Je ta­dy slí­be­né, byť tro­chu opož­dě­né, po­kra­čo­vá­ní re­por­tu z le­toš­ní­ho Ani­me­lo Sum­mer Li­ve (aka Ani­sa­ma), nej­vět­ší­ho ani­son kon­cer­tu na svě­tě. V před­cho­zí čás­ti by­lo lehce před­sta­ve­no zbo­ží, jež by­lo mož­né na Ani­sa­mě za­kou­pit, a pak sa­mo­zřej­mě vy­stou­pe­ní z prv­ní­ho dne. Teď je na řa­dě den dru­hý a stán­ky s jíd­lem.

Ve stán­cích s jíd­lem v pro­sto­ru před aré­nou si člo­věk mohl vy­brat z os­mi jí­del a ná­po­jů s té­ma­ti­kou da­nou ná­zvem le­toš­ní Ani­sa­my, te­dy In­fi­ni­ty, a pak dal­ších šes­ti po­jme­no­va­ných a u ně­kte­rých se snad dá říct i in­spi­ro­va­ných uměl­ci vy­stu­pu­jí­cí­mi na Ani­sa­mě. Me­zi In­fi­ni­ty jíd­ly se vel­ké po­pu­la­ri­tě tě­šil na­pří­klad „ne­ko­neč­ný“ ho­t­dog, jenž byl po­měr­ně rych­le vy­pro­da­ný. Oněch dal­ších šest po­chu­tin by­ly jme­no­vi­tě: Na­na­mo­ri­chuu Gora­ku­bu ka­ri s mra­že­ným so­jo­vým mlé­kem, GRA­NRO­DEO žeb­ír­ka RO­DEO PLA­TE, Čer­ná pa­la­čin­ka Ki­tae­ri, pa­la­čin­ka Ku­ri­ba­ya­shi Mi­na­mi s kašta­no­vým mille fe­u­ille, 4ba­rev­ná le­do­vá tříšť Mil­ky Hol­mes se spous­tou mlé­ka a v ne­po­sled­ní řa­dě hroz­no­vý džus Ku­ro­sa­ki Ma­on. Na pa­la­čin­ky by­ly ob­rov­ské fron­ty, prav­dě­po­dob­ně nejdel­ší ze všech by­la na čer­nou pa­la­čin­ku Ki­tae­ri (ta­ko­vá stov­ka li­dí), ale na­pří­klad ve fron­tě na džus by­lo jen pár li­dí. Vy­zkou­šel jsem RO­DEO PLA­TE, ale bo­hu­žel, by­la to sa­má kost a ma­so sko­ro žád­né.

Stej­ně ja­ko prv­ní den, i dru­hý den pro­bí­hal pro­gram již od 11:00 na ven­kov­ním pódiu a zno­vu se na něm ob­je­vi­ly i dív­ky z Aki­ha­ba­ra Backstage Pass. Vý­běr pís­ni­ček mě­ly stej­ný ja­ko prv­ní den a ob­sa­ho­val na­pří­klad POWER GA­TE od Mi­zu­ky Na­ny či Sou­sei no Aqua­ri­on od AKI­NO.

Ten­to­krát jsem do po­sled­ní chví­le ne­vě­děl, kde přes­ně bu­du se­dět, ne­boť lís­tek jsem do­stal až chví­li před vstu­pem do aré­ny od člo­vě­ka, kte­ré­mu líst­ky pře­bý­va­ly a shá­něl přes Twit­ter zá­jem­ce. By­lo te­dy vel­mi mi­lým pře­kva­pe­ním, když jsem zjis­til, že má líst­ky do blo­ku 202, a to rov­nou do čtvr­té řa­dy. Na plán­ku je mís­to vy­zna­če­no.

