Foto: edison23

Od 31. října do 2. listopadu probíhal v kulturním centru Zahrada na pražském Chodově jedenáctý ročník Akiconu, každoročního setkání fanoušků anime, mangy i jiných prvků japonské kultury. Jako vždy na akci proběhla řada přednášek a promítání a návštěvníci se mohli zapojit i do různých dalších zábavních i vzdělávacích aktivit. Tématem letošního ročníku byla věda a technika, a proto se řada přednášek týkala například robotů, technologického vývoje v Asii, či dokonce předmětů běžně dostupných třeba ve známém sedmipatrovém sexshopu m’s v Akihabaře. Nechyběla samozřejmě ani tradiční cosplay soutěž a díky příznivému počasí bylo po celý víkend možné vidět spoustu cosplayerů venku před budovou, kde bylo přece jen poněkud více místa k případnému focení než uvnitř budovy. Akce se podle organizátorů zúčastnilo přibližně 740 návštěvníků. Akicon se tak drží na úrovni předchozích let, k čemuž přispívají i kapacitní omezení KC Zahrada. Byť trochu opožděně, přinášíme report a postřehy z akce od jednoho z jejích návštěvníků, Dr.Q.

[tldr title=“Report z Akiconu 2014″]

Pátek

Se svými spoluconovníky maxou, Johnym, Jugeenem a Odaiem jsme vyrazili ke conu po páté hodině. Místo stání ve frontě jsme se ale rozhodli jít rovnou do Blanice a připojit se tak k edisonovi s Astrakem a jejich skupině. Ačkoliv jsem chtěl jít na Sykysanovu přednášku, nikomu jinému se nechtělo, a tak jsem zůstal spolu s ostatními v hospodě. Společně jsme vyrazili až na přednášku o fansubu, za niž měli zodpovědnost Astrak s edisonem. V tu dobu byl edison už notně přiopilý a já se obával, jestli přednášet vůbec zvládne, ale nakonec vše dopadlo celkem dobře. Občas se přednáška zvrhla v akademickou diskuzi s publikem, ale to mi vůbec nevadilo. Po skončení jsme se vydali zpátky do Blanice, já už měl zakouřené a hlučné hospody dost , ovšem než se mi podařilo ostatní přesvědčit k návratu do Jezdcova bytu, bylo už po půlnoci.

