Itó Džundži, snad jeden z nejznámějších autorů japonské hororové mangy, se po poslední třídílné sérii Spirála vrací na pulty českých knihkupectví se svým slavným dílem Ryby – Útok z hlubin. To nezklame svojí zpočátku podivnou, mysteriózní a později děsuplnou atmosférou, díky které budete chtít obracet stránky až do konce, abyste odlehčili vaší mysli a našli odpověď na spoustu otázek, které s každým odhaleným tajemstvím vyplouvají na povrch.

Zpočátku poměrně přímočarý a jednoduchý příběh dvou středoškoláků, kteří se po děsivém zážitku z potápění vrací domů na předměstí Tokia, se postupně stupňuje v boj o holý život. Všudypřítomný pach smrti doprovází děsivý pohled na tlející ryby pochodující po souši. Jak je to možné? Různorodé mořské potvory totiž kráčí na ostrých mechanických nohách. Vše vypadá odporně, strašidelně a často až bláznivě přestřeleně. Itó je také mistrem hyperboly, a tak, když už si myslíte, že dál příběh vygradovat nelze, překvapí vás téměř absurdním vysvětlením, co stojí za onou šílenou apokalypsou rybího pochodu mrtvých. Itó umí udeřit svojí představivostí a vedle vykreslování chodících končetin, hlav, zvířecích a lidských těl, krve a hnilobných tekutin, létacích strojů a děsivé technologie je ve vás schopen vyvolat i pocit úzkosti a nejistoty. Závaly úleků, vyděšených výrazů a překvapivých zvratů dostanou hlavní hrdiny do extrémních, bizarních až surrealistických momentů, kdy se budete ptát sami sebe, jestli to, co vidíte, je reálné, či jen hrdinova fantazie. Mysl čtenáře poté zaplavuje jediná otázka: „Co se tady ksakru děje?!“

Důležitých postav není mnoho. Tadaši je prototypem mladého, zapáleného a oddaného přítele, který se nebojí bojovat o holý život své přítelkyně Kaori. Ta se čtenáři zdá už od začátku poměrně ufňukanou a rozmazlenou holčičkou, co ze svých manýrů pravděpodobně nikdy nevyroste, zatímco se Tadaši snaží udělat vše proto, aby jí vyhověl a ve všem pomohl. Krom ústředního párečku se v několika dalších kapitolách seznámíme i s Tadašiho strýcem. Jedná se o profesora a zapáleného vědce s tajemnou minulostí, která postupně dohání nejen jeho, ale i všechny v okolí. Není ovšem třeba se postavami nějak blíže zabývat. Jedná se především o klišoidní loutky, které rozumu moc nepobraly.

Itó a kresba je také kapitola sama o sobě. Bravurní koncentrace jak na detail, tak na pozadí dokážou vyvolat dojem velkoleposti, chaosu i úzkosti v těsných prostorách okinawských bytů a ulic plných nebezpečí číhajícího na každém kroku. Pokud je třeba vznést nějakou výtku, je to k autorovu vykreslování ženských postav, které je poměrně jednotvárné. Někdy se vám zdá (pokud znáte i jeho další tvorbu), že jste je „už někde viděli“. Itó Džundži je ale i přesto mistrem hororu a oplývá schopností vytvořit děsivé ze zdánlivě obyčejných věcí, které za normálních okolností nemají žádnou znepokojivou konotaci. Snad nejtypičtějším znakem jakési atmosférické děsivosti je typická absence vykreslování očí u některých postav.

Co se editace a překladu týče, tak si nakladatelství Crew poradilo mistrně se všemi citoslovci – zvuky klapajících strojků, klapáním za dveřmi či čvachtáním milionů ryb ulicemi. Je to skvělá a děsivá podívaná zároveň. Překlad Anny Křivánkové je v tomto ohledu více než úctyhodný. A snad až na pár grafických kompromisů se zdá být celý svazek dobře vizuálně vyřešen. Co se týče překladu názvu, v japonském originále se manga jmenuje Gjo, což je synonymem jak pro citoslovce úleku, tak i pro substantivum ryba. Pro české čtenáře ale redakce zvolila dobrý a přístupný překlad. Ryby, a i další mořští živočichové, jsou skutečně centrálním konceptem a motivem strachu.

Pokud jste fanoušky atmosférického japonského seinen hororu, tak si určitě tento kousek nenechte ujít. Doporučuji také nevynechat krátké povídky na konci (zejména Záhadu zlomu v Amigaře), které dokonale vynahrazují pocit zmatenosti a neskutečnosti hlavního narativu. Příběhy svým tajemnem připomínají klasické hororové epizody seriálů jako Akta X či Krajní meze a stojí za přečtení posledních pár stránek i v případě, že vás téměř až béčkový hlavní příběh moc neláká. Dejte ovšem Rybám šanci. Ve spojení s bizarní atmosférou, lekavými momenty, ze kterých až tuhne krev v žilách, pocity nejistoty a neustálým bojem o život jsou Ryby mangou pro ty, kteří se nebojí atmosférického, snad až absurdního hororu.