Recenze manga série Death Note – Zápisník smrti

dn01Death Note je jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších nebojových mang. Získala oceňovaný animovaný seriál, tři japonské hrané filmy, ke kterým se nyní chystá pokračování, loňskou televizní live-action minisérii, plánuje se hollywoodská filmová adaptace a pár studentů napříč světem se dostalo do křížku s autoritami kvůli tomu, že si vytvořili vlastní zápisníky smrti, do kterých zapisovali jména svých spolužáků, učitelů a dalších lidí, jejichž existence trápila pubertou zmatené hlavičky oněch studentů. Tato manga série byla mezi prvními, se kterými nakladatelství Crew vstoupilo na český manga trh. A nyní, když už jsou všechny svazky venku, je nejvyšší čas vzít si tuto sérii pod lupu.

Hnacím motorem příběhu je Yagami Light, geniální student na japonské střední škole, který jednoho dne sebere ze země zápisník smrti. Zápisník, který neslouží k zapisování poznámek z přednášek, nýbrž patří skutečnému smrtonoši. Stačí do něj zapsat něčí jméno a dotyčná osoba zemře. Lighta se v tu chvíli zmocní božský komplex a rozhodne se, že pomocí zápisníku zabije všechny zločince na světě a stane se tak bohem nového světa bez zločinu. Umírání zločinců po celém světě ovšem samozřejmě nebude bez povšimnutí. Geniální detektiv L, který během svého života vyřešil i ty nejzapeklitější případy, se rozhodne odhalit a dopadnout člověka, který stojí za zabíjením zločinců. Začíná tak bitva geniálních mozků o to, kdo odhalí identitu toho druhého jako první. Prohra znamená smrt.

Scénárista Ooba Tsugumi ze sebe dostal maximum. Vše se mu povedlo vyšperkovat k dokonalosti, ať už jde o postavy, dialogy, vnitřní monology či vývoj příběhu se všemi zvraty. Střet dvou pohledů na svět a podobu spravedlnosti dozajista rozděluje i čtenáře, pro něž může být problém se rozhodnout, které straně vlastně fandit. Na volbě strany se nepochybně budou podílet i sympatie k postavám zastupující dané ideologie. Light je vysoce inteligentní a ambiciózní mladý muž s ideály, který se nebojí jít přes mrtvoly a jehož vývoj napříč sérií je neskutečně zábavné sledovat. Detektiv L je podivín, který si libuje ve sladkém, má své zvláštní způsoby sezení a držení telefonu a je obdařen velkou dávkou trpělivosti a opatrnosti. Smrtonoš Ryuuk, který tráví čas s Lightem, je od pohledu strašidelná kreatura, ovšem díky jeho nestrannosti v konfliktu, cynickým poznámkám, škodolibosti a závislosti na jablkách je nemožné si ho nezamilovat.

Velmi důležitou postavou je také infantilní, protivná, ale pro Lighta velice výhodná modelka Misa, která je ochotná i položit život za svého milovaného spravedlivého boha. Ani L ovšem není bez spojenců. Když už má čtenář přibližně v polovině příběhu pocit, že autor vystřílel všechny své nápady a dosavadní vývoj příběhu se chýlí ke konci, objeví se v ději Near, který si libuje v hračkách pro děti, a milovníka čokolády Mella. Tyto dvě postavy otevřely nové možnosti a do souboje geniálních mozků přinesly i akci, se kterou se do té doby poněkud šetřilo.

Scénáristicky se jedná opravdu o prvotřídní kvalitu a ne jinak je na tom i kresba. Obata Takeshi má velmi atraktivní styl. Není to umělecký skvost a nekonají se ani žádné experimenty, ale jedná se o kresbu kvalitní a oku lahodící. Okénka nejsou přeplněna přemírou detailů, ale ani nepůsobí prázdně. Pan Obata má opravdu talent a cit pro kresbu komiksů. Na druhou stranu by se dalo říci, že ho je na Zápisník smrti trochu škoda. Ač je to brilantní komiks, jde o mangu především konverzační, a tak je nucen většinu času kreslit postavy sedící, stojící, při troše štěstí si třeba zahrají tenis. Navíc i dumám nad tím, jestli náhodou množství textu nezabírá více místa než samotná kresba. Když už ovšem dojde na nějaký ten adrenalin a akčnější scény (především ve druhé půli série), tak kreslíř ukazuje, co v něm je. Za zmínku určitě ještě stojí vzhled postav, především pak těch hlavních. Nepůsobí nijak nereálně, a přesto dostatečně vyčnívají svou originalitou. To platí dvojnásobně pro smrtonoše. Při jejich navrhování dal kreslíř své představivosti volný průběh a my jsme tak dostali skvostně nevzhledné kreatury.

Za české vydání si Crew zaslouží obdiv. S tou přehršlí textu to určitě nebyla sranda. Sem tam se sice objevil nějaký překlep, asi ve dvou případech došlo k ošklivému vyskloňování jména a vplížila se do vydání i nějaká ta editační chyba, ale pokud přivřu oči, jedná se vzhledem k množství textu o dobře odvedenou práci. Chválu si rozhodně zaslouží překlad slova shinigami na smrtonoše. Těžko v češtině pohledat vhodnější výraz pro tyto bytosti očividně vzešlé z japonského šintoismu. Výraz „bohové smrti“ by sice byl doslovný, ale rozhodně nevystihuje jejich podstatu.

Dvanáctidílná manga série Death Note – Zápisník smrti je rozhodně kvalitní čtivo určené především pro ty, kteří nepotřebují v komiksové četbě akci a rádi by něco chytřejšího, u čeho je nutné dávat trochu pozor a mít bystrou mysl. Originální a kvalitní děj, atraktivní postavy a pohledná kresba. Co víc si přát? Pokud už někdo viděl například anime seriál a ptá se, proč by si měl kupovat něco, co už zná, je třeba ještě dodat, že nejenže odlišené médium implikuje určité změny ve formě chybějících nebo přidaných scén, ale především konec se v určitých detailech od anime liší. Čtenář mangy je navíc odměněn epilogem, který v animované podobě nebyl zadaptován. Pro esteticky založené čtenáře může být dobrou motivací i fakt, že různě barevné svazky vypadají v knihovničce opravdu dobře. A mimochodem, pokud si vydání nekoupíte, určitě vás někdo časem za trest zapíše do zápisníku smrti.

Zdroje: Ukázka svazku 1, 2, 3

Zanechte komentář