1) ST☆RISH – MA­JI LO­VE 1000%
2) ST☆RISH – Mi­rai Chi­zu
Za­čá­tek ne­če­ka­ný, ale pro roz­žha­ve­ní pu­b­li­ka vel­mi vhod­ný. Ja­ko prv­ní vy­stou­pi­la šes­ti­ce se­iy­uu po­stav ze hry a ani­me Uta no Prin­ce-sa­ma – jme­no­vi­tě Miya­no Ma­mo­ru, Ta­niya­ma Kishou, Su­wa­be Juni­chi, Te­ra­shi­ma Ta­ku­ma, Su­zu­mu­ra Ke­ni­chi a Shi­mo­no Hi­ro – do­hro­ma­dy tvo­ří­cích sku­pi­nu ST☆RISH. Ja­ko prv­ní za­zněl hit MA­JI LO­VE 1000%, en­ding z ani­me, kte­rý roz­prou­dil vět­ši­nu pu­b­li­ka bez ohle­du na po­hla­ví. Ha­la se za­pl­ni­la oran­žo­vou bar­vou ul­tra­o­ran­žo­vých „cya­lu­mes“ (che­mic­kých svě­tel) a dal­ší­mi šes­ti barva­mi, jež pří­slu­ší jed­not­li­vým po­sta­vám. Sem tam se na­šli li­dé, kte­ří imi­to­va­li cho­re­o­gra­fii pís­nič­ky.

3) Ho­rie Yui – YA­HHO!!
4) Ho­rie Yui – Natsu no Ya­ku­so­ku
5) Ho­rie Yui – CHIL­DISH LO­VE WORLD
Po­ně­kud ne­če­ka­ně hned po úvo­du ne­stár­nou­cí Hoc­chan. YA­HHO!! zpí­va­la i na loňské Ani­sa­mě a ta­ké na Ani­sa­mě 2009, pro­to byl ten­to vý­běr pro vět­ši­nu li­dí ur­či­tě pře­kva­pe­ním. Jed­ná se ale o skvě­lou pís­nič­kou pro kon­cert, ne­boť vý­raz­ně za­po­ju­je pu­b­li­kum a do­ká­že jej dob­ře na­la­dit. Dru­hé by­lo Natsu no Ya­ku­so­ku, en­ding z dru­hé sezóny Dog Da­ys. Při MC před tře­tí pís­nič­kou Hoc­chan vy­svět­li­la call, kte­rý je upro­střed pís­nič­ky, aby se moh­li za­po­jit i ti, kte­ří jej ne­zna­jí. Bo­hu­žel ne­do­šlo na mno­hý­mi oče­ká­va­ný en­ding z Pa­pa no Iu Ko­to wo Ki­ki­na­sai, Co­lo­ring.

6) Mil­ky Hol­mes – Na­zo!Na­zo?Hap­pi­ness!!
7) Mil­ky Hol­mes – Se­i­kai wa Hi­tot­su! Ja nai!!
Po Hoc­chan při­šla na řa­du čtve­ři­ce Mil­ky Hol­mes a ha­la se zbar­vi­la do čtyř ba­rev do­pro­vá­ze­ných ob­vyklou ul­tra­o­ran­žo­vou a pro­mě­ni­la se v sa­fa­ri park. Prv­ní za­zněl ope­ning z dru­hé řa­dy Mil­ky Hol­mes a po něm ná­sle­do­val ope­ning prv­ní řa­dy. V ha­le to vy­pa­da­lo ně­jak takhle, jen ve vět­ším mě­řít­ku. Mi­mo­ri Su­zu­ko aka Mi­mo­rin by­la ja­ko vždy skvě­lá.

