Recenze čtvrtého svazku Útoku titánů

UT4_cover_print.inddNakladatelství Crew vydalo čtvrtý svazek Útoku titánů. Již od pohledu na obálku, která se od těch předchozích značně liší, lze vytušit, že tu je tentokrát něco jinak. Máte se bát? Nedumejte a čtěte dál, v recenzi se vše dozvíte.

První kapitola nového svazku navazuje přímo na konec svazku předchozího. Pocitově se jedná o kapitolu klasickou, jak jsme u Útoku titánů zvyklí, ale tentokrát s trochou více akce. Titáni padají, lidé umírají a hodně se křičí. Děj je dostatečně svižný a navíc se uzavírá ark druhého útoku titánů na lidstvo, tudíž o napětí není nouze. Jedinou výtku mám k cestám do Erenova nitra, což je tak trochu nuda a klišé.

Jenže pak ejhle. Po bitvě se děj nečekaně přeruší a následuje retrospektivní náhled na výcvik v armádě, který trvá takřka do konce knihy. Čtenář se tedy dozví, jak se postavy seznamovaly, jaké měly motivace ke vstupu do armády a jak vlastně celý výcvik v boji proti titánům vypadá. A víte co? Není to taková nuda a natahovačka, jak by se mohlo zdát. Tuto část mangy sice ocení více lidé, kteří mají titány načtené dopředu, jelikož si můžou všimnout několika skrytých náznaků na věci budoucí, které čtenáři začátečníkovi utečou, ale to neznamená, že si nováčci četbu neužijí. Sledovat výcvik je zajímavé, dialogy nejsou taková nuda, jak tomu často doteď bylo, a člověk se vedlejším postavám konečně dostane více pod kůži. Právě vedlejší postavy jsou tím, čím nejnovější svazek tolik exceluje. Už se nejedná o bezduché loutky, jejichž osud vás nezajímá. Jde o plnohodnotné, prokreslené a zajímavé postavy, které vám začnou možná i přirůstat k srdci. Interakce mezi postavami stojí za to ve všech ohledech, ať se hádají, smějí se, svěřují nebo se prostě společně snaží dokončit výcvik. Navíc se tu snad zcela poprvé objevuje humor, kterému se autor doposud vyhýbal, a překvapivě je poměrně kvalitní, i když pár blbostí by se našlo. Rozhodně se ale zasmějete.

Čtvrtý svazek je navíc první, o kterém můžu s klidem napsat, že nemám výtek k jeho kresbě. Od první kapitoly autor ušel kus cesty a jeho dílo tak konečně vypadá relativně k světu. Nejedná se o dech vyrážející skvost a chyby by se určitě našly, avšak po třech knihách mohu vítězně napsat, že jsem s kresbou Útoku titánů spokojen.

Crew si i tentokrát zaslouží chválu za jejich české vydání. Jedná se o kvalitní práci jako vždy. Je potřeba ale vyzdvihnout, že editační neduh z předchozích dvou svazků, o kterém jsem psal v předchozích recenzích, byl konečně opraven a čtenář si tak knihu může užít bez škaredých artefaktů.

Je až překvapivé, že čtvrtý svazek, který vlastně spíše zdržuje v ději, je doposud tím nejlepším. Dočkali jsme se zakončení velké bitvy, dostalo se nám lehkého nastínění toho, čeho se dočkáme příště, a podívali jsme se na výcvik kadetů. Čtvrtá kniha je úplně jiná než ty předchozí. Na jednu stranu v ní děj vrcholí, na tu druhou jsme se dočkali příjemného uvolnění. Hlavně je ale třeba dodat, že kniha tentokrát není o zoufalství a strachu, nýbrž o naději. A to je příjemná změna.

Za zaslání výtisku mangy k recenzi opět děkujeme nakladatelství Crew.

Zanechte komentář