Recenze mangy All You Need Is Kill

aynikNa­kla­da­tel­ství Crew se roz­hod­lo vy­dat svou prv­ní jed­nosvaz­ko­vou man­gu a vol­ba padla na ti­tul All You Ne­ed Is Kill ne­bo­li Sta­čí jen za­bí­jet. Ta­to sci-fi man­ga je adap­ta­cí li­ght no­ve­ly stej­né­ho jmé­na od Sa­ku­ra­za­ky Hi­ro­ši­ho stej­ně ja­ko úspěš­ný holly­wo­od­ský film Na hra­ně zítř­ka s To­mem Cru­i­sem. Nás ale za­jí­má prá­vě čes­ké vy­dá­ní té­to man­ga adap­ta­ce.

Pří­běh je vlast­ně ja­kousi va­ri­a­cí na slav­nou kla­si­ku Na hrom­ni­ce o den ví­ce s Billem Murra­ym, ovšem mís­to ko­me­die se do­čká­vá­me dra­ma­tic­ké­ho sci-fi akčňáku. Hlav­ním hr­di­nou je vo­ják ze­le­náč Ki­ri­ja Ke­i­dži, kte­ré­ho zrov­na če­ká je­ho prv­ní bo­jo­vá ak­ce pro­ti Mi­mi­kům, ne­stvůrám, kte­ré hod­la­jí vy­hla­dit lid­stvo, a ne­dá se ří­ci, že by je­jich sna­ha ne­při­ná­še­la žád­né ovo­ce. Ke­i­dži­mu se den před je­ho prv­ní mi­sí zdá o oné nad­chá­ze­jí­cí ak­ci sen, ve kte­rém se ovšem ví­těz­ství ne­do­ži­je. Jak si ale za­čne uvě­do­mo­vat, ne­jed­na­lo se o pou­hý sen. Ve sku­teč­nos­ti se ně­ja­kým způ­so­bem do­stal do ča­so­vé smyč­ky a je tak od­sou­zen stá­le do­ko­la pro­ží­vat onu hroz­nou bitvu, při kte­ré po­kaž­dé při­jde o ži­vot. Ke­i­dži ale ne­hod­lá jen tr­pět v tom­to pekle. Mís­to to­ho se roz­hod­ne, že svůj zdán­li­vě ne­ko­neč­ný čas na bo­jiš­ti vy­u­ži­je ke zlep­še­ní svých bo­jo­vých schop­nos­tí, aby se z něj stal moc­ný vo­ják, dou­fa­je, že při pře­ži­tí bitvy se do­sta­ne z ča­so­vé smyč­ky a k to­mu se sta­ne ne­po­ra­zi­tel­ným pro­tiv­ní­kem smr­tí­cích ne­stvůr. Ne­u­nik­ne ale po­zor­nos­ti Ri­ty Vra­taski, nej­sil­něj­ší­mu vo­já­ko­vi lid­stva pře­zdí­va­né Bo­jo­vá ču­ba, kte­rá to­ho o Ke­i­dži­o­vě si­tu­a­ci ví víc, než se mů­že zdát. Už ale dost pro­zra­zo­vá­ní. Pří­běh mož­ná mů­že ze sy­nop­se znít po­měr­ně pros­tě, má ale dri­ve, je pře­kva­pi­vě chyt­rý, vy­poin­to­va­ný skvě­le vy­gra­do­va­ný a ne­chy­bí ani vy­da­ře­né zvra­ty.