8) Na­na­mo­ri­chuu Gora­ku­bu – My Pa­ce de Iki­ma­shou
9) Na­na­mo­ri­chuu Gora­ku­bu – Yes! Yu­y­u­yu☆Yu­ru­y­u­ri♪♪
Po Mil­ky Hol­mes měl člo­věk jen oka­mžik na to, aby na­bral no­vý dech, a hned ná­sle­do­va­la dal­ší čtve­ři­ce se­iy­uu, ten­to­krát z Yu­ru Yu­ri. Lo­ni za­zně­la jen jed­na pís­nič­ka, ope­ning z prv­ní řa­dy, ale ten­to­krát snad kaž­dý vě­řil, že už jen jed­na ne­bu­de. A ta­ky ne­by­la. Při ná­stu­pu Mi­ka­mi Shi­o­ri řek­la, že po­kra­ču­jí tam, kde lo­ni skon­či­ly, a tak prv­ní při­šel na řa­du en­ding z prv­ní řa­dy, kte­rý byl ná­sle­do­ván ope­nin­gem z řa­dy dru­hé. Ha­la by­la opět čtyř­ba­rev­ná, jen se pro­mě­ni­la z rů­žo­vo-mod­ro-žlu­to-ze­le­né na čer­ve­no-ze­le­no-mod­ro-oran­žo­vou a ten­to­krát i já vy­tasil kom­plet­ní kom­bi­na­ci. Při MC do­šlo sa­mo­zřej­mě i na „Ak­ka­ri-n“ v po­dá­ní ce­lé sedm­a­dva­ce­ti­ti­sí­co­vé aré­ny.

10) Na­na­mo­ri­chuu Gora­ku­bu & Mil­ky Hol­mes – (med­ley) Yu­riy­u­ra­ra­ra­ra­y­u­ru­y­u­ri Dai­ji­ken ~ Ame­a­ga­ri no Mi­rai
Spo­leč­né vy­stou­pe­ní Gora­ku­bu a Mil­ky Hol­mes, kte­ré se ne­dá slo­vy moc dob­ře vy­stih­nout. Ně­co ta­ko­vé­ho asi má­lo­kdo če­kal a o to vel­ko­le­pěj­ší to by­lo. Pís­nič­ky ne­za­zně­ly po so­bě, jak bý­vá zvy­kem, ale na­vzá­jem se pro­klá­da­ly. Sled Hoc­chan -> Mil­ky -> Gora­ku­bu za­vr­še­ný Gora­ku­bu s Mil­ky Hol­mes způ­so­bil, že jsem vy­pá­lil vět­ši­nu svých po­hon­ných hmot a po­tře­bo­val tro­chu na­brat no­vé sí­ly.

11) Ki­ta­mu­ra Eri – Hap­py Gi­rl
12) Ki­ta­mu­ra Eri – re;sto­ry
Po na­pros­tém vy­čer­pá­ní ale na­štěs­tí při­šla na­bí­je­cí pís­nič­ka v po­dá­ní Ki­tae­ri, ope­ning z Pa­pa no Iu Ko­to wo Ki­ki­na­sai. Dru­há pís­nič­ka by­la tro­chu ne­če­ka­ně re;sto­ry ze stej­no­jmen­né­ho al­ba, kte­ré ne­má spo­ji­tost s žád­ným ani­me. Dou­fal jsem v Shi­rushi z ani­me C3, ale bo­hu­žel na něj ne­do­šlo. Ki­tae­ri se před­ved­la ve skvě­lém svět­le a ur­či­tě řa­du li­dí na­lá­ka­la na svo­je prv­ní sólo kon­cer­ty.

13) Ono Dai­su­ke – DE­LI­GHT
14) Ono Dai­su­ke – Net­su­ret­su AN­SWER
Po Ki­tae­ri při­šel muž­ský kou­tek. Nej­pr­ve dvě pís­nič­ky od Ona Dai­su­ke­ho. Prv­ní za­zně­la dis­ko­pop(?) sklad­ba DE­LI­GHT, dru­há by­la vel­mi chytla­vá pís­nič­ka Net­su­ret­su AN­SWER z ani­me Batt­le Spi­rits Bra­ve. Při MC Ono-D nej­pr­ve oslo­vil dív­ky v pu­b­li­ku, od kte­rých se do­čkal hla­si­té­ho je­ko­tu. Když se pak roz­ho­dl oslo­vit i nás, tak byl pře­kva­pen, že i od muž­ské čás­ti pu­b­li­ka se do­čkal tak hla­si­té pod­po­ry, kte­rá hla­si­tos­tí roz­hod­ně ne­zů­stá­va­la po­za­du.

