Na­ru­to. Ten­to chla­pec z pe­ra man­ga­ky Ki­ši­mo­ta Ma­sa­ši­ho do­byl svět a dí­ky na­kla­da­tel­ství Crew to se svý­mi nin­dža tech­ni­ka­mi do­tá­hl i na čes­ký trh. Je ovšem je­ho po­pu­la­ri­ta za­slou­že­ná, ne­bo se jed­ná o dal­ší z řa­dy vý­pla­chů, kte­rý svou pro­s­to­du­chos­tí zvlá­dá uko­jit tou­hu po dob­ro­druž­ství pu­ber­tál­ní cí­lov­ky?

Prv­ní sva­zek pře­de­vším se­zna­mu­je s po­sta­va­mi a atrak­tiv­ním fan­ta­sy svě­tem nin­džů, kte­ří ovlá­da­jí až ma­gic­ké bo­jo­vé tech­ni­ky. Po­tká­vá­me mla­dist­vé­ho nin­džu Na­ru­ta, ublí­že­né­ho si­rotčí­ho gráz­lí­ka, kte­ré­ho až na pár dob­rých du­ší ni­kdo ne­má rád, k to­mu ješ­tě pár dal­ších, cha­rak­te­ro­vě plyt­kých po­stav, a  sle­du­je­me je nej­pr­ve v epi­zod­ně­ji sta­vě­ných ka­pi­to­lách, při­čemž se po­té sna­ží ja­kož­to stu­den­ti nin­dža aka­de­mie slo­žit svou zá­vě­reč­nou zkouš­ku. Je to na­pě­cho­va­né pu­ber­tál­ním hu­mo­rem, kte­rý mů­že buď­to po­ba­vit, ne­bo vám na­vo­dit po­cit trap­nos­ti, ale au­tor se ne­bo­jí ani za­brou­sit do tem­něj­ších pří­bě­hů a dí­ky od­liš­né ja­pon­ské men­ta­li­tě se ne­brá­ní ani leh­ké ero­ti­ce či gra­fic­ky zná­zor­ně­né­mu ná­si­lí (stá­le se ovšem jed­ná o man­gu pro mlá­dež, po­lé­tá­va­jí­cí or­gá­ny tu­díž ne­če­kej­te). Cel­ko­vě úvod pů­so­bí fajn, pří­jem­ně, ale vy­lo­že­ně o pec­ku se ne­jed­ná. Dí­lo ovšem ský­tá po­ten­ci­ál, a by­la by pro­to roz­hod­ně ško­da skon­čit vy­zkou­še­ním prv­ní kni­hy.

Dal­ší dvě kni­hy už totiž pře­ci jen na­bí­ze­jí ně­co víc. Na­ru­to se svý­mi par­ťá­ky Sa­su­kem a Sa­ku­rou vy­rá­že­jí se svým mi­s­trem Ka­ka­šim na svou prv­ní nin­džov­skou mi­si. Jed­ná se o pros­tou ochra­nu mu­že před lu­pi­či při je­ho ces­tě do­mů, kte­rá se pro nin­dža no­váč­ky uká­že být pře­ce jen ne­bez­peč­něj­ší, než se na prv­ní po­hled moh­lo zdát. Na scé­nu se do­stá­va­jí po­měr­ně hro­zi­vě vy­pa­da­jí­cí zá­po­rá­ci v po­do­bě ma­fi­á­nů a ná­jem­ných za­bi­já­ků, jenž dis­po­nu­jí smr­tí­cí­mi zbra­ně­mi a za­bi­jác­ký­mi vý­ra­zy. Zou­fa­lé si­tu­a­ce na se­be ne­ne­cha­jí dlou­ho če­kat. Co si ta­ké ma­jí po­čít dě­ti, kte­ré sotva udr­ží v ru­ce kunai, s ne­bez­peč­ný­mi pro­tiv­ní­ky, když je ani je­jich mis­tr ne­ní schop­ný ochrá­nit? Ná­jem­ní za­bi­já­ci Za­buza a Ha­ku nejen­že do­ká­ží za­va­řit zku­še­né­mu Ka­ka­ši­mu, ale ne­bo­jí se po­dat si ani je­ho mla­dé učed­ní­ky.

