Redakce Konaty na Animefestu 2019

Poslední květnový víkend se na brněnském výstavišti uskutečnila největší akce zaměřená na japonskou pop kulturu u nás, Animefest. Žádný správný otaku na ní nemohl chybět (i mnozí hikikomori zavítali do společnosti), a tak se festival opět těšil rekordní návštěvnosti, která se vyšplhala nad sedm tisíc lidí. Letošní téma se neslo v duchu vysněných altereg a bylo doplněno již tradičním tematickým videem. A organizátoři v závěru videa naznačili, že se dočkáme pokračování…

Jako správní novináři (a otaku) jsme na takovém festivalu nemohli chybět. Jak si Animefest 2019 užili členové naší redakce?

Kaya (návštěvník):
I když se za otaku považuju už více jak 12 let, Animefest 2019 byl můj úplně první con. A zážitky? Fronty! Téměř všude a na vše (hlavně na přednášky v Rotundě). Cosplaye! Čekal jsem, že jich bude mnoho, ale množství předčilo všechna moje očekávání (jako člověk bez kostýmu jsem si dokonce připadal v menšině). Stánky! Na české poměry hromada kvalitního i méně kvalitního otaku zboží. Obzvláště populární pak byly čepice se „živými oušky“ a „ahegao“ mikiny a komplety. Asi nejvíce mě překvapily „FREE HUG / HUG ME“ cedulky, které nosila velká část návštěvníků conu. Ze začátku jsem z toho byl trochu rozčarovaný, ale když se nad tím člověk více zamyslel, je to (obzvlášť pro některé osamělé otaku) vcelku milý nápad. Zklamání? Prvním zklamání bylo pro mě to, že v hlavní cosplay soutěži bylo málo anime kostýmů. Jakožto fanouška FATE/NASU univerza a hráče FGO byl pro mě druhým (i když očekávaným) zklamáním nedostatek zboží zaměřeného právě na tuto populární značku. Na druhou stranu velice milým překvapením bylo hned několik moc povedených FGO cosplayů. A jestli pojedu příští rok? No, minimálně kvůli lidem, kteří se kolem této události točí, a kvůli atmosféře bych si to určitě moc rád zopakoval.

Shinobu (návštěvník):
Letošní Animefest jsem si po loňské „částečné verzi“ užil zase celý od pátku do neděle a rozhodně nelituji. Množství cosplayů bylo jako už tradičně dechberoucí a osobně mám pocit, že stále více lidí bere tvorbu kostýmů velmi seriózně. Samozřejmě čas a peníze jsou pro většinu z nich limitujícím faktorem, ale i tak je na některých převlecích vidět obrovské množství vynaložené práce.
Přednášek jsem letos bohužel moc nestihl, ale tematicky mě jich zaujalo hodně a určitě se na ně podívám ze záznamu. Hodně pozitivně (podle mých preferencí) hodnotím i letošní výběr projekcí, i když jsem nakonec našel čas jen na film Sayonara no asa ni yakusoku no hana o kazarou, který ale rozhodně stál za to. I letos musím pochválit Craft Alley, kde jsem sice tentokrát nenašel nic, co bych „opravdu potřeboval“, ale určitě je to pro mě velmi zajímavá součást Animefestu. A samozřejmě nemůžu nezmínit Figubo a hlavně jejich letošní knížku fotografií, která byla kromě animefestího trička jediným merchandisem, který jsem si odtud odnesl.

merumeru (prodávající):
I letos jsem tradičně naprosto zanevřel na program samotného Animefestu. Ze strachu z náhodného očního kontaktu jsem si ani těch cosplayů moc neprohlédl a raději jsem všechny tři dny prokrastinoval na nenápadném stánku s japonskými doujinshi, který návštěvníci mohli najít u zdi v hale A1. Příjemně mě překvapil zájem o yaoi doujiny, které jsem dovezl z Japonska minulé léto. Měli jsem je již na podzimním Akiconu, ale počet prodaných kusů bych asi spočítal na prstech jedné ruky. Avšak na Animefestu se všechno jaoi poměrně brzy vyprodalo. V mezičase jsem si zašel prohlédnout výstavu Figubo. Některé z vystavených printů mi už zkrášlují byt, protože jsem jednoduše nemohl odolat. Fotografie z projektu Figubo se mi samozřejmě celkově líbí, ale dokud je vidím pouze na obrazovce, nedokáži je tolik ocenit jako ve velkých formátech na výstavě. Jo, a taky mi letošní výstava vytvořila nový fetiš na panenky, fakt díky.
Bohužel letos chyběl stánek na konci haly, který prodával japonské kari, což pro mě ubralo Animefestu na atraktivitě spoustu bodů. Celkově možnosti stravování na půdě AF mi letos přišly o něco slabší. Co se týče samotné organizace AF, oceňuji zavedení turniketů pro rychlejší odbavení a větší prostupnost lidí, pokud tedy opravdu byly pro tyto účely. Bohužel v mém okolí je nikdo nevyužil.

Kuroneko (organizátor):
Pro letošní Animefest jsem stejně jako v předchozích letech připravil Figubo výstavu (na AF letos popáté), které se tentokrát zúčastnilo 35 fotografií od 24 autorů z celého světa. O nové fotografie ani fotografy není nouze, focení je v zahraničí čím dál tím populárnější. Většinu času jsem na Animefestu strávil na našem stánku prodejem fotoknížek, kterých se oproti loňskému roku prodal dvojnásobek, a zodpovídáním otázek ohledně výstavy. Jediný program, na který jsem se zvládl dostat, byla sobotní přednáška naší Figubo fotografky Cataliny Bordoy (Orchid Dolls) ze Španělska, kterou organizátoři na moji prosbu pozvali jako oficiálního hosta.

Ximara (organizátor):
Na Animefestu jsem letos pomáhala s organizací po šesté. A již tradičně jsem si nejvíc práce odbyla před festivalem, především přípravami FestZinu, ale také dalšími drobnými věcmi kolem programu a HR. Přímo na akci mám většinou volnější pátek a sobotu, zato v neděli se naběhám kolem šatny a úschovy zavazadel, kterou úspěšně už pár ročníků zařizujeme. Na festivalu se každý rok mihnu už ve čtvrtek, abych nasála tu atmosféru prázdných prostor a (ve čtvrtek ještě) poklidných příprav. Z programu jsem se letos účastnila především besed, které se konaly v A2 na Studio stage. Tento formát mi přišel zajímavý a vhodný pro „starší/zkušenější“ publikum, kterého má Animefest už také dostatek. Doufám, že se besedy budou dále rozvíjet a využívat. Zmínila bych asi jednu z nich, a to besedu o rámenu, kterou jsem jakožto jeho milovník nemohla vynechat a která mě jenom utvrdila v tom, že se jedná o nejlepší jídlo na světě (:D). V sobotu se mi povedlo přivstat, takže jsem zvládla i přednášku od Yuffie o videoherním pirátství, která byla také skvělá. Obecně je pro mě Animefest především prostor pro shledání se se spoustou známých, i když s některými bohužel jen na chvíli. Festival jsem si užila a stále se z letošního ročníku vzpamatovávám. Jsem zvědavá, jakým způsobem příští ročník okoření nové prostory.

Sanya-nya (přednášející):
Letos jsem kvůli zkouškám dorazil na Animefest později, ale na druhou stranu se zase tolik nepodepsal na mojí únavě. Pěšky jsem došel v sobotu odpoledne a se štěstím stihl závěr AMV soutěže, včetně svého vlastního kousku. Návštěva doujinshi stánku byla spíše o povídání, protože zboží už bylo dost probrané, ale pořídil jsem aspoň Littorio skleničku do sbírky. Pak jsem prošel zbytek dostupného prostoru, s povděkem kvitoval úbytek bootlegů – byť je stále na čem pracovat – a stihl juknout na Budoucnost českých anime conů, na které mne paradoxně nejvíc fascinovala Robertova schopnost se rozpovídat na pět minut o ničem. Následně byl čas na nějaké jídlo a poflakování se a poté se vyhlašovaly výsledky AMV – letos zase žádný Totoro. Po vyhlášení byl sraz AMVčkařů, na kterém jsme zdrbali kde co a kde koho. Poté jsem se jal připravovat přednášku, kterou jsem po krátkém zdřímnutí si v sálu A u Maquie zdárně dokončil a od 11:30 odprezentoval. Poměrně úspěšně, pokud mohu věřit osobním reportům. Pak už jen oběd, zakončení a čajková cesta domů – tedy pokec s Arianem, devyxem a Grekem na D1 – a další povedený Animefest, již minimálně třináctý v řadě, je za mnou.

A jak jste si Animefest užili vy? Napište nám do komentářů!

Za fotky v naší galerii vděčíme shinobuovi.

Zanechte komentář