15) Su­zu­mu­ra Ke­ni­chi – Asuna­ro
16) Su­zu­mu­ra Ke­ni­chi – mes­sen­ger
Ja­ko dal­ší vy­stou­pil Su­zu­mu­ra Ke­ni­chi. Prv­ní sklad­bou byl en­ding z ani­me Ka­mi-sa­ma no Me­mo­chou, dru­há ne­mě­la spo­ji­tost s žád­ným ani­me, ale dív­čí část pu­b­li­ka si ji ur­či­tě i tak po­řád­ně uži­la.

17) Ishi­ka­wa Chi­a­ki & Chi­ha­ra Mi­no­ri – Unin­stall
Když za­ča­lo hrát zná­mé in­tro „oo­ee­a­a­e­e­ee“, aré­nou se roz­lehl ra­dost­ný vý­křik. Na pódiu se ob­je­vi­la nejen Ishi­ka­wa Chi­a­ki, ale za­zpí­va­la si s ní i Chi­ha­ra Mi­no­ri. Vy­rov­na­ný hlas Mi­no­ri se dob­ře ho­dí k Unin­stall a Ishi­ka­wu a je­jí pě­vec­ké schop­nos­ti ne­ní tře­ba ni­jak zvlášť ko­men­to­vat.

18) Ku­ri­ba­ya­shi Mi­na­mi – signs ~Sa­kut­suki Hi­toyo~
19) Ku­ri­ba­ya­shi Mi­na­mi – Ki­mi no Na­ka no Eiy­uu
20) Ku­ri­ba­ya­shi Mi­na­mi – HAP­PY CRA­ZY BOX
Po­té při­šla na řa­du již Ku­ri­ba­ya­shi Mi­na­mi, je­di­ná zpě­vač­ka, kte­rá vy­stou­pi­la do­po­sud na všech roč­ní­cích Ani­sa­my. Do le­toš­ní­ho roku k ní pa­t­ři­li i JAM PRO­JECT a Mi­zuki Na­na, ti se ale le­tos Ani­me­lo Sum­mer Li­ve ne­zú­čast­ni­li. Mys­lel jsem si, že ja­ko slu­žeb­ně nej­star­ší bu­de Mi­na­mi vše uza­ví­rat, ale je­jí vý­běr pís­ni­ček by ne­byl nej­vhod­něj­ší na za­vr­še­ní ve­če­ra. Ja­ko prv­ní za­zněl ope­ning z prá­vě vy­sí­la­né­ho ani­me To­tal Ec­lip­se. Pak při­šla řa­da na Gun­dam sklad­bu, kte­rou Mi­na­mi na­zpí­va­la pro ne­dáv­ný Gun­dam AGE, a tro­ji­ci do­pl­nil ope­ning z prv­ní sé­rie Me­daka Box.

21) Ray – Sign
Ray-nyan za­zpí­va­la, jak prav­dě­po­dob­ně všich­ni če­ka­li, ope­ning z Ano Natsu de Mat­te­ru, což je pěk­ná po­ma­lá pís­nič­ka, kte­rá se pěk­ně ho­di­la po ve­se­lé pís­nič­ce od Mi­na­mi, a mi­mo­cho­dem je to i de­bu­to­vá pís­nič­ka dva­a­dva­ce­ti­le­té Ray, jed­nou z je­jíž před­nos­tí jsou kro­mě pěk­né­ho hla­su i dva ku­la­té hr­bo­ly vy­plňují­cí je­jí ša­ty. Bě­hem do­jem­né­ho MC o tom, jak vy­stou­pit na Ani­sa­mě je pro mno­hé snem, a jí se ten sen vy­pl­nil se Ray a asi i ně­kte­ří di­vá­ci roz­bre­če­li.

