Gantz se v posledních svazcích konečně probral a naservíroval svým čtenářům kvalitní zábavu. Akce se přenesla do civilního světa, rozehrává se tísnivé drama, nové postavy jsou vítaným oživením, které série potřebovala jak sůl. A s jedenáctým svazkem přichází chvíle, kdy se má sklidit půda připravená svazky předchozími.

Kuronův nový tajemný spolužák Izumi si vybavuje, že býval v Gantzově týmu a stejně jako on bojoval proti mimozemšťanům. Své dny bojování má ale již za sebou a přišel o paměť na tuto etapu svého života. Nicméně Gantz dá Izumimu příležitost vrátit se zpět do jeho týmu. Ovšem pouze za podmínky, že vezme co nejvíce lidí s sebou. A on zpátky chce. Bůh ví proč, ale opět stojí o to, aby mohl nasazovat svůj život v soubojích na život a na smrt. A aby splnil Gantzovu podmínku, nenapadne ho nic menšího, než spáchat pořádný teroristický útok v centru Tokia.

Stovky lidí to tak odskáčou na přelidněném náměstí Šindžuku. Shodou okolností se na inkriminovaném místě nachází i zbylé nové postavy z minulého svazku. Kuronova přítelkyně, psychickými schopnostmi obdaření jedinci a takřka neporazitelný milovník bojových umění. Všichni se s vraždícím Izumim střetnou a dojde tak mimo masakru stovek nevinných lidí i k soubojům o holý život. A vidět nováčky v akci jednoduše stojí za to. Chytat kulky holýma rukama je prostě cool. Tento svazek dokazuje, že není potřeba mimozemšťanů k tomu, aby nám byla naservírována pořádně tíživá atmosféra a skvěle vystavěná akce. Teroristický útok je navíc něco, co je velkým strašákem dnešní společnosti. O to hůř se člověk při čtení těchto kapitol cítí. Působí to možná až moc reálně.

V podstatě není co víc ke svazku dodat. Celá kniha je vlastně jedna akční jízda a tím to hasne. Nic víc, nic míň. To také znamená minimum textu a také minimum času potřebného k přečtení celého svazku. Jestli vás tedy netěšilo, že jste měli mangu za 200 korun přečtenou do půl hodiny, tak se tentokrát pro jistotu něčím posilněte. Na nápis „Stop, toto je konec knihy“ narazíte sotva se začtete.

Jedenáctý svazek Gantze se jednoduše povedl. Děj téměř celé knihy se odehrává během pouhých několika minut, což má za následek na jednu stranu hutnější a dynamičtější děj, na tu druhou svazkem prolétnete rychlostí vystřelené nábojnice. Svazek v Japonsku původně vyšel v roce 2000 a těžko posoudit, jestli by bylo dnes autorovi povoleno použít tuto dějovou linku. V každém případě to ale pomohlo mangu pěkně nakopnout a na pokračování se lze jen těšit.