Dal­ší man­ga sé­rie to u nás do­táh­la ke své­mu kon­ci. Člo­vě­ku je až lí­to, že ta­ko­vé­to ex­trém­ně zá­bav­né dí­lo je již u své­ho kon­ce. Po­sled­ní sva­zek totiž ne­ztrá­cí nic opro­ti svým před­chůd­cům. Ale ne­před­bí­hej­me k ver­dik­tu. Pojď­me si ty­hle ko­čič­ky nejdřív ješ­tě jed­nou ro­ze­brat.

Gol­die je zpět! Show­down me­zi Rally a je­jí hlav­ní ne­me­sis je ko­neč­ně ta­dy, což zna­me­ná, že kol­ty roz­hod­ně ne­zů­sta­ly dlou­ho stu­de­né. Gol­die je na­pros­to skvě­lá zá­po­rač­ka, je­jíž ne­pří­tom­nos­tí tro­chu strá­dal pře­de­šlý sva­zek, ale teď, když je zpět, na­sta­ly na­šim hr­din­kám oprav­du kruš­né ča­sy. Pře­de­vším pro Rally. Min­nie by­la pro ten­to­krát tro­chu upo­zad­ně­na, a i když do­sta­ne svých pět mi­nut slá­vy, stej­ně ja­ko všech­ny ostat­ní ná­mi mi­lo­va­né po­sta­vy, do po­pře­dí se do­stá­vá his­to­rie a osud pis­tol­ni­ce s tmavší ple­tí. Gol­die si totiž ve­d­le svých drog, kte­rý­mi do­ká­že zma­ni­pu­lo­vat ko­ho­ko­liv a při­nu­tit ho tak k če­mu­ko­liv, při­nes­la ja­ko taj­nou zb­raň Rally­ni­na ot­ce. Ote­ví­ra­jí se te­dy sta­ré rá­ny a sou­boj me­zi ot­cem a dce­rou je ner­vy­drá­sa­jí­cí nejen pro zú­čast­ně­né po­sta­vy, ale i pro čte­ná­ře.

Ten­to pří­bě­ho­vý arc uza­ví­ra­jí­cí pří­běh strach na­há­ně­jí­cí Gol­die je ve vý­sled­ku do­kon­ce to nej­tem­něj­ší, co Gun­smi­th Cats do­po­sud před­ved­ly. Hu­mor po­měr­ně ra­zant­ně ustou­pil do po­za­dí a o to ví­ce pro­sto­ru do­stá­va­jí sil­né de­pre­se, zou­fal­ství, po­ní­že­ní a bez­na­dě­je. O co­ol mo­men­ty a vy­chy­táv­ky ovšem ani ten­to­krát ne­ní nou­ze. Aby tře­ba ně­kdo bez pro­blé­mů roz­cho­dil kul­ku, kte­rá mu pro­šla ob­li­če­jem, to se jen tak ne­vi­dí.

Mno­hem hu­mor­něj­ší je ovšem dru­há po­lo­vi­na kni­hy. Ta je si­ce pří­bě­ho­vě slab­ší, ale o to hra­věj­ší. Mis­ty se totiž roz­hod­ne vy­u­žít je­di­neč­né pří­le­ži­tos­ti a ukrad­ne au­to kurý­ro­vi Be­a­no­vi a v tu chví­li se vra­cí uje­těj­ší at­mo­sfé­ra prv­ní­ho svaz­ku. Per­lou je pře­de­vším sle­do­vat, jak Mis­ty od­ha­lu­je mož­nos­ti Be­a­no­va au­ta. Pří­běh je si­ce po­měr­ně an­ti­kli­ma­tic­ký a po del­ší do­bě ur­či­tě za­po­me­ne­te, o co přes­ně v něm šlo, po drs­ných zvěr­stev s Gol­die ovšem by­lo ta­ko­vé­to od­leh­če­ní po­tře­ba.

Třeš­nič­kou na dor­tu je ješ­tě zá­vě­reč­ný bo­nu­so­vý pří­běh Ri­ding Be­an, ve kte­rém je, jak už ná­zev na­po­ví­dá, hlav­ním hr­di­nou kurýr Be­an. Ten­to pří­běh ovšem ne­ní ka­no­nic­ký ke Gun­smi­th Cats. Jed­ná se vlast­ně o ja­kousi pů­vod­ní ver­zi, kte­ré se So­no­da Ke­ni­či vě­no­val před Gun­smi­th Cats. Do­kon­ce se v ní ob­je­ví pů­vod­ní vi­ze Rally Vin­cen­to­vé, kte­rá se ovšem na­ší ob­lí­be­né hr­din­ce vů­bec ne­po­do­bá. Čet­ba to­ho spe­ci­á­lu je nicmé­ně vta­hu­jí­cí a mi­ni­mál­ně za­jí­ma­vá.

Gun­smi­th Cats se i na­po­čtvr­té vy­da­ři­ly. Si­ce kni­ze chy­bí jis­tá vy­vá­že­nost hu­mo­ru a na­pě­tí a ra­dě­ji ser­ví­ru­je dva pří­běhy s na­pros­to od­liš­nou at­mo­sfé­rou, na stra­nu dru­hou ma­jí oba pří­běhy ně­co do se­be a jsou ex­trém­ně zá­bav­né. Co ovšem po­sled­ní sva­zek sé­rie po­strá­dá, je uspo­ko­ji­vé za­kon­če­ní. To je cel­kem fád­ní a čte­nář tak spí­še za­vře kni­hu s po­ci­tem „to je všech­no?“. Zá­vě­reč­ná ka­pi­to­la je totiž prak­tic­ky o ni­čem a jed­ná se tak tro­chu o zkla­má­ní. Chtě­lo to po­sled­ní stra­ny udě­lat pa­t­řič­ně vý­živ­něj­ší. Na­štěs­tí exis­tu­je po­kra­čo­vá­ní s ná­zvem Gun­smi­th Cats Burst! Dou­fej­me te­dy, že se na­kla­da­tel­ství Crew ča­sem roz­hod­ne v man­ze po­kra­čo­vat. Ra­dě­ji bych, aby ten­to sva­zek ne­před­sta­vo­val vjezd té­to bri­lant­ní sé­rie do fi­ni­še, ale spí­še za­par­ko­vá­ní s klíč­kem po­ne­cha­ným v za­pa­lo­vá­ní. Roz­hod­ně te­dy Gun­smi­th Cats pod­poř­te. Ne­jed­ná se si­ce o dí­lo s ne­beskou umě­lec­kou hod­no­tou, ale na kaž­dý pád se jed­ná o to nej­zá­bav­něj­ší, co čes­ky vy­da­né man­gy pro­za­tím na­bí­zí.