22) Ko­mat­su Mi­ka­ko – Black Ho­ly
Mi­ka­koshi, se­iy­uu Ma­ri­ky z Mou­ret­su Pi­ra­tes. Black Ho­ly, en­ding z Mou­ret­su Pi­ra­tes, je prv­ní sin­gl, kte­rý vy­šel pod jmé­nem Ko­mat­su Mi­ka­ko. Zřej­mě řa­da li­dí, včet­ně mě, si ne­by­la jis­tá, ja­ký vý­kon od Mi­ka­koshi oče­ká­vat, ale veš­ke­ré po­chy­by se bě­hem chví­le roz­ply­nu­ly. Jen ško­da, že ne­za­zně­la i B-si­de pís­nič­ka ze sin­g­lu Black Ho­ly. MC pro­běh­lo ve sty­lu Mou­ret­su Pi­ra­tes.
Mi­ka­koshi: „Pi­rá­tě­ní…“
Pu­b­li­kum: „je čas!“
Mi­ka­koshi: „Ani­sa­my…“
Pu­b­li­kum: „je čas!“
Mi­ka­koshi: „Spo­leč­né­ho vy­stou­pe­ní…“
Pu­b­li­kum: „je čas!“
Pozn.: Spo­leč­ná vy­stou­pe­ní (ja­pon­sky コラボレーション, zkrá­ce­ně コラボ, z an­g­lic­ké­ho „colla­bo­rati­on“, z la­tin­ské­ho collabōrāre) jsou ne­od­dě­li­tel­nou a je­di­neč­nou slož­kou Ani­sa­my, na kte­rou se všich­ni tě­ší, ne­boť spo­lu mo­hou vy­stou­pit li­dé, kte­ří by jen těž­ko k to­mu mě­li pří­le­ži­tost jin­de.

23) Ko­mat­su Mi­ka­ko & Ray & Ku­ro­sa­ki Ma­on & Oda Tet­su­rou – DAN DAN Ko­ko­ro Hi­ka­re­te­ku
Tro­chu zvlášt­ní kom­bi­na­ce. Pís­nič­ka, kte­rou za­zpí­va­li, by­la z ani­me Dra­gon Ball a slo­žil ji prá­vě Oda Tet­su­rou, kte­rý slo­žil ta­ké the­me song le­toš­ní Ani­sa­my.

24) TET­SU – Ho­noo no Sa­da­me
25) Oda Tet­su­rou & Ue­su­gi Shou – Se­kai ga Owa­ru Ma­de wa…
Po­té zů­stal na pódiu Oda Tet­su­rou sám a za­hrál dvě své pís­nič­ky. Dru­há sklad­ba byl en­ding ze SLAM DUNK, kte­rý na­zpí­val Ue­su­gi Shou, jenž se ta­ké ob­je­vil na pódiu.

Bě­hem 20­mi­nu­to­vé pře­stáv­ky se na vel­ko­ploš­ných ob­ra­zov­kách na chví­li ob­je­vi­li Na­ga­re­da Pro­ject, kte­ří za­hrá­li tři pís­nič­ky pro­střed­nic­tvím Ni­co Na­ma ži­vé­ho vy­sí­lá­ní.

26) Hat­su­ne Mi­ku – World is Mi­ne
27) Hat­su­ne Mi­ku – Tell your World
Ja­ko prv­ní po pře­stáv­ce „vy­stou­pi­la“ Hat­su­ne Mi­ku, re­spek­ti­ve jak už to bý­vá, by­la po­u­ži­ta prů­hled­ná ob­ra­zov­ka, na kte­rou byl pro­mí­tán 3D ob­raz s Mi­ku. Po­kud člo­věk se­děl pří­mo na­pro­ti pro­střed­ku pódia, kde by­la ob­ra­zov­ka umís­tě­na, moh­lo to být fajn, ale kdo se­děl na stra­ně ja­ko já, ten měl smůlu a ne­zbý­va­lo mu prak­tic­ky nic než kou­kat na stan­dard­ní vel­ko­ploš­né ob­ra­zov­ky nad pódi­em. Prv­ní za­zně­la vel­mi zná­má sklad­ba od su­per­cell a dru­há by­la pís­nič­ka z re­kla­my na Go­o­gle Chro­me.

