Dě­lat ani­ma­ci vy­ža­du­je znač­nou dáv­ku plá­no­vá­ní. Ni­jak ji­nak to­mu ne­ní ani v pří­pa­dě hou­pa­jí­cích se před­nos­tí hr­di­nek. Ať už se jed­na­lo o le­gen­dár­ní su­per­so­nic­ké po­hy­by po­prsí Sa­e­ko v High Scho­ol of the De­ad, ne­bo ja­ké­ko­liv nor­mál­něj­ší hou­pá­ní, při plá­no­vá­ní se vždy ře­ší fy­zi­ka, aby vý­sled­né dí­lo vy­pa­da­lo re­a­lis­tic­ky. Ne­mu­sí­te být fa­nouš­ky eč­či žán­ru, abys­te se s tím­to fe­no­mé­nem již se­tka­li a mož­ná i vás na­padlo, ko­lik prá­ce mu­se­lo dát vy­tvo­řit po­dob­né zá­bě­ry. Pro­dukč­ní tým sé­rie Ise­kai Maó to Šókan Šódžo no Do­rei Madžu­cu se roz­ho­dl od­ha­lit pro­ces pří­pra­vy těch­to fas­ci­nu­jí­cích scén.

Na ukáz­ku byl zve­řej­něn ob­ra­zo­vý scé­nář úvod­ní zněl­ky ani­me a my se teď po­dí­vá­me na pou­hé tři sekun­dy, ve kte­rých se v hlav­ní ro­li ob­je­vu­je znač­ně pře­di­men­zo­va­ný vý­střih She­ry L. Gre­e­nwo­od. Kro­mě ná­kre­sů jsou ve scé­ná­ři i tex­to­vé po­pis­ky. To pro pří­pad, že by snad ani­má­to­ro­vi ne­by­lo jas­né, co s She­ři­ný­mi mo­hut­ný­mi ná­raz­ní­ky v da­ném oka­mži­ku za­mýš­le­li scé­náris­té: „PLÁC – plesk­nou o se­be!“, „Je­jí prsa se od­ra­zí od se­be.“, „Pod tla­kem vě­t­ru vy­le­tí na­ho­ru.“ Ty­to a dal­ší strikt­ní po­znám­ky do­plňují ob­ra­zo­vý ma­te­ri­ál. Ale i pro ty z nás, kte­ří ne­u­mí ja­pon­sky, jsou ná­kre­sy vel­mi ná­zor­né a be­ze­spo­ru za­jí­ma­vé.

Po­kud nejste fa­nouš­ky „lé­ta­jí­cí­ho po­prsí“, a přes­to jste do­čet­li až sem, má­me pro vás dobrou zprá­vu. I dal­ším čás­tem ope­nin­gu je ve scé­ná­ři vě­no­vá­na stej­ná po­zor­nost a roz­pra­co­vá­ní je prá­vě tak de­tail­ní ja­ko zmí­ně­ná třísekun­do­vá scé­na. Ten­to vel­mi po­uč­ný člá­nek za­kon­čí­me od­ka­zem na sa­mot­nou úvod­ní zněl­ku a je­jí klí­čo­vou část: „0:55–0:58“.