Konatin report z Wonfesu

Jak jsem půl roku zpátky slíbil, tak vám nyní přináším první ze dvou reportů z místa konání letního Wonder Festivalu. Bude poněkud obsáhlejší a s velkým počtem fotek, jejichž kvalita však může místy poněkud pokulhávat (foceno iPhonem). Druhý report (SiMiKův) by se měl objevit v blízké budoucnosti a fotek v něm bude sice méně, zato však podstatně kvalitnějších.

Zatím poslední Wonfes se konal 28. července na obvyklém místě, tedy na výstavišti Makuhari Messe v Čibě. Z Tokyo Station je to přímou linkou nějakých čtyřicet minut. Na stejné trati leží rovněž tokijský Disney Resort, takže o víkendech bývá vlak celkem plný. Výstavní komplex leží od stanice Kaihin-Makuhari co by kamenem dohodil a tvoří jej především tři obří haly, přičemž každá svojí velikostí zhruba odpovídá hale firemních stánků na Comiketu.

Wonfes začal úderem desáté hodiny, my jsme na místo dorazili o několik minut později. Jak jsem již zmínil na blogu, coby vstupenka na akci slouží její katalog za 2 000 jenů (400 Kč). Je sice o dobré dvě třetiny tenčí než ten comiketový, ale i tak mi nepřišlo třikrát praktické se s ním celou dobu tahat. Většina návštěvníků si tento katalog naštěstí pořídila v předprodeji, takže se u „pokladny“ netvořily prakticky žádné fronty. O pár desítek metrů dál však začal dav lidí pomalu houstnout a nám brzy došlo, že fronta vlastně opsala kolem výstavních hal elipsu. Díky perfektní organizaci však postupovala celkem svižně, takže za slabou půlhodinku jsme už byli uvnitř.

Oproti Comiketu má Wonder Festival jednu velikou výhodu: všechny haly jsou dobře odděleny od venkovních prostor, takže mohou být smysluplně klimatizovány. Na můj vkus by teplota v nich sice mohla být ještě o pár stupňů nižší, nicméně i tak zde bylo relativně příjemně. Vhod přijde i menší návštěvnost (odhadem v desítkách tisíc), takže člověk nestráví zdaleka tolik času v tlačenicích jako v případě Comic Marketu. K návštěvnosti bych ještě dodal, že cizinci (aka očividní neasiaté) jsou zde velice ohroženým druhem. Za těch více než šest hodin strávených na Makuhari Messe jsme jich zahlédli jen něco kolem desíti.

Musím přiznat, že ačkoliv jsem o Wonfesu několikráte psal, tak ve skutečnosti jsem jeho velikost poněkud podcenil. Výstavní plocha je úctyhodná a společnosti i doujinové circly ji využívají takřka beze zbytku. Jako obvykle byla z velkých výrobců nejvíce vidět Good Smile Company. Její stánek byl opravdu velký, nepřehlédnutelně ohraničený ve stylu anime Shingeki no Kyojin a samozřejmě plný nových figurek i mačkajících se návštěvníků. K vidění zde byly též závodní speciály Good Smile Racing a již tradiční živá show GSC a Max Factory, na které vystoupila například seiyuu Kitta Izumi (Tomoko z WataMote). Společnost rovněž představila svého zbrusu nového maskota a došlo i na smutné oznámení, že známá PR tvář Good Smile Company, Mikatan, ve firmě po sedmi letech končí. Se čtenáři svého (nyní už bývalého) blogu se Mikatan rozloučila před pár dny. Obzvláště čilý ruch panoval také u výstavních ploch Griffon Enterprises, Plum nebo třeba Alteru, kde se pořízení jediného použitelného snímku mnohdy rovnalo nadlidskému výkonu. Některé figurky na akci sice byly vystaveny, ale bylo zakázáno je fotografovat, což jsme samozřejmě respektovali. Nemůžeme vám tak ukázat kupříkladu novou Francescu Lucchini od Alteru, Yatogami Tohku od Phat Company či Soniko v podání Arcadie. U stánku eshopu AmiAmi si návštěvníci mohli prohlédnout Smart Doll Dannyho Choo, o které jsme na Koně nedávno psali.

Za zlatý hřeb celého eventu osobně považuji dvě velice netradiční figurky Hatsune Miku od Union Creative International Ltd (ve spolupráci s Crypton Future Media). Technicky vzato se vlastně ani nejedná o Miku, nýbrž o robotickou Fanloidku Calne Ca, která z Vocaloidky 01 vychází. Jejím autorem je 3D animátor Deino a dobře prohlédnout si ji můžete v tomto promo videu, které bylo přehráváno vedle obou vystavených figurek. Calne Ca bude zpracována jak do klasické Miku verze, tak do kostýmu zdravotní sestry.

Více než prezentace velkých společností mne však překvapily přítomné circly se svými garážovými kity (v galerii začínají za fotkou s moe deštníky). Těch totiž bylo na místě mnohem více, než jsem čekal, a byly jim věnovány celé dvě haly. Na vlastní oči jsem se tak mohl přesvědčit o velmi vysoké kvalitě mnoha vystavených exponátů a nejednou mne při tom napadla kacířská myšlenka, že doujinová scéna figurek je rozhodně pestřejší a možná i zajímavější než profesionální tvorba. Na konci poslední haly navíc byla oddělená 18+ zóna, do které se návštěvníci dostali pouze po prokázání plnoletosti. Na Konatě budeme postupovat obdobně a naši plnoletí čtenáři se tedy mohou těšit na krátký report z této zóny, jenž se brzy objeví v naší 18+ sekci. Bohatý fotografický výběr figurkových novinek určených všem věkovým kategoriím si však můžete prohlédnout již nyní.

Zanechte komentář