28) Ushi­ro ka­ra Haiy­o­ri­tai G – Taiy­ou Iwa­ku Mo­eyo Ka­o­su
Po Mi­ku ko­neč­ně při­šel čas na dal­ší z vr­cho­lů ve­če­ra, ten­to­krát v po­do­bě jed­not­ky plí­ží­cí­ho se cha­o­su. Ta se ob­je­vi­la na po­jízd­ném vo­zí­ku, kte­rý se vy­no­řil ze stra­ny upro­střed aré­ny. A kdo že v něm stál? Asu­mi Ka­na (Nya­ru­ko), Mat­suki Miyu (Cthu­gha) a Oot­subo Yu­ka (Ta­mao). Množ­ství oran­žo­vé­ho svět­la by­lo oprav­du ve­li­ké a vy­plňova­lo ce­lou aré­nu. Bě­hem ohrom­né­ho bu­rá­ce­ní (」・ω・)」うー！(／・ω・)／にゃー！uběh­ly čty­ři mi­nu­ty vel­mi rych­le. Oprav­du je to pís­nič­ka, kte­rá se skvě­le ho­dí pro tak ve­li­kou aré­nu. Bě­hem vy­stou­pe­ní Nya­ru­ko ta­ké po­řa­da­te­lé od­stra­ni­li z pódia ob­ra­zov­ku pro Mi­ku.

29) μ’s from Lo­ve Li­ve! – Natsu­i­ro Egao de 1, 2, Jump!
Od Lo­ve Li­ve! jsem dří­ve nic nesly­šel, a ani jsem po­řád­ně ne­vě­děl, co jsou zač. Jed­ná se o ja­ký­si pro­jekt Den­geki ma­ga­zí­nu, vy­da­va­tel­ství Lan­tis a ani­me stu­dia Sunri­se od­star­to­va­ný v ro­ce 2010, kte­rý vy­pro­du­ko­val asi de­sít­ku sin­g­lů, ně­ja­ké to al­bum, vi­deo­kli­py a ta­ké man­gu. Příští rok na di­vá­ky če­ká i ani­me Lo­ve Li­ve!. Vy­stou­pe­ní by­lo do­ce­la po­ve­de­né, stan­dard­ní idol-sty­le pís­nič­ka, a v pu­b­li­ku se da­li iden­ti­fi­ko­vat vel­cí fa­nouš­ci Lo­ve Li­ve!. Kaž­dá z de­ví­ti po­stav má sa­mo­zřej­mě vlast­ní image bar­vu. Na­n­jou Yoshi­no má pas­te­lo­vě mod­rou a Mi­mo­ri Su­zu­ko stan­dard­ní mod­rou a je­li­kož jsem žád­né pas­te­lo­vé ne­měl, tak jsem si vy­sta­čil s jed­nou bar­vou.

30) Ku­ri­ba­ya­shi Mi­na­mi & Ki­ta­mu­ra Eri – You Get to Bur­ning
Pro mě tro­chu ne­če­ka­ná dvo­ji­ce, ale když se člo­věk za­mys­lí, tak se k so­bě do­ce­la ho­dí. I když si mys­lím, že i přes­to by to lé­pe pa­so­va­lo do­hro­ma­dy Ki­tae­ri a Ma­on. Ki­tae­ri a Mi­na­mi za­zpí­va­ly spo­leč­ně ope­ning ze star­ší­ho sci-fi co­me­dy ani­me Mo­bi­le Batt­le­s­hip Na­de­shi­ko. Prá­vě vel­mi po­pu­lár­ní star­ší pís­nič­ky jsou pro spo­leč­ná vy­stou­pe­ní ty­pic­ká.

31) Ku­ro­sa­ki Ma­on – Re­i­mei
32) Ku­ro­sa­ki Ma­on – Ma­gic∞World
Pak již při­šlo na Ma­on aka Wo­jou. Bo­hu­žel to by­ly jen dvě pís­nič­ky, ti­tul­ní sklad­ba z nej­no­věj­ší­ho sin­g­lu a en­ding z To Aru Ma­ju­t­su no In­dex, kte­rý zpí­va­la i lo­ni. Re­i­mei mi tak úpl­ně ne­sed­ne a ani na­ži­vo se na tom moc ne­změ­ni­lo. Ma­gic∞World už je ji­ná ka­pi­to­la. Mi­mo­cho­dem, Ma­gic∞World Ma­on vy­bra­la prá­vě kvů­li ne­ko­neč­nu, kte­ré má v ná­zvu. Při Ma­gic∞World jsem se chví­li blí­žil k hra­ni­ci, kdy člo­věk pře­stá­vá sle­do­vat pódi­um a za­bý­vá se jen svý­mi po­hy­by XD Ne­mu­sím te­dy asi do­dá­vat, že jsem se při skvě­lém vy­stou­pe­ní Ma­on tro­chu zpo­til.

33) Miya­no Ma­mo­ru – Dre­am Fi­gh­ter
34) Miya­no Ma­mo­ru – Or­pheus
Po úžas­né Ma­on při­šel úžas­ný Ma­mo. Na­šlo se oko­lo mě dost pří­sluš­ní­ků muž­ské­ho po­hla­ví, kte­ří dá­va­li stej­ně ja­ko já po­řád­ně na­je­vo, že ma­jí z pří­tom­nos­ti Miya­na vel­kou ra­dost, stej­ně ja­ko to­mu by­lo o Ona Dai­su­ke­ho, ale u Miya­na to by­lo asi ješ­tě tro­chu víc. Nej­ví­ce sly­šet ale by­ly sa­mo­zřej­mě i tak dív­ky. Dru­hou pís­nič­kou byl ope­ning z Uta no Prin­ce-sa­ma Ma­ji Lo­ve 1000%, kte­rý za­zněl i lo­ni. Če­kal jsem mís­to prv­ní spíš EGO­IS­TIC, ale bo­hu­žel.

35) Ishi­ka­wa Chi­a­ki – The Gi­ving Tree
36) Ishi­ka­wa Chi­a­ki – An­na ni Issho Dat­ta no ni
Sta­bil­ní skvě­lý pě­vec­ký vý­kon v po­dá­ní Ishi­ka­wy. Jed­na pís­nič­ka z no­ve­ly vy­da­né v tom­to ro­ce a jed­na z Gun­dam SE­ED. Za ně­ja­ké po­sled­ní dva roky se Ishi­ka­wa do­sta­la do po­zi­ce, kde řa­da li­dí po­va­žu­je je­jí pří­tom­nost na Ani­sa­mě za sa­mo­zřej­most, a v pu­b­li­ku by­lo k vi­dě­ní i dost ze­le­né bar­vy, kte­rá se sta­la image bar­vou Ishi­ka­wy, mož­ná prá­vě kvů­li je­jí lehce pří­rod­ní image.

37) GRA­NRO­DEO – Can Do
38) GRA­NRO­DEO – RIM­FI­RE
39) GRA­NRO­DEO – Sha­nimu­ni
GRA­NRO­DEO by­li le­tos v těž­ké po­zi­ci, ne­boť se mu­se­li do ur­či­té mí­ry po­ku­sit na­hra­dit JAM PRO­JECT, kte­rý le­tos na Ani­sa­mě chy­běl. Kdo ně­kdy vi­děl tře­ba zá­znam z vy­stou­pe­ní JAM PRO­JECT, ten ví, že to roz­hod­ně ne­ní snad­ný úkol, ne­boť to chce jak ve­li­ce chytla­vé pís­nič­ky, tak schop­nost při­vést pu­b­li­kum do va­ru. Na­hra­dit JAM­PRO se asi pros­tě ne­dá, ale GRA­NRO­DEO se s tím po­pra­li sta­teč­ně a pu­b­li­kum oprav­du po­řád­ně roz­žha­vi­li. A to na to by­li jen dva. Prv­ní dvě sklad­by by­ly en­din­gy z ani­me Ku­ro­ko no Bas­ket.

40) Chi­ha­ra Mi­no­ri – ZO­NE//ALO­NE
41) Chi­ha­ra Mi­no­ri – TER­MI­NA­TED
42) Chi­ha­ra Mi­no­ri – SELF PRO­DU­CER
43) Chi­ha­ra Mi­no­ri – Pa­ra­di­se Lost
Čas ode­vzdat veš­ke­rou zby­lou ener­gii. Ja­ko po­sled­ní vy­stu­pu­jí­cí zby­la Chi­ha­ra Mi­no­ri, pro kte­rou to by­la pre­mi­é­ra na té­to po­zi­ci, na níž se do le­toš­ní­ho roku pra­vi­del­ně stří­da­la Mi­zuki Na­na a JAM PRO­JECT. Zá­kla­dem by­ly dva ope­nin­gy z Ky­ou­kai Se­n­jou no Ho­ri­zon, po kte­rých ná­sle­do­va­la no­vá pís­nič­ka, jež za­zně­la na ve­řej­nos­ti vů­bec po­pr­vé. No a na zá­věr při­šla mož­ná nej­po­pu­lár­něj­ší pís­nič­ka od Mi­no­rin, Pa­ra­di­se Lost z ani­me Ga-Rei: Ze­ro, kte­rá svým ná­bo­jem tak tro­chu na­hra­di­la ab­sen­ci Mi­zuki Na­ny.

EN) IN­FI­NI­TY ~1000 Nen no Yu­me~ – Ani­sa­ma 2012 The­me Song
Úpl­ně po­sled­ní za­zně­la sa­mo­zřej­mě the­me song le­toš­ní Ani­sa­my v po­dá­ní všech vy­stu­pu­jí­cích.

Ná­sle­du­jí pří­ho­dy ze zá­vě­reč­né­ho ná­stu­pu a pozdra­vů. To mě­la na sta­rost Mi­no­rin, kte­rá dě­la­la MC, ale pů­so­bi­la tro­chu nervózně. To se i tro­chu pro­je­vi­lo, když za­po­mně­la křest­ní jmé­no Ody Tet­su­roua. Když se lou­či­la Hoc­chan, tak pro­nes­la, že i zby­tek roku 2011 pů­jde do vše­ho na­pl­no. Hoc­chan asi ob­je­vi­la mi­k­ro­vln­ku z la­bo­ra­to­ře bláz­ni­vé­ho věd­ce a ostat­ní ji řek­li, že se zřej­mě tro­chu splet­la a že je to roz­to­mi­lé. Když při­šla řa­da na Gora­ku­bu, do­sta­lo se opět na hro­mo­vé \Ak­ka­ri-n/.

Z le­toš­ní Ani­sa­my je to vše. Na kon­ci říj­na se mě­lo pů­vod­ně usku­teč­nit ješ­tě Ani­sa­ma in Shan­ghai, na kte­rém mě­la vy­stou­pit na­pří­klad Mi­zuki Na­na, JAM Pro­ject, Ta­mu­ra Yuka­ri a dal­ší, ale kvů­li čer­s­tvě oži­ve­ným po­li­tic­kým kon­flik­tům me­zi Čí­nou a Ja­pon­skem by­lo roz­hod­nu­to o od­lo­že­ní kon­cer­tu na ne­u­r­či­to, ne­boť by účast­ní­kům moh­lo hro­zit ne­bez­pe­čí a prav­dě­po­dob­ně by ani ne­do­sta­li ví­za.