Po­hled na strán­ky jen pod­tr­hu­je kva­li­tu man­gy ja­ko ta­ko­vé. Ilu­stra­ce si vzal na paškál Oba­ta Ta­ke­ši, kte­rý je zná­mý pře­de­vším kresbou i u nás vy­da­né­ho Zá­pis­ní­ku smr­ti. Ten­to­krát ovšem do­stal Oba­ta šan­ci po­řád­ně se před­vést a té ta­ké vy­u­žil. Oba­ta má ve­li­ce pří­jem­ný a pře­hled­ný styl kres­by, kte­rý se snad ni­ko­mu ne­mů­že pro­ti­vit, a je­ho de­signem po­stav nelze ura­zit. Když ale do­jde na ak­ci, ko­neč­ně je na­pl­no od­kryt je­ho ta­lent. Kres­ba akč­ních pa­sá­ží pod­tr­há­vá dus­nou a ne­mi­lo­srd­nou at­mo­sfé­ru, je úchvat­ná, drs­ná a va­še oči se v bě­su bo­je roz­hod­ně ne­ztra­tí. Ne kaž­dý man­gaka zvlá­dá bez pro­blé­mu na­kres­lit pře­hled­nou ak­ci, Oba­ta je ale ve svém živlu. Zmín­ku si do­za­jis­té ješ­tě za­slou­ží vzhled sa­mot­ných Mi­mi­ků. An­g­lic­ký vý­raz „cre­e­py“ je vy­sti­hu­je do­ko­na­le. Ty­to ne­stvů­ry ja­ko­by vy­padly z ho­ro­ru. Jed­ná se o ja­kési le­vi­tu­jí­cí obr­ně­né kou­le, kte­ré ma­jí i přes svou in­te­li­gen­ci v očích jis­tou pri­mi­tiv­nost, z je­jich od­por­ně tr­čí­cích zu­bi­s­ek běhá mráz po zá­dech, a je­jich způ­so­by za­bí­je­ní jsou na po­hled ne­pří­jem­né a vel­mi účin­né.

Pře­kla­du se opět cho­pi­la dvor­ní stá­li­ce Crwe An­na Kři­ván­ko­vá, tu­díž si jed­no­du­še ne­ní na co stě­žo­vat. Po­dob­ně to je i s edi­ta­cí, kte­rá je pros­tě ge­ni­ál­ní. Jed­no­du­še pro­fe­si­o­nál­ní prá­ce, kte­ré ne­ní co vy­tknout. Ohrom­ný plu­sem to­ho­to čes­ké­ho vy­dá­ní je ale pře­de­vším for­mát kni­hy. Nejen­že se jed­ná o bich­li, kte­rá má přes 400 stran, ale dí­ky roz­mě­rům 21,5 × 14,5 se svou ve­li­kos­tí All You Ne­ed Is Kill stá­vá nej­vět­ším svaz­kem na­kla­da­tel­ství Crew a mů­že se tak v tom­to ohle­du rov­nat i s man­ga­mi ze stá­je na­kla­da­tel­ství Ha­na­mi. Za­mr­zí pou­ze ně­ko­lik in­kous­tem za­špi­ně­ných strá­nek, nej­spí­še vi­nou tis­kár­ny. Ne­jed­ná se si­ce o nic hroz­né­ho, ale pře­ce jen to ne­ní zrov­na vzhled­ná ozdo­ba. Lze jen dou­fat, že tou­to va­dou ne­tr­pí mno­ho vý­tis­ků.

All You Ne­ed Is Kill – Sta­čí jen za­bí­jet je vý­hra. Před pře­čte­ním mě kni­ha ne­chá­va­la chlad­ným a oče­ká­val jsem pou­ze oby­čej­né akč­ní béč­ko ne­bo ně­co ve sty­lu Gan­t­ze. Crew ovšem vý­bě­rem pře­kva­pi­la a mu­sím uznat, že jsem se ná­ram­ně ba­vil a ce­lý sva­zek pře­če­tl jed­ním de­chem bě­hem dlou­hé ces­ty vla­kem. Ano, 549 ko­run ne­ní zrov­na má­lo, ale při množ­ství strá­nek, pa­ra­me­t­rech kni­hy a kva­li­tě man­gy ja­ko ta­ko­vé se jed­ná o dobrou in­ves­ti­ci. Roz­hod­ně ne­bu­de­te li­to­vat pe­něz ani ča­su. Osob­ně jsem si po do­čte­ní přál vrá­tit čas a pře­číst si kni­hu zno­vu ja­ko po­pr­vé.

Hy-phen-a-tion