Za­buza a Ha­ku jsou nejen­že vel­mi sil­ní ne­přá­te­lé, ale ta­ké se me­zi ni­mi rý­su­je za­jí­ma­vý pří­běh a mož­ná se na­chy­tá­te u to­ho, že jim za­čne­te ne­vě­dom­ky fan­dit. Hlav­ní hr­di­no­vé ovšem ne­za­há­lí a va­še sym­pa­tie si zís­ka­jí zá­hy zpát­ky. Ka­ka­ši je dost fleg­ma­tic­ký a na prv­ní po­hled i dost ne­zod­po­věd­ný muž, jed­ná se ale o vel­kou vůd­čí osob­nost a je­ho žá­ci jsou pro něj vším. Ne­jed­ná se si­ce o ot­cov­skou fi­gu­ru, v tom mu brá­ní je­ho le­no­ši­vá po­va­ha, ale je do­sta­teč­ně moud­rý a dal by se po­va­žo­vat za ja­ký­si bra­tr­ský vzor. K Sa­ku­ře to­ho ne­ní moc co ří­ci, je to pros­tě pu­ber­tál­ní hol­ka, kte­rá mys­lí jen na klu­ky, v ak­ci je prak­tic­ky ne­po­u­ži­tel­ná a slou­ží spí­še ja­kož­to ko­mic­ká slož­ka, což jí ovšem cel­kem jde. Sa­su­ke za­stá­vá po­zi­ci Na­ru­to­va co­ol ri­va­la a s ohle­dem na své zku­še­nos­ti se jed­ná o schop­né­ho a obě­ta­vé­ho nin­džu. Pro­za­tím si­ce ne­ní do­sta­teč­ně pro­kres­len, ale již teď je z něj cí­tit nej­vět­ší po­ten­ci­ál. A Na­ru­to… to je pros­tě Na­ru­to, ty­pic­ký šónen hr­di­na. Věč­ně ener­gic­ký chla­pec, kte­rý chce být ostat­ní­mi mi­lo­ván, být tím nej­lep­ším a nej­sil­něj­ším a zá­ro­veň u to­ho ze se­be dě­lá na­pros­té­ho trot­la, u kte­ré­ho je s po­di­vem, že se ješ­tě ne­za­bil v ku­chy­ni při pří­pra­vě vlast­ní sní­da­ně.

Kres­ba ne­ní ně­jak zvlášť vý­razná, ale svou jed­no­du­chos­tí, špi­ča­tos­tí a os­t­ros­tí hran pů­so­bí po­měr­ně sym­pa­tic­ky. Au­tor si­ce ješ­tě má co zlep­šo­vat, je­ho kres­ba je ješ­tě „ne­vy­maz­le­ná“, ale ona sy­ro­vost ješ­tě úpl­ně ne­vy­kres­le­né­ho au­to­ra ne­se ur­či­tý pů­vab a roz­hod­ně to ne­vy­pa­dá zle. Pro­blé­mo­vá bý­vá jen ak­ce, ta se totiž ne­mů­že vždy chlu­bit pře­hled­nos­tí.

Na­ru­to je sáz­ka na jis­to­tu. Je to totiž přes­ně to, co te­e­nage­ři v dneš­ní do­bě vy­hle­dá­va­jí. A to i přes­to, že ko­miks vzni­kl v da­le­ké ze­mi vy­chá­ze­jí­cí­ho slun­ce, v níž před­sta­va o ko­mik­su pro mlá­dež vy­pa­dá úpl­ně ji­nak. Při­mě­ře­né dáv­ky ero­ti­ky a chy­bě­jí­cí kon­če­ti­ny se mož­ná ne­bu­dou za­mlou­vat kaž­dé­mu ro­di­či, ale to je je­jich dě­tem stej­ně ukra­de­né. Je to zá­bav­né. Je to vtip­né, je to akč­ní, je to emo­tiv­ní. A je to pl­né nin­džů a nad­při­ro­ze­ných sou­bo­jů. Co víc si přát? Od­rost­lej­ší a ná­roč­něj­ší čte­ná­ře na­bá­dám k opa­tr­nos­ti, sed­nout jim to jed­no­du­še ne­mu­sí. Ale ji­nak smě­le do čte­ní. Je­nom ješ­tě jed­no drob­né upo­zor­ně­ní. Sé­rie čí­tá se­dm­de­sát knih. Stej­ně ja­ko ak­né vás tak bu­de pro­vá­zet ce­lým do­spí­vá­ním.