le­toš­ní kníž­ku fo­to­gra­fií, kte­rá by­la kro­mě ani­me­fes­tí­ho trič­ka je­di­ným mer­chan­di­sem, kte­rý jsem si od­tud od­ne­sl.

me­ru­me­ru (pro­dá­va­jí­cí):
I le­tos jsem tra­dič­ně na­pros­to za­ne­vřel na pro­gram sa­mot­né­ho Ani­me­fes­tu. Ze stra­chu z ná­hod­né­ho oč­ní­ho kon­tak­tu jsem si ani těch cospla­yů moc ne­pro­hlé­dl a ra­dě­ji jsem všech­ny tři dny pro­kras­ti­no­val na ne­ná­pad­ném stán­ku s ja­pon­ský­mi dódžin­ši, kte­rý ná­vštěv­ní­ci moh­li na­jít u zdi v ha­le A1. Pří­jem­ně mě pře­kva­pil zá­jem o ja­oi dódži­ny, kte­ré jsem do­ve­zl z Ja­pon­ska mi­nu­lé lé­to. Mě­li jsem je již na pod­zim­ním Aki­co­nu, ale po­čet pro­da­ných ku­sů bych asi spo­čí­tal na prs­tech jed­né ru­ky. Avšak na Ani­me­fes­tu se všech­no ja­oi po­měr­ně br­zy vy­pro­da­lo. V me­zi­ča­se jsem si za­šel pro­hléd­nout vý­sta­vu Fi­gu­bo. Ně­kte­ré z vy­sta­ve­ných prin­tů mi už zkrášlu­jí byt, pro­to­že jsem jed­no­du­še ne­mohl odo­lat. Fo­to­gra­fie z pro­jek­tu Fi­gu­bo se mi sa­mo­zřej­mě cel­ko­vě lí­bí, ale do­kud je vi­dím pou­ze na ob­ra­zov­ce, ne­do­ká­ži je to­lik oce­nit ja­ko ve vel­kých for­má­tech na vý­sta­vě. Jo, a ta­ky mi le­toš­ní vý­sta­va vy­tvo­ři­la no­vý fe­tiš na pa­nen­ky, fakt dí­ky.
Bo­hu­žel le­tos chy­běl stá­nek na kon­ci ha­ly, kte­rý pro­dá­val ja­pon­ské ka­ri, což pro mě ubra­lo Ani­me­fes­tu na atrak­ti­vi­tě spous­tu bo­dů. Cel­ko­vě mož­nos­ti stra­vo­vá­ní na pů­dě AF mi le­tos při­šly o ně­co slab­ší. Co se tý­če sa­mot­né or­ga­ni­za­ce AF, oceňuji za­ve­de­ní tur­ni­ke­tů pro rych­lej­ší od­ba­ve­ní a vět­ší pro­stup­nost li­dí, po­kud te­dy oprav­du by­ly pro ty­to úče­ly. Bo­hu­žel v mém oko­lí je ni­kdo ne­vy­u­žil.

Ku­ro­ne­ko (or­ga­ni­zá­tor):
Pro le­toš­ní Ani­me­fest jsem stej­ně ja­ko v před­cho­zích le­tech při­pra­vil Fi­gu­bo vý­sta­vu (na AF le­tos po­páté), kte­ré se ten­to­krát zú­čast­ni­lo 35 fo­to­gra­fií od 24 au­to­rů z ce­lé­ho svě­ta. O no­vé fo­to­gra­fie ani fo­to­gra­fy ne­ní nou­ze, fo­ce­ní je v za­hra­ni­čí čím dál tím po­pu­lár­něj­ší. Vět­ši­nu ča­su jsem na Ani­me­fes­tu strá­vil na na­šem stán­ku pro­de­jem fo­tokní­žek, kte­rých se opro­ti loňské­mu roku pro­dal dvoj­ná­so­bek, a zod­po­ví­dá­ním otá­zek ohled­ně vý­sta­vy. Je­di­ný pro­gram, na kte­rý jsem se zvlá­dl do­stat, by­la so­bot­ní před­náš­ka na­ší Fi­gu­bo fo­to­gra­f­ky Ca­ta­li­ny Bor­doy (Or­chid Dolls) ze Špa­něl­ska, kte­rou or­ga­ni­zá­to­ři na mo­ji prosbu po­zva­li ja­ko ofi­ci­ál­ní­ho hos­ta.

