Jak jsem půl roku zpát­ky slí­bil, tak vám ny­ní při­ná­ším prv­ní ze dvou re­por­tů z mís­ta ko­ná­ní let­ní­ho Won­der Fes­ti­va­lu. Bu­de po­ně­kud ob­sáh­lej­ší a s vel­kým po­čtem fo­tek, je­jichž kva­li­ta však mů­že mís­ty po­ně­kud po­kul­há­vat (fo­ce­no iPho­nem). Dru­hý re­port (Si­Mi­Kův) by se měl ob­je­vit v blíz­ké bu­douc­nos­ti a fo­tek v něm bu­de si­ce mé­ně, za­to však pod­stat­ně kva­lit­něj­ších.

Za­tím po­sled­ní Won­fes se ko­nal 28. čer­ven­ce na ob­vyk­lém mís­tě, te­dy na vý­sta­viš­ti Ma­ku­ha­ri Mes­se v Či­bě. Z To­kyo Stati­on je to pří­mou lin­kou ně­ja­kých čty­ři­cet mi­nut. Na stej­né tra­ti le­ží rov­něž to­kij­ský Disney Re­sort, tak­že o ví­ken­dech bý­vá vlak cel­kem pl­ný. Vý­stav­ní kom­plex le­ží od sta­ni­ce Kai­hin-Ma­ku­ha­ri co by ka­me­nem do­ho­dil a tvo­ří jej pře­de­vším tři ob­ří ha­ly, při­čemž kaž­dá svo­jí ve­li­kos­tí zhru­ba od­po­ví­dá ha­le fi­rem­ních stán­ků na Co­mi­ke­tu.

Won­fes za­čal úde­rem de­sá­té ho­di­ny, my jsme na mís­to do­ra­zi­li o ně­ko­lik mi­nut poz­dě­ji. Jak jsem již zmí­nil na blo­gu, co­by vstu­pen­ka na ak­ci slou­ží je­jí ka­ta­log za 2 000 je­nů (400 Kč). Je si­ce o dob­ré dvě tře­ti­ny ten­čí než ten co­mi­ke­to­vý, ale i tak mi ne­při­šlo tři­krát prak­tic­ké se s ním ce­lou do­bu ta­hat. Vět­ši­na ná­vštěv­ní­ků si ten­to ka­ta­log na­štěs­tí po­ří­di­la v před­pro­de­ji, tak­že se u „po­klad­ny“ ne­tvo­ři­ly prak­tic­ky žád­né fron­ty. O pár de­sí­tek me­t­rů dál však za­čal dav li­dí po­ma­lu houst­nout a nám br­zy do­šlo, že fron­ta vlast­ně opsa­la ko­lem vý­stav­ních hal elip­su. Dí­ky per­fekt­ní or­ga­ni­za­ci však po­stu­po­va­la cel­kem sviž­ně, tak­že za sla­bou půl­ho­din­ku jsme už by­li uvnitř.

Opro­ti Co­mi­ke­tu má Won­der Fes­ti­val jed­nu ve­li­kou vý­ho­du: všech­ny ha­ly jsou dob­ře od­dě­le­ny od ven­kov­ních pro­stor, tak­že mo­hou být smys­lu­pl­ně kli­ma­ti­zo­vá­ny. Na můj vkus by tep­lo­ta v nich si­ce moh­la být ješ­tě o pár stupňů niž­ší, nicmé­ně i tak zde by­lo re­la­tiv­ně pří­jem­ně. Vhod při­jde i men­ší ná­vštěv­nost (od­ha­dem v de­sít­kách ti­síc), tak­že člo­věk ne­strá­ví zda­le­ka to­lik ča­su v tla­če­ni­cích ja­ko v pří­pa­dě Co­mic Mar­ke­tu. K ná­vštěv­nos­ti bych ješ­tě do­dal, že ci­zin­ci (aka oči­vid­ní ne­asi­a­té) jsou zde ve­li­ce ohro­že­ným dru­hem. Za těch ví­ce než šest ho­din strá­ve­ných na Ma­ku­ha­ri Mes­se jsme jich za­hléd­li jen ně­co ko­lem de­sí­ti.

