V současnosti je v Japonsku k problému počítačového pirátství přistupováno podobně jako v mnoha jiných zemích. Stahování autorsky chráněného obsahu se příliš neřeší, řeší se především jeho sdílení. Riziko tak hrozí hlavně uživatelům P2P sítí. Nelegální sdílení může v Zemi vycházejícího slunce vynést až deseti let za mřížemi nebo pokutu do výše deseti miliónů jenů (cca 2 600 000 Kč). I do otaku světa občas pronikne zpráva o zatčení nějakého japonského nešťastníka za nasdílení epizody anime či kapitoly mangy.

Výše popsaný stav se v říjnu tohoto roku však změní, a to dosti radikálním způsobem. 1. října totiž vstoupí v platnost úprava kopírovacího zákona, která přidává konkrétní sankce i za samotné stahování. Nezákonným se nově stane i zálohování chráněného obsahu z DVD a Blu-ray disků, stejně jako prodej zařízení umožnujícího přehrání nelegálně zkopírovaného obsahu (flashnuté PSP, paměťové zařízení s filmy apod.). Japonské soudy budou v této věci moci udělit trest odnětí svobody až na dva roky či uložit pokutu v max. výši dvou miliónů jenů (520 000 Kč).

Pro novelu kopírovacího zákona zvedlo v horní komoře japonského parlamentu ruku 221 poslanců, proti jich bylo pouhých 12. Kořeny této úpravy je však třeba hledat v lobbingu nahrávacích společností, které stále nejsou ochotny přizpůsobit se požadavkům dnešního trhu a svoje klesající zisky dávají za vinu právě pirátům.

Odpůrci novelizovaného zákona se obávají, že laxní způsob, jakým byl napsán, povede ke zbytečným a neoprávněným žalobám. Zákon totiž automaticky předpokládá, že obviněný si byl vědom, že stahuje nelegální obsah. To však nemusí být nutně pravda. Japonský advokát Dan Toshimitsu se navíc domnívá, že takto nešťastný výklad zákona by mohl vést k zatýkání i za pouhé zhlédnutí závadného videa na YouTube. Před novelou kopírovacího zákona již dříve varoval také známý mangaka Akamatsu Ken (Love Hina a Negima), jenž se obává devastujících dopadů na doujin tvorbu a manga průmysl vůbec.

Za japonské piráty se postavili i Anonymous se svými oblíbenými DDoS útoky na stránky vládních institucí. To však lze považovat za danajský dar, který jako obvykle povede jen ke zbytečnému vyhrocování situace. O míře inteligence a rozlišovací schopnosti některých Anonymous ostatně vypovídá i trapný útok na web organizace, jež má na starosti správu jezera Kasumigaura v prefektuře Ibaraki. Stačila k tomu pouhá záměna slova Kasumi-gaseki (vládní čtvť v Tokiu) za Kasumi-gaura (zmíněné jezero). Naopak stránky JASRAC (Japanese Society for Rights of Authors, Composers and Publishers, tedy obdoba OSA) zůstaly Anonymous paradoxně nepovšimnuty.