Xi­ma­ra (or­ga­ni­zá­tor):
Na Ani­me­fes­tu jsem le­tos po­má­ha­la s or­ga­ni­za­cí po šes­té. A již tra­dič­ně jsem si nej­víc prá­ce od­by­la před fes­ti­va­lem, pře­de­vším pří­pra­va­mi Fest­Zi­nu, ale ta­ké dal­ší­mi drob­ný­mi věc­mi ko­lem pro­gra­mu a HR. Pří­mo na ak­ci mám vět­ši­nou vol­něj­ší pá­tek a so­bo­tu, za­to v ne­dě­li se na­běhám ko­lem šat­ny a úscho­vy za­va­za­del, kte­rou úspěš­ně už pár roč­ní­ků za­ři­zu­je­me. Na fes­ti­va­lu se kaž­dý rok mih­nu už ve čtvr­tek, abych na­sá­la tu at­mo­sfé­ru prázd­ných pro­stor a (ve čtvr­tek ješ­tě) po­klid­ných pří­prav. Z pro­gra­mu jsem se le­tos účast­ni­la pře­de­vším be­sed, kte­ré se ko­na­ly v A2 na Stu­dio stage. Ten­to for­mát mi při­šel za­jí­ma­vý a vhod­ný pro „star­ší/zku­še­něj­ší“ pu­b­li­kum, kte­ré­ho má Ani­me­fest už ta­ké do­sta­tek. Dou­fám, že se be­se­dy bu­dou dá­le roz­ví­jet a vy­u­ží­vat. Zmí­ni­la bych asi jed­nu z nich, a to be­se­du o rá­me­nu, kte­rou jsem ja­kož­to je­ho mi­lov­ník ne­moh­la vy­ne­chat a kte­rá mě je­nom utvr­di­la v tom, že se jed­ná o nej­lep­ší jíd­lo na svě­tě (:D). V so­bo­tu se mi po­ved­lo při­vstat, tak­že jsem zvlád­la i před­náš­ku od Yu­f­fie o vi­deo­her­ním pi­rát­ství, kte­rá by­la ta­ké skvě­lá. Obec­ně je pro mě Ani­me­fest pře­de­vším pro­stor pro shle­dá­ní se se spous­tou zná­mých, i když s ně­kte­rý­mi bo­hu­žel jen na chví­li. Fes­ti­val jsem si uži­la a stá­le se z le­toš­ní­ho roč­ní­ku vzpa­ma­to­vá­vám. Jsem zvě­da­vá, ja­kým způ­so­bem příští roč­ník oko­ře­ní no­vé pro­sto­ry.

Sa­nya-nya (před­ná­še­jí­cí):
Le­tos jsem kvů­li zkouškám do­ra­zil na Ani­me­fest poz­dě­ji, ale na dru­hou stra­nu se za­se to­lik ne­po­de­psal na mo­jí úna­vě. Pěš­ky jsem do­šel v so­bo­tu od­po­led­ne a se štěs­tím sti­hl zá­věr AMV sou­tě­že, včet­ně své­ho vlast­ní­ho kous­ku. Ná­vště­va dódžin­ši stán­ku by­la spí­še o po­ví­dá­ní, pro­to­že zbo­ží už by­lo dost pro­bra­né, ale po­ří­dil jsem aspoň Lit­to­rio skle­nič­ku do sbír­ky. Pak jsem pro­šel zby­tek do­stup­né­ho pro­sto­ru, s po­vdě­kem kvi­to­val úby­tek bo­ot­le­gů – byť je stá­le na čem pra­co­vat – a sti­hl juk­nout na Bu­douc­nost čes­kých ani­me co­nů, na kte­ré mne pa­ra­dox­ně nej­víc fas­ci­no­va­la Ro­ber­to­va schop­nost se roz­po­ví­dat na pět mi­nut o ni­čem. Ná­sled­ně byl čas na ně­ja­ké jíd­lo a pofla­ko­vá­ní se a po­té se vy­hla­šo­va­ly vý­sled­ky AMV – le­tos za­se žád­ný To­to­ro. Po vy­hlá­še­ní byl sraz AMVč­ka­řů, na kte­rém jsme zdr­ba­li kde co a kde ko­ho. Po­té jsem se jal při­pra­vo­vat před­náš­ku, kte­rou jsem po krát­kém zdřím­nu­tí si v sá­lu A u Ma­quie zdár­ně do­kon­čil a od 11:30 od­pre­zen­to­val. Po­měr­ně úspěš­ně, po­kud mo­hu vě­řit osob­ním re­por­tům. Pak už jen oběd, za­kon­če­ní a čaj­ko­vá ces­ta do­mů – te­dy po­kec s Ari­a­nem, de­vy­xem a Gre­kem na D1 – a dal­ší po­ve­de­ný Ani­me­fest, již mi­ni­mál­ně tři­nác­tý v řa­dě, je za mnou.

A jak jste si Ani­me­fest uži­li vy? Na­piš­te nám do ko­men­tá­řů!

Za fot­ky v na­ší ga­le­rii vdě­čí­me shi­no­bu­o­vi.