Mu­sím při­znat, že ač­ko­liv jsem o Won­fe­su ně­ko­li­krá­te psal, tak ve sku­teč­nos­ti jsem je­ho ve­li­kost po­ně­kud pod­ce­nil. Vý­stav­ní plo­cha je úcty­hod­ná a spo­leč­nos­ti i dou­ji­no­vé ci­rcly ji vy­u­ží­va­jí takřka be­ze zbyt­ku. Ja­ko ob­vykle by­la z vel­kých vý­rob­ců nej­ví­ce vi­dět Go­od Smi­le Com­pa­ny. Je­jí stá­nek byl oprav­du vel­ký, ne­pře­hléd­nu­tel­ně ohra­ni­če­ný ve sty­lu ani­me Shin­geki no Ky­o­jin a sa­mo­zřej­mě pl­ný no­vých fi­gu­rek i mač­ka­jí­cích se ná­vštěv­ní­ků. K vi­dě­ní zde by­ly též zá­vod­ní spe­ci­á­ly Go­od Smi­le Ra­cing a již tra­dič­ní ži­vá show GSC a Max Fac­to­ry, na kte­ré vy­stou­pi­la na­pří­klad se­iy­uu Kit­ta Izu­mi (To­moko z Wa­ta­Mo­te). Spo­leč­nost rov­něž před­sta­vi­la své­ho zbru­su no­vé­ho mas­ko­ta a do­šlo i na smut­né ozná­me­ní, že zná­má PR tvář Go­od Smi­le Com­pa­ny, Mi­ka­tan, ve fir­mě po sed­mi le­tech kon­čí. Se čte­ná­ři své­ho (ny­ní už bý­va­lé­ho) blo­gu se Mi­ka­tan roz­lou­či­la před pár dny. Ob­zvláš­tě či­lý ruch pa­no­val ta­ké u vý­stav­ních ploch Gri­f­fon En­ter­pri­ses, Plum ne­bo tře­ba Al­te­ru, kde se po­ří­ze­ní je­di­né­ho po­u­ži­tel­né­ho sním­ku mnoh­dy rov­na­lo nad­lid­ské­mu vý­ko­nu. Ně­kte­ré fi­gur­ky na ak­ci si­ce by­ly vy­sta­ve­ny, ale by­lo za­ká­zá­no je fo­to­gra­fo­vat, což jsme sa­mo­zřej­mě re­spek­to­va­li. Ne­mů­že­me vám tak uká­zat kupří­kla­du no­vou Fran­ce­scu Lucchi­ni od Al­te­ru, Ya­to­ga­mi Toh­ku od Phat Com­pa­ny či So­ni­ko v po­dá­ní Ar­ca­die. U stán­ku esho­pu Ami­A­mi si ná­vštěv­ní­ci moh­li pro­hléd­nout Smart Doll Dan­ny­ho Choo, o kte­ré jsme na Ko­ně ne­dáv­no psa­li.

Za zla­tý hřeb ce­lé­ho even­tu osob­ně po­va­žu­ji dvě ve­li­ce ne­tra­dič­ní fi­gur­ky Hat­su­ne Mi­ku od Uni­on Cre­a­ti­ve In­ter­nati­o­nal Ltd (ve spo­lu­prá­ci s Cryp­ton Fu­tu­re Me­dia). Tech­nic­ky vza­to se vlast­ně ani ne­jed­ná o Mi­ku, ný­brž o ro­bo­tic­kou Fan­loid­ku Cal­ne Ca, kte­rá z Vo­ca­loid­ky 01 vy­chá­zí. Je­jím au­to­rem je 3D ani­má­tor De­i­no a dob­ře pro­hléd­nout si ji mů­že­te v tom­to pro­mo vi­deu, kte­ré by­lo pře­hrá­vá­no ve­d­le obou vy­sta­ve­ných fi­gu­rek. Cal­ne Ca bu­de zpra­co­vá­na jak do kla­sic­ké Mi­ku ver­ze, tak do kos­tý­mu zdra­vot­ní se­st­ry.

Ví­ce než pre­zen­ta­ce vel­kých spo­leč­nos­tí mne však pře­kva­pi­ly pří­tom­né ci­rcly se svý­mi ga­rá­žo­vý­mi ki­ty (v ga­le­rii za­čí­na­jí za fot­kou s moe dešt­ní­ky). Těch totiž by­lo na mís­tě mno­hem ví­ce, než jsem če­kal, a by­ly jim vě­no­vá­ny ce­lé dvě ha­ly. Na vlast­ní oči jsem se tak mohl pře­svěd­čit o vel­mi vy­so­ké kva­li­tě mno­ha vy­sta­ve­ných ex­po­ná­tů a ne­jed­nou mne při tom na­padla ka­cíř­ská myš­len­ka, že dou­ji­no­vá scé­na fi­gu­rek je roz­hod­ně pes­t­řej­ší a mož­ná i za­jí­ma­věj­ší než pro­fe­si­o­nál­ní tvor­ba. Na kon­ci po­sled­ní ha­ly na­víc by­la od­dě­le­ná 18+ zóna, do kte­ré se ná­vštěv­ní­ci do­sta­li pou­ze po pro­ká­zá­ní pl­no­le­tos­ti. Na Ko­na­tě bu­de­me po­stu­po­vat ob­dob­ně a na­ši pl­no­le­tí čte­ná­ři se te­dy mo­hou tě­šit na krát­ký re­port z té­to zóny, jenž se br­zy ob­je­ví v na­ší 18+ sek­ci. Bo­ha­tý fo­to­gra­fic­ký vý­běr fi­gur­ko­vých no­vi­nek ur­če­ných všem vě­ko­vým ka­te­go­ri­ím si však mů­že­te pro­hléd­nout již ny­ní.