O Bo­jo­vém an­dě­lo­vi Ali­tě jsem v prů­bě­hu let ob­čas ně­co za­sle­chl, a to pře­de­vším ja­ko o ge­ni­ál­ní ja­pon­ské man­ze, o je­jíž holly­wo­od­ské adap­ta­ci po­řád do­ko­la a bez­vý­sled­ně bás­nil Ja­mes Ca­me­ron. A co se ne­sta­lo? Film le­tos ko­neč­ně uvi­dí­me a na­víc za­ča­lo na­kla­da­tel­ství Crew pře­klá­dat onu údaj­ně vý­bor­nou před­lo­hu. A ví­te co? Li­tu­ji to­ho, že jsem se do Ali­ti­na svě­ta ne­po­no­řil už dří­ve.

Pre­mi­sa je jed­no­du­chá a vlast­ně ani ne to­lik ori­gi­nál­ní. Muž na­jde na sklád­ce ro­bo­ta a při­ve­de ho k ži­vo­tu. To už tu by­lo na­pří­klad s Cho­bits, Ko­ware­ka­ke no Or­gel a ur­či­tě by se na­šly dal­ší. Ten­to­krát se ovšem na­chá­zí ve fu­tu­ris­tic­kém svě­tě, ve kte­rém bys­te za žád­nou ce­nu žít ne­chtě­li. Při­pa­da­la vám bu­douc­nost ne­dáv­né­ho Bla­de Run­ner 2049 po­chmur­ná? V Ali­tě pros­tí li­dé ži­jí na Vra­ko­viš­ti, sklád­ce od­pa­du, kte­rý je sem od­ha­zo­ván z ho­nos­né­ho vzduš­né­ho měs­ta Sa­lem, jež se vzná­ší na ne­be­sích. Vra­ko­viš­tě je mís­to noč­ních můr pl­né kri­mi­nál­ní­ků, vra­hů a za­bi­já­ků pod­po­ro­va­ných zá­ko­nem.

Do té­to žum­py svě­ta je pro­bu­ze­na Ali­ta, ztrá­tou pa­mě­ti tr­pí­cí ro­bo­tic­ká dív­ka, ze kte­ré zby­la jen hla­va a kte­rou je­jí za­chrán­ce ob­da­řil takřka ne­pře­mo­ži­tel­ným bo­jo­vým tě­lem. Ali­ta si ne­pa­ma­tu­je nic ze své­ho ži­vo­ta před­tím, než by­la na­le­ze­na na sklád­ce. Roz­hod­ne se pro­to vy­u­žít své­ho smr­tí­cí­ho tě­la a ta­jem­ných bo­jo­vých schop­nos­tí k na­kopnu­tí no­vé ka­ri­é­ry ja­kož­to lov­ky­ně od­měn. Če­ká vás tak pl­no ak­ce, ná­si­lí, kr­ve a or­gá­nů.

Sa­ma hlav­ní hr­din­ka vás chyt­ne za srd­ce. Ali­ta pů­so­bí ja­ko ne­vin­ná dív­ka, roz­to­mi­lá a kře­houč­ká. Má­te chuť dát na je­jí iko­nic­ké há­ro mašli a od­nést ji do­mů dě­tem na hra­ní. Ovšem ve chví­li, kdy ně­kdo ohro­žu­je ne­vin­né, ubli­žu­je je­jím chrá­něn­cům ne­bo jí jed­no­du­še pře­ká­ží v do­sa­že­ní je­jích cí­lů, pro­mě­ní se v ne­mi­lo­srd­ný mlýnek na kar­ba­nát­ky. Věř­te mi, bu­de­te ji mi­lo­vat.

Po­sta­vy jsou cel­ko­vě je­den vel­ký bi­zár. Ně­kdo s se­bou no­sí ob­ří kla­di­vo, ji­ný je ne­chut­ným čer­vem po­jí­da­jí­cím moz­ky a ně­kte­ří se ži­ví tím, že kra­dou li­dem pá­te­ře. Au­tor má oči­vid­ně vel­kou fan­ta­zii a do­sta­tek ná­pa­dů v ruká­vě. Je­ho svět je vel­ký, pro­myš­le­ný a na­bí­zí spous­tu zá­had. V té­to ver­zi bu­douc­nos­ti bys­te žít ne­chtě­li, ale za žád­nou ce­nu jej při čte­ní ne­chce­te opus­tit. A je ur­či­tě i na­dá­le co ob­je­vo­vat. Jak sa­ma Ali­ta pro­nes­la: „Vra­ko­viš­tě a Sa­lem pře­ce nejsou ce­lý svět.“ Po pro­zkou­má­ní Vra­ko­viš­tě bu­de­te dych­tit po na­vští­ve­ní dal­ších míst, včet­ně ta­ju­pl­né­ho Sa­le­mu, abys­te spat­ři­li dal­ší zá­kou­tí kre­a­tiv­ní mys­li au­to­ra Ki­ši­ra Juki­ta.

Bo­jo­vý an­děl Ali­ta je oprav­du oje­di­ně­lý a kva­lit­ní po­čin. I přes zá­bav­nost All You Ne­ed Is Kill a ge­ni­a­li­tu le­gen­dár­ní­ho Ghost in the Shell mu­sím kon­sta­to­vat, že ze sci-fi mang, kte­ré u nás do­po­sud vy­šly, mě Ali­ta za srd­ce chy­ti­la nej­ví­ce. Ne­po­chop­te mě špat­ně, ne­jed­ná se o hlou­ba­vé fi­lo­zo­fic­ké dí­lo. Je to ale man­ga zá­živ­ná, na­pí­na­vá, ne­zvyk­lá, ná­sil­ná, oko­ře­ně­ná skvě­lým hu­mo­rem a ori­gi­nál­ní­mi, ne­za­mě­ni­tel­ný­mi po­sta­va­mi. Ta­ko­vý roz­to­mi­lý go­re ve sty­lu El­fen Lied říz­nu­tý wes­ter­nov­ským Tri­gu­nem za­sa­ze­ný do fu­tu­ris­tic­ké­ho ghet­ta. Smě­le do to­ho, za­mi­lu­je­te se.

Za po­skyt­nu­tí re­cenz­ní­ho vý­tis­ku dě­ku­je­me na­kla­da­tel­ství Crew.

Upou­táv­ka na fil­mo­vou adap­ta­ci Bo­jo­vé­ho an­dě­la Ali­ty: