Jak ná­zev na­po­ví­dá, jsou to­mu prá­vě dnes již dva roky, co jsme já, Odi­ne a mJez­dec spus­ti­li po Ad­ví­ku ten­to ma­lý no­vin­ko­vý por­tál. Ne­ní na­ším sty­lem psát po­dob­ně la­dě­né pří­spěv­ky ja­ko běž­né no­vin­ky, když teď na­víc má­me na tu­to funk­ci Kchan, avšak jed­nou za rok si ten­to pří­spě­vek ne­od­pus­tí­me. Jest­li vás te­dy ne­za­jí­ma­jí zby­teč­né kecy o tom, co se u nás v mi­nu­lém ro­ce ode­hrá­lo, mů­že­te ve­se­le pře­jít na ji­né člán­ky s vět­ší in­for­mač­ní hod­no­tou.

Je těž­ké hod­no­tit, jest­li mi­nu­lý rok byl pro Ko­na­tu lep­ší či hor­ší než ten před­cho­zí, pro­to­že se za rok ode­hra­je pří­liš mno­ho růz­ných vě­cí. Z po­zi­tiv­ních bych vy­zve­dl zvláš­tě pře­chod na no­vý de­sign strá­nek, kte­rý je mno­hem pře­hled­něj­ší než ten před­cho­zí. Na­še vel­ké dí­ky smě­řu­jí k Au­riello­vi a ediso­no­vi, kte­ří na tom­to pře­cho­du od­ved­li nej­ví­ce prá­ce. Dá­le byl Mi­ro­ku jme­no­ván ad­mi­nem, aby tak za­ce­lil mís­to po mJezd­ci. Zku­si­li jsme si ta­ké úspěš­ně uspo­řá­dat sou­těž v kres­le­ní, kte­rou s vel­kou prav­dě­po­dob­nos­tí le­tos zo­pa­ku­je­me. Ja­ko dal­ší po­zi­tiv­ní bod bych ozna­čil, že ná­vštěv­nost strá­nek ne­kle­sá a je to­mu spí­še na­o­pak, což zna­me­ná, že o na­ši prá­ci stá­le má­te zá­jem. Osob­ně jsem rád, že se nám po­da­ři­lo udr­žet po­čet člán­ků nad je­den za den, byť ta­to sku­teč­nost vy­pa­dá v po­sled­ní do­bě ohro­že­ně­ji než dří­ve. Je to­mu pře­de­vším kvů­li ztrá­tě Odi­no­vých člán­ků, je­li­kož se Odi­ne dal na ži­vot ja­pon­ské­ho sa­la­ry­ma­na v Čes­ku a je tak ne­u­stá­le vy­tí­žen v prá­ci. Dal­ším dů­vo­dem je i stag­na­ce po­čtu čle­nů v re­dak­ci, kte­ří sa­mo­zřej­mě ča­sem po­ci­ťu­jí ur­či­tou úna­vu a no­vá krev se k nám již del­ší do­bu ne­do­sta­la. Zde bych te­dy rád ape­lo­val na pří­pad­né zá­jem­ce o psa­ní člán­ků na Ko­na­tu, že stá­le hle­dá­me no­vé tvá­ře do tý­mu, kte­ré by nám po­moh­ly s den­ním cho­dem por­tá­lu a my tak ta­ké do­sta­li ví­ce ča­su Ko­na­tu dá­le roz­ví­jet. Tím­to se ne­sna­žím ří­ci, že by vý­voj no­vých funk­cí bez dal­ších re­dak­to­rů ustal, ale roz­hod­ně by se zpo­ma­lil. Na­víc bychom rá­di zvy­šo­va­li po­čet člán­ků, co bě­hem dne na­bí­zí­me.

A ja­kéže pro­jek­ty to te­dy jsou? Je­li­kož jsme vznik­li za úče­lem in­for­mo­vat li­di o dě­ní v ota­ku svě­tě, pro tu­to sku­teč­nost bychom dá­le rá­di za­lo­ži­li ob­sáh­lej­ší ota­ku en­cy­klo­pe­dii. Na ní bychom ze za­čát­ku vy­svět­lo­va­li hlav­ně po­jmy, na kte­ré se v no­vin­kách ne­do­sta­ne moc pro­sto­ru, byť je běž­ně po­u­ží­vá­me. Ča­sem bychom mož­ná za­lo­ži­li i sek­ce pro jed­not­li­vá ani­me, stu­dia a dal­ší. Cel­ko­vě vza­to by způ­sob poz­děj­ší­ho roz­ší­ře­ní zá­le­žel hlav­ně na je­jí vy­u­ží­va­nos­ti, je­li­kož bychom ne­ra­di vě­no­va­li ener­gii do ne­vy­u­ží­va­né­ho pro­jek­tu. Dal­ším, za­tím veskr­ze te­o­re­tic­kým pro­jek­tem, kte­rý se v re­dak­ci za­mýš­lí, jsou hro­mad­né ob­jed­náv­ky zbo­ží z Ja­pon­ska. Sys­tém, ja­kým by ta­to čin­nost pro­bí­ha­la, však za­tím ne­byl sta­no­ven, je­li­kož jsme ne­mě­li čas nad tou­to pro­ble­ma­ti­kou pře­mýš­let.

Zpět však do sta­tis­tic­ké re­a­li­ty všed­ních dnů. Le­tos jsme vy­da­li 439 člán­ků, což je o ce­lých 61 mé­ně než za loňský rok. Ovšem ko­men­tá­řů jste nám k člán­kům při­da­li ne­po­měr­ně ví­ce, z loňských 1 600 stou­pl le­tos na hod­no­tu 2 700, za což vám dě­ku­je­me. I sa­mot­ná ná­vštěv­nost stoup­la při sou­hrn­ných úda­jích ze 120 655 ná­vštěv a 326 141 zob­ra­ze­ní strá­nek na 214 926 a 574 809. Na­ším le­toš­ním (a cel­ko­vým) re­kor­dem ná­vštěv­nos­ti za den se stal 2. čer­ve­nec, kdy jsme na­po­čí­ta­li na strán­kách hned 979 ná­stěv, tak­že nejsme da­le­ko od pro­lo­me­ní ti­sí­cov­ky. Prů­měr­né hod­no­ty se pak po­hy­bu­jí ko­lem 500 až 700 ná­vštěv den­ně. Nejčte­něj­ším le­toš­ním člán­kem se sta­lo hla­so­vá­ní o nej­lep­ší 4-ko­mu, kte­ré pře­ko­na­lo i loňskou maid ka­vár­nu, dru­hým v po­řa­dí by­lo ozná­me­ní o kon­ci Ble­ache a po­té ná­sle­do­va­ly na­še pře­hle­dy čtvrt­let­ních sezón te­le­viz­ních ani­me sé­rií. Nej­ak­tiv­něj­ším pi­sál­kem za dvou­roč­ní ob­do­bí (je­li­kož ne­má­me mož­nost mě­řit po­čet člán­ků na ča­so­vé in­ter­va­ly) jsem stá­le já s 234 člán­ky, ná­sle­du­je Mi­ro­ku se 193 a Odi­ne se 189, kte­rý jich však již mno­ho ne­při­dá, tak­že příští rok se mož­ná do­čká­me změ­ny v té­to ve­dou­cí tro­ji­ci.

Po­sled­ní část bych za­vr­šil jed­not­li­vou dě­ko­vač­kou li­dem, kte­ří se na cho­du Ko­na­ty po­dí­le­jí. Pře­de­vším dě­ku­ji Mi­ro­ko­vi za to, ja­kým způ­so­bem mu ten­to pro­jekt při­ros­tl k srd­ci a zá­so­bu­je nás tak pev­nou dáv­kou no­vi­nek ze svě­ta fi­gu­rek, Mi­ku a dal­ších vě­cí. Dá­le ta­ké dě­ku­ji ediso­no­vi, že i když se nám již sta­rá o ko­rek­tu­ru člán­ků, tak si v po­sled­ním čtvrt ro­ce na­šel čas psát vět­ši­nou lo­li­con po­zi­tiv­ní člán­ky. Mé dí­ky ta­ky pat­ří mat­te­a­so­vi, za je­ho člán­ky ze svě­ta se­iy­uu, You Sa­y­o­vi, že zpra­co­vá­vá člán­ky o shou­nen sé­ri­ích, kte­ré vět­ši­nou nejsou zrov­na po­pu­lár­ní u zbyt­ku re­dak­ce, Gre­e­n­Ma­no­vi, že se ja­ko je­den z má­la uchy­til a cel­kem pra­vi­del­ně pí­še, Au­riello­vi, za prac­nou sprá­vu strá­nek a je­jich vy­lep­šo­vá­ní, Na­půlo­vi, za sle­do­vá­ní pár jím vy­vo­le­ných ani­me pro­jek­tů, a Ga­ra­xo­vi, za ob­čas­né ko­rek­tu­ry. V ne­po­sled­ní řa­dě dě­ku­ji Odi­no­vi, že to s Ko­nou vy­dr­žel ta­ko­vou do­bu, a dou­fám, že se tře­ba ně­kdy vrá­tí zpět.

Na zá­věr bych rád pro­hlá­sil, že vě­řím, že na Ko­na­tě bu­du ten­to na­ro­ze­ni­no­vý člá­nek psát i příští rok.