Sobota

V sobotu se už jako tradičně nikomu nechtělo vstávat, takže jsem neviděl nic z dopoledního programu, což mě celkem mrzelo. S Johnym a maxou jsme vyrazili akorát na oběd, takže samozřejmě rovnou do Blanice a u jídla sledovali na streamu většinou nevalné výkony zpěváků v ajdoru.
Po jídle jsem se s Johnym vydal na akci, ale jelikož bylo do hlavního bodu sobotního programu, a to Grekovy přednášky, ještě daleko, věnovali jsme se procházení prostor akce a jinému programu. První jsme zkusili Technologický boom v Jihovýchodní Asii, kde nějaký pán dýchavičně přednášel ne příliš důvěryhodné informace a s Johnym jsme se shodli, že tohle nemá cenu a po deseti minutách jsme utekli. Později jsem se doslechl, že přednáška nebyla vůbec špatná, ale co už. Do stejného sálu jsme se vrátili na Fascinující vynálezy komiksového světa od Kalisto, bohužel jsem si nepřečetl anotaci, protože se přednáška týkala pouze marvelovského komiksu, který mi absolutně nic neříká. Po skončení se k nám připojili Jugeen s Jezdcem a šli jsme na Anime novinky II. Většinu z uváděných anime jsem už znal, ale našlo se pár neznámých kousků, které vypadaly slibně a potěšily mě i videoukázky. Jelikož se přehled trochu protáhl, přišel jsem (opět pouze s Johnym) na Greka po začátku, k mému překvapení se ovšem dalo sednout, téma armády asi moc netáhlo nebo co. Ano, uznávám, historie japonské armády asi nezajímá každého, ale bylo to zajímavé a informativní. Poté jsme se opět všichni sešli a z nedostatku lepšího programu vydali na besedu s autory Korektora, v sále bylo plno a pěkné horko, což zapříčinilo, že jsem půlku prospal, ale i tak to stačilo, abych si knihu koupil. Zatímco ostatní mě opustili, já zůstal v sále na další program s názvem Beseda s autorem dódžinu Dofus. Sice jsem o tom nikdy nic neslyšel, ale v anotaci bylo psáno, že jde o 18+ věc, takže jako starý prasák jsem si to nemohl nechat ujít. V sále byla hrstka lidí a ještě méně mělo nějaký dotaz, takže bylo brzo po besedě a já si mohl ono dílo koupit a dostat ho i s věnováním. Další byly na programu Japonské sexuální pomůcky, tam jsme se samozřejmě vydali všichni. Anotaci jsem si vyložil tak, že se bude přednáška zabývat i historií ale nakonec se celá točila kolem moderních masturbačních pomůcek, což mi ani moc nevadilo, Sušenka má můj respekt, že takovéto téma odpřednášela jako profesionál od začátku do konce.
Tady jsme chtěli sobotu na conu uzavřít, ale jelikož se poslední přednáška trochu protáhla, hlavní vchod byl již zamčený. Myslel jsem si, že nebude problém nás spolu s dalšími asi dvaceti lidmi vypustit, ale čím déle se nic nedělo, tím méně vtipné mi připadaly fórky o noclehu v Zahradě. Pokus dostat se ven bočním vchodem ztroskotal na horlivém orgovi, který sice nevěděl, jak se máme dostat ven, ale přes něj to určitě nebude. Nakonec nás stejně pustil, protože to bylo jediné logické řešení. Docela mi to pokazilo náladu, poněvadž jsem se najednou cítil jak malej Jarda na dětském táboře. Ještě jsme se vydali do Blanice ale kouř a hluk byl tentokrát na takové úrovni, že jsme se brzo vzdali a jeli zpátky do Jezdcova bytu.

Neděle

V neděli jsem se zařekl, že půjdu na ranní program za každou cenu, protože všechen program spojený s AMV byl letos strašně z rána, a díky zkušenostem z minulých let mi bylo jasné, že bych na Akicon už nepřišel a celý den akce se mi zahodit nechtělo. Johny se nečekaně rozhodl, že se ke mně přidá, a tak jsme oba vstávali v šest hodin, abychom stihli přijet na program v osm. Vše proběhlo podle plánu, a tak jsme dorazili na AMV chuťovky 2014. Na Wolfiim, který dělal uvaděče, bylo vidět, že je i na něj ještě dost brzo, ale i tak svou roli zvládal dobře. Co ovšem nebylo dobré, byla kvalita obrazu, který byl přesvícený, a trhané video. Svůj účel však promítání splnilo a já si našel pár oblíbených kousků. Po tomto v programu hned následovala přednáška Kolik stojí anime, kterou měl Grek. Ačkoliv to neznělo nějak moc lákavě, lepší program jinde nebyl, a tak jsme zůstali. Musím říct, že šlo asi o nejzajímavější přednášku z celého conu, která mi osvětlila spoustu věcí o fungování anime průmyslu. Škoda jen, že nedostala lepší umístění v programu.
Po skončení jsme s Johnym lelkovali v prostorách conu a čekali, až dorazí zbytek týmu. Přidal se k nám na chvíli Astrak a společně jsme se pohoršovali nad opodál sedící rozjařenou skupinkou orgů dělající kravál s vysílačkou (zase jsem si připadal jak na dětském táboře…). Podle očekávání zbytek už na akci ani nepřijel, takže jsme si dali sraz na oběd v Blanici a poté vyrazili směrem nádraží na vlak domů.

Dr.Q

[/tldr]