Když jsem začal se čtením série Gantz, ani ve snu by mě nenapadlo, že si mě ta ptákovina bude schopná získat. S každým svazkem se v mých očích ale série zvedala, dokud si mě zcela svou béčkovostí nezískala a já se na nové svazky nezačal těšit. V posledních kapitolách navíc započal jakýsi restart série, který značně napomohl ke zvýšení kvality. Vyplatilo se a drží se kvalita i ve dvanáctém svazku?

Nejprve bylo na začátku nového svazku zapotřebí uzavřít masakr, který Izumi rozpoutal v centru Tokia. Došlo tak na dobře vystavěnou westernovou přestřelku mezi Izumim a Kuronem. Odpočet do tasení koltů je atmosférický a scéna je brilantně rozfázována do panelů. Poté se děj přesouvá již klasicky do místnosti s černou koulí a k souboji s novými mimozemšťany, tentokrát již s novými postavami. Dost postav je opět za pouhé kozy k obětování, ale vzhledem k jejich protivnosti jim tu smrt vyloženě přeji. Nové hlavní postavy, které se nám již stihly představit v posledních svazcích, si sice užijí svých pět minut slávy, soutěž o nejlepšího týpka ovšem tentokrát vyhrává úplně nový dědeček, který přes svou neškodnost a dobrosrdečnost dokazuje, že rozhodně nepatří do starého železa a hravě strčí do kapsy všechny mladíky kolem sebe. Tenhle souboj proti dinosaurům ještě bude zábava.

Ano, mimozemšťané tentokrát vypadají jako dinosauři. Zní to možná hloupě a ono to také hloupé ve své podstatě je, ale právě proto to je tak geniálně dobré. Přesně o tom Gantz je. Autor navíc očividně ještě ani nevyčerpal všechny své nápady na bojové vymoženosti. Vedle Izumiho obří katany se tentokrát představila i jakási podivná motorka a já se nemůžu dočkat, až nám příště předvede, co vlastně umí.

Ke kresbě není moc co říct. Vzhledem k tomu, že si Oku Hiroja vypomáhá při tvorbě Gantzu počítačovými modely, není moc kam klesnout ani se posunout. Jedná se ale rozhodně o kvalitní kresbu a už ani nepůsobí tolik bezduše, jako tomu tak bylo ze začátku. Stejně tak lze vypozorovat lepší návaznost mezi jednotlivými rámečky a s tím ruku v ruce jdoucí lépe odvyprávěný příběh.

Proč takhle nemohl Gantz vypadat už od začátku? Oku se sice prakticky vrací k tomu, co v sérii dělal celou dobu, než děj dočasně převedl do civilního světa, ale tentokrát s mnohem zajímavějšími a sympatičtějšími postavami, napínavějším dějem a daří se mu navodit pocit, že tahle manga opravdu nemá být jen o efektivním vyvražďování. Už nejde pouze o přehlídku střev a potoků krve s účelem otevřít čtenáři pusu dokořán. Autor si uvědomil své chyby, napravil je a já mu tímto odpouštím. Budoucnost Gantz vypadá slibně.