Požehnané anime?

V ně­kte­rých vě­cech jsou Ja­pon­ci vel­mi kon­zer­va­tiv­ní a strikt­ní a na­o­pak ně­kte­ré vě­ci za­se tak moc ne­ře­ší. Ostat­ně, do­ká­že­te si před­sta­vit, že by u nás ně­ja­ký kněz po­žeh­nal se­ri­á­lu, v němž při­bliž­ně dva­nác­ti­le­tý chla­pec byd­lí v uby­tov­ně se čtyř­mi star­ší­mi dív­ka­mi, z nichž jed­na se o něj ve­he­ment­ně sta­rá? Prá­vě to se totiž sta­lo v pří­pa­dě ani­me Su­no­ha­ra-só no Ka­nri­nin-san (v pře­kla­du Sleč­na pe­čo­va­tel­ka z vi­ly Su­no­ha­ra), kte­ré bě­hem ná­bo­žen­ské­ho ri­tu­á­lu do­sta­lo po­žeh­ná­ní v chrá­mu Kan­da v To­kiu. Ob­řa­du před­chá­ze­ly roz­ho­vo­ry se se­ijú dvou hlav­ních po­stav Sató Ri­nou (Su­no­ha­ra Ajaka) a Ki­ta­mu­rou Eri (Šii­na Aki).

Vr­cho­lem udá­los­ti ovšem ne­byl sa­mot­ný ob­řad, ale od­ha­le­ní „fi­gur­ky“ Aja­ky v ži­vot­ní ve­li­kos­ti, kte­rou pu­b­li­kum při­ví­ta­lo nad­še­ný­mi vý­kři­ky a po­tles­kem. Uvi­dí­me, jest­li po­žeh­ná­ní sku­teč­ně po­mů­že a jest­li se ani­me sta­ne hi­tem, ane­bo zů­sta­ne jen u za­jí­ma­vé­ho mar­ke­tingo­vé­ho ta­hu.
 
A o čem vlast­ně sa­mot­ná sé­rie bu­de? Šii­na Aki je chla­pec, ale kvů­li dív­čí­mu vzhle­du se k ně­mu všich­ni cho­va­jí ja­ko k dív­ce. Při pře­cho­du na niž­ší střed­ní ško­lu se pro­to roz­hod­ne pře­stě­ho­vat až do To­kia. Vzhle­dem ke své­mu vě­ku ale ne­mů­že žít sám, a tak se do­sta­ne do vi­ly Su­no­ha­ra. Tam o něj za­čne pe­čo­vat krás­ná Aja­ko a ostat­ní­mi spo­lubyd­lí­cí­mi jsou sa­mo­zřej­mě tři star­ší dív­ky z je­ho no­vé ško­ly.
 

Hy-phen-a-tion