Dru­hý re­port z Co­mi­ke­tu je zde, jak by­lo slí­be­no. Je­di­ný há­ček je v tom, že už ne­ní co re­por­to­vat. Po­kud má­te zá­jem o fak­tic­ké in­for­ma­ce o po­sled­ním „Céč­ku“, na­šli jste je už v člán­ku od Mat­te­a­se, a po­kud je­di­né, po čem tou­ží­te, je po­řád­ná na­díl­ka cosplay fo­tek, tak vás ji­mi již ur­či­tě sti­hl in­ter­net do­slo­va za­va­lit. Zku­sím te­dy jen vzpo­me­nout ně­ko­lik má­lo za­jí­ma­vos­tí a změn, kte­ré po­sled­ní roč­ník té­to nej­vět­ší ak­ce ota­ku svě­ta při­ne­sl.

Po­kud jste za­mě­ře­ni na cosplay pro­pad­li jste té po­sled­ní do­bou stá­le po­pu­lár­něj­ší „po­lo­pro­fe­si­o­nál­ní“ scé­ně, kte­rá pro­du­ku­je fo­to­ga­le­rie a DVD pro zisk spíš než pro kra­to­chví­li na co­nech, tak pro vás mám dobrou zprá­vu. Na Co­mi­ke­tu ta­ko­vých­to li­dí zřej­mě už při­by­lo to­lik, že do­sta­li vlast­ní sek­ci. Po­kud jste te­dy ote­vře­li le­toš­ní C82 ka­ta­log a na­hléd­li na ma­pu vý­chod­ních hal ve dru­hém dni, moh­li jste vi­dět ve­d­le tra­dič­ních Tou­hou ne­bo hu­deb­ních sek­cí i pro­dej­ní část ozna­če­nou ja­ko „cosplay“. Z těch zná­měj­ších tam no­vé DVD vy­sta­vo­va­la tře­ba Len­f­ried ne­bo stá­le po­pu­lár­něj­ší Ena­ko (v re­por­tu z jed­no­ho z před­cho­zích Co­mi­ke­tů jsme ji ozna­či­li za nej­lep­ší cospla­yer­ku sezóny), ale na­šlo se sa­mo­zřej­mě i dost ne­zná­mých za­čí­na­jí­cích tvůr­ců, kte­ří to sem při­šli zku­sit.

Když už jsme u to­ho dru­hé­ho dne, pře­váž­ně zná­mé­ho pro za­mě­ře­ní na Tou­hou, při­pa­dá mi opět o ně­co ná­roč­něj­ší. Ten­to­krát jsem byl prv­ním vla­kem prá­vě jen na dru­hém dni, je­li­kož jen tam jsem měl ví­ce vě­cí, o kte­ré jsem stál, a si­tu­a­ce rá­no již od­po­ví­da­la dni tře­tí­mu. K po­sled­ní­mu spo­ji, Rin­kai­sen, jsem se do­stal z při­jíž­dě­jí­cí­ho vla­ku me­zi prv­ní­mi, ale ani tak to ne­sta­či­lo a byl už pl­ný. Ně­kte­ří snad šli pěš­ky až sem jen pro­to, aby se vlez­li do prv­ní­ho vla­ku. Na­ko­nec jsem u jed­no­ho vagónu ke kon­ci vla­ku usou­dil, že li­di vza­du stá­le ješ­tě mů­žou dý­chat a te­dy ma­jí ko­lem se­be ví­ce mís­ta, než je na prv­ní vlak zdrá­vo, a si­lou jsem se vtla­čil dovnitř. Žád­ný z prv­ních vla­ků tře­tí­ho dne, kte­rý jsem za­žil, takhle narva­ný ne­byl. Si­tu­a­ce uvnitř hal dru­hý den ta­ké by­la do­ce­la žha­vá a cel­ko­vě jsem si od­ne­sl do­jem, že zá­jem o Tou­hou a od­vo­ze­né prá­ce dá­le stou­pá. Sa­mo­zřej­mě stá­le ješ­tě to ne­ní ta­ko­vé kr­va­vé bo­jiš­tě ja­ko tře­tí den, ale změ­nu jsem za­zna­me­nal.

Když se ovšem po­dí­vám na le­toš­ní cosplay squa­re, tak tam to vy­pa­da­lo přes­ně na­o­pak. Tou­hou cospla­ye by­lo pod­le mne mé­ně než dří­ve. Tra­dič­ně již by­la vel­ká část Tou­hou cospla­ye jo­sou, te­dy pře­vle­če­ní chla­pi, ale ani oni to ne­vy­trh­li a cel­ko­vě by­lo Tou­hou mé­ně. Če­ho pak by­lo hod­ně, tak by­li sa­mo­zřej­mě Vo­ca­loi­di všech dru­hů, Shaft ani­me (Ba­ke­mo­no­ga­ta­ri, Ni­se­mo­no­ga­ta­ri), vše­mož­né cosplay vtíp­ky ja­ko Ya­ra­nai­ka či NE­ET ko­man­do a ne­zbyt­né spo­ře odě­né sleč­ny všech dru­hů, u kte­rých ně­kdy ani ne­ní jis­té, jest­li ješ­tě dě­la­jí cosplay, ne­bo se jen chtě­jí před­vést v plav­kách.

Jak jsem psal na za­čát­ku člán­ku, cospla­ye cel­ko­vě hod­ně při­by­lo. Stej­ně to vi­děl i Mat­te­as. Přes­to­že or­ga­ni­zá­to­ři ote­vře­li pro cosplay na­víc ješ­tě i jed­no no­vé pro­stran­ství před hlav­ním vcho­dem, stá­le to ne­sta­či­lo. Ob­zvláš­tě po­tom tře­tí den, kdy je cospla­ye nej­víc a dru­há cosplay ob­last se pře­su­ne z par­ko­viš­tě za zá­pad­ní­mi ha­la­mi na stře­chu, kte­rá je o fous men­ší, to by­lo hod­ně cí­tit. A to jak ob­raz­ně, tak do­slo­va.

A po­sled­ní po­střeh je si­ce na prv­ní po­hled jen drob­nost, ale i ta spous­tu ná­vštěv­ní­ků do­ká­za­la dost za­sko­čit. Na Co­mi­ke­tu nám tře­tí den za­ča­lo pr­šet. I Co­mi­ke­to­ví ve­te­rá­ni z to­ho by­li pře­kva­pe­ní, pro­to­že se tra­du­je, že na let­ním Co­mi­ke­tu ne­pr­ší a má­lo­kdo si pa­ma­tu­je, kdy ná­vštěv­ní­ci na­po­sled zmok­li. (Já sám ně­co ta­ko­vé­ho ani ne­za­žil. Jen si pa­ma­tu­ji, že po po­sled­ním dni let­ní­ho Co­mi­ke­tu 74 za­ča­lo pr­šet a zmok­li jsme ces­tou do­mů.) Je­li­kož všech­na pro­stran­ství na cosplay jsou ven­ku, zna­me­nal by tr­va­jí­cí déšť zru­še­ní té­to ob­lí­be­né čás­ti ak­ce a bez­po­chy­by i zkla­má­ní vel­ké­ho množ­ství účast­ní­ků. Na­štěs­tí se ale po­ča­sí rych­le vzpa­ma­to­va­lo, pr­šet pře­sta­lo a od­po­led­ne už by­lo opět pří­jem­né ja­pon­ské sau­no­vé vedro a mod­rá